Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Manželé Vojta a Růžena Koskubovi tvoří ideální pár: oba se milují a oběma se daří v práci. Jenže půl roku po svatbě předstupují před rozvodový soud. Důvod? Růžena odmítá dělat všechny domácí práce sama. Ona i Vojta mají totiž kromě hlavního zaměstnání ještě jiné pracovní povinnosti. Růžena maluje ilustrace pro atlas stromů, Vojta píše knihu o mimoškolní výchově dětí. Na domácnost tak nemá nikdo z nich čas. Přísedícímu soudci Mackovi nejde rozhádaná učitelská dvojice z hlavy, a tak se muž rozhodne, že dá Koskubovým dobře míněnou lekci z manželského soužití. Oba manželské páry se tak ocitnou společně na letní chatě, kde mohou muži i ženy předvést, co je podle nich správné. Ale pro nikoho to nebude zrovna lehké... Filmová veselohra, která se už před padesáti lety pokoušela "řešit" problém mužské a ženské emancipace, vznikla podle úspěšné divadelní hry Oty Šafránka. Ta měla na jevišti premiéru pouhé dva roky před vznikem filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (39)

honajz 

všechny recenze uživatele

Je sice fajn vidět Natašu Gollovou a také Irena Kačírková je zde k sežrání, jak se říká, ale co je to platné, když film vznikl v ateliérových kulisovkách - včetně ulice s autobusem, lesa a chaty v lese, a když téma nejde na dřeň? Ono je i poměrně nešťastně uchopeno, protože nejde o typický příklad podobných feministických snah, ale také ne toho, jak se chlap bude chovat. Jak to říct? Výsledkem vyznění tohoto filmu jsou ženy v politice, ženy, které neumí vařit, a na úklid bytu si najímají pomocné síly. Výsledkem tohoto filmu je film Teorie tygra, kdy ženy zcela již ovládají životy mužů. Těžko říct, kde je rovnováha, ale přece jen to rozdělení žena - domácnost děti a muži - práce a shánění obživy tisíce let fungovalo, tak proč je celé najednou stavíme na hlavu? Otcové jako vychovatelé dětí, zženštilé typy, na druhé straně drsné političky a soudkyně (za komunistů traktoristky a dělnice), ženy, které ztratily ženskost a něhu, to mi jako nějaká výhra nepřijde. Také v tomto filmu je vidět, jak má Kačírková problém uhrát na jednu stranu citlivou ženu, ale současně drsnou feministku. Scénář jí nechává chvílemi brečet, ale vzhledem k předchozímu jednání jí to nevěřím. Daleko líp dopadl Sovák, který si svou chlapskou vzpouru užívá, ale i jeho postava v závěru vyměkne. Dvacetileté šťastné manželství přísedícího nakonec zjistíme, že bylo šťastné jen proto, že mu manželka doma uvařila a uklidila. Ve chvíli, kdy i ta - po vzoru mladší ženy - začne s revoltou, dopadne to zničenou domácností a rozvratem na obou stranách. Kdyby nešlo o komedii, tak v reálu bude film pokračovat ve stylu Války Roseových. Osobně si myslím, že není od věci, když chlap sem tam v domácnosti vypomůže, ale rozhodně si nemyslím, že by měl plně přebírat za chod domácnosti zodpovědnost, protože na to fakt nemá ty správné geny. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Roztomilá mravoučná komedie s nádechem (...jak že se tomu tenkrát říkalo? ;-) komunální satirky... Dnes snad by se i řeklo >genderová< ... ;-)) . . . Ovšem psal se šestapadesátý, stalinismus a budovatelské šílení a boření všech starých pořádků byly zdárně (zdánlivě) za námi, ženy už řídily kombajny, fabriky i posílaly na popraviště - a tak mohlo dojít i na ty lehké kritiky nešvarů, dokonce i Marxe si tvůrci vzali do úst (asi nevěděli, že právě ve skutečnosti to byl v lidských vztazích - natož v partnerských - opravdový sebestředný lump a parazit...) . . . >Socialistické soužití< v intencích manželských svazků bylo v plenkách a zvláště ta >nová střední< třída (v beztřídní společnosti, že...) zjevně stále lpěla na přežitcích minulosti. Nu, i učitelský stav v etapě budování nového socialistického člověka se má co učit a s. Borského film měl k poučení lidu o ženské emancipaci nepochybně napomoci. Asi se tenkrát všichni smáli, až se za břicha popadali, byť formou je tohle dílko spíše návratem k >přežitým< starým dobrým komediím - ale tak snad právě i díky tomu i po půlstoletí pobaví, mmj. jako doklad doby, dobově dobrého herectví a v neposlední řadě i těch nadčasově dobrých úmyslů, které ovšem v důsledku vedly stejně do pekel a nakonec i ty ženy dodnes (!) řeší prakticky stejné problémy, jako jejich babičky a matky v dobách, kdy zítra mělo znamenat už včera... :-) . . . Inu - Kudy... No, když tak tudy "TAM"... ;o) - - - - - (Poprvé viděno někdy dávno v tamtěch dobách, po vícekráté již znovuzhlédnuto 23.10.2008 na ČT1, komentář zde jako jedenáctý, 23.10.2008) ()

Reklama

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Především z povedeného obsazení ústřední čtveřice těží tato jinak dost tradičně zpracovaná komedie. Marvan se Sovákem hrají spíše svůj solidní standard - jejich partnerky však měly v této době o velké role nouze, takže Gollové neodolatelná putička i Kačírkové moderní žena jsou příjemně "neokoukané." Škoda slabého scénáře, který všichni čtyři doslova zachraňují - zejména Kačírková úžasně uhrála i chvíle, ve kterých jí scénář předepisoval kalendářová moudra ("Jeden člověk samotný je vlastně člověka jen půl..." - !!!) či ve kterých se její postava nechovala tak docela uvěřitelně. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Film z období ženskomužských válek, kterou jsme, ach jo, prohráli na celé čáře. Holt Sovák a Marvan se ukázali býti nepříliš schopnými bojovníky. A následující generaci kvůli nim trpí. Tak například já, když si chci odpočinout od domácích prací, musím se rozejít a žít sám, to pak člověk získá minimálně 95% volného času navíc. A partnerky si vybírám zásadně o jednu až tři (menší) hlavy menší než jsem já, protože když by náhodou mělo dojít na nějakou ostřejší výměnu názorů, dostanu poloviční výprask než od nějaké obryně. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Rezimir Vladimir Borsky natocil sympaticku komediu z 50. rokov z byvaleho Ceskoslovenska. Konecne sa opustil budovatelsky patos 50. rokov a nastupili trochu normalnejsie filmy /aj ked vlastne : Kto a co presne urcuje, kto je normalny? Ake su kriteria normalnosti?/ Uloh sa zhostili najma Jiri Sovak a Natasa Gollova /Stastnou Cestu 1943/. Obcas tam spomenu predsedu MNV a tematicky sa film venuje emancipacii socialistickych zien no a film nijako nevybocuje zo schemat, ktore nacrtol socialisticky realizmus. Ale aj tak sympaticka komedia : 69 % ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Na filmu spolupracoval architekt Jan Zázvorka, bratr herečky Stelly Zázvorkové, která si ve filmu také zahrála. (M.B)
  • Podle námětu vznikla i stejnojmenná rozhlasová hra v režii Jana Strejčka. [Zdroj: mluveny.panacek.com] (Přemek)

Reklama

Reklama