Gump
Gump - pes, ktorý naučil ľudí žiť
Režie:
F. A. BrabecKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jan JirásekHrají:
Bolek Polívka, Eva Holubová, Ivana Chýlková, Ivan Trojan, Karel Roden, Jana Plodková, Richard Krajčo, Patricie Pagáčová, Marek Taclík, Zbigniew Czendlik (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Příběh psí pravdy, lásky a naděje. „Jsem Gump a byl jsem toulavej pes...“ On vlastně každý pes je v sobě tak trochu toulavý do té doby, než najde své štěstí, a to štěstí pes najde jenom s člověkem. Můj příběh je o hledání psího štěstí a také o překážkách a pastech na cestě k tomu správnému člověku. Je o síle a nezlomnosti, která se ukrývá v každém psovi. Ano i v tom vašem, ve vaší čivavě, která na vás čeká celý den, než přijdete z práce. I v tom buldokovi, který se za vámi šine a sotva popadá dech. Dám svoji duši za to, že kdyby vám někdo na tomhle světě chtěl ublížit, tak pak teprve poznáte, jak silné má váš pes srdce a co jeho láska k vám znamená. Tenhle film vám také otevře oči, protože co člověk v psím srdci zničí, to může zase jen člověk uzdravit. Rodinný film režiséra F.A. Brabce je o světě viděném očima toulavého psa Gumpa. O světě, o kterém mnoho z nás moc neví. O tom, jak nás vidí zvířata a jak je ten náš svět pro ně důležitý. Ten svět, který jim dává domov, sílu, naději, ale také bolest. Dobrodružný příběh skutečných psích hrdinů a lidí kolem nich. (Bioscop)
(více)Videa (6)
Recenze (242)
Předlohu jsem nečetla, takže nemohu hodnotit, jak se povedlo ji převést na filmové plátno. Pokud se mám vyjádřit čistě k filmu, tak musím říci, že asi jediné, co se mi na něm líbilo, bylo přítomné zvířectvo, respektive některé záběry na něj. A celkově bych ocenila nápad (zfilmovat příběh zvířete a pokusit se divákovi zprostředkovat něco z jeho uvažování). Dějově to bylo na můj vkus dost slabé, herecké výkony většinou takové nijaké nebo dost nepřirozené (tedy ty lidské), z některých přehnaně rozzářených záběrů jsem měla pocit, že každou chvíli oslepnu, hudba byla většinou přehnaně dramatická a výrazná, monology ústředního hrdiny Gumpa na mě působily často příliš učebnicově, nepřirozeně. Na konci mě hrozně štvalo, že než jsem si přečetla, jaké byly osudy zúčastněných psů, popisek vždycky zmizel a zjistila jsem prd. Ale nevím, možná jen nejsem správná cílová skupina a své nadšené diváky si tenhle snímek najde. Za mě to každopádně není na více než 40 % (silnější dvě hvězdy). ()
6/10. Mám jednu velkou slabost a to jsou filmy, kde je hlavní hrdina pes. Dokážu pochopit lidi co tomu daj jednu hvězdu a jdou pryč. Jenže pro nás ostatní, co čtyřnohé mazlíčky milujeme, jsou filmy jako Hačiko - příběh psa, Psí poslání nebo Vocasy na tripu skvělá kinematografická díla. Určitě bych Gumpa nezařadil mezi tyto klenoty, ale ostudu rozhodně nedělá a jako fajnová oddychovka slouží tento film naprosto perfektně. Film obsahuje i jednu dojemnou scénu, ve které si uvědomíte, že se ne úplně všichni lidé k psům chovají jak by měli. ()
Coby pejskař, vlastně páníček od útulkového psa, který byl týraný, zlomený, bázlivě agresivní, lidmi zcela zrazený, jemuž jsme dali domov, začali jej socializovat, pracovat na něm a ukazovat mu, že život s fenkami, lidmi či dětmi může být i psina, hodnotím tento film nejen jako snímek, ale také na základě emocí, které dokáže vyvolat snad v každém, kdo někdy měl čtyřnohého parťáka do života. Oceňuji herecké výkony Bolka Polívky, Evy Holubové či Richarda Krajča, hudbu, kameru, aranžmá scén i příběh. Chválím samozřejmě též herecký projev Gumpů 1-4. :) Tento snímek má v sobě určité poselství i lidství. Není to sice kvalita typu Hačikó, ale výsledek českého snažení rozhodně není zahanbující. Naopak. ()
Já viděla asi jiný film, než zbytek místních přísných kritiků. Podotýkám, že s námi žil pes vždy, ale nikdy nebyl postaven na piedestal nad lidi, vždy to byl chvost rodiny, vždy ale chvost milovaný. Do dveří vcházel poslední, k misce se žrádlem taky, lézt na nábytek nebo do postele- neexistuje a věnovat se mu. Výchova, péče, láska a pevná pravidla. Jo, patřím k těm, co kroutí hlavou, co lidé s pejsky dělají, jak si z oddané psí duše vyrábějí rozcapeného šéfujícího gaučového mazlíčka, ale jejich boj. Z důvodů, kterými se film zaobírá, jsem se jaksi radikalizovala do sci-fi názoru, že psa zadarmo bych lidem zásadně nedopřála. Žádného psa. Nepopulární názor, vím, taky si život bez psa neumím představit, nicméně už ho zastávám a v současnosti pejska nemám. Nadávat, že lidi jsou svině, nepomůže. Pes je tvor, který si zaslouží vysokou cenu už z principu. Daň za samotné pořízení bych ve svém světě vypálila takovou, že by se z toho každý majitel oloupal. Normálně v řádu padesáti-sta tisíc, k tomu vysoká cena za jednotlivý kus, důkladná evidence každého psa, povinná každoroční veterinární péče mastná tak, aby "mít psa" znamenalo natolik nákladnou, kontrolovanou, elitní záležitost, aby ho neměl každý kretén, který si na něm vybíjí frustrace, váže ho na řetěz, nebo ho nechává samotného devět hodin zavřeného v bytě. To, že kdejaká babka potřebuje společnost a má kříženečka na entou z útulku, je sice fajn a chápu, není nad společnost, psy miluju, křížence taky, ovšem procento hovad, které se ke psům chová jak se chová, je natolik vysoké, že jsem už dávno vyrostla z názoru, že pes musí být v každé rodině. Tento trend pokládám za zvrhlý a jinak neřešitelný. Pokud bude psů jak nasraných, pokud se budou rozdávat zadarmo, množit kvůli peněz na bezpapírový byznis, nebo vyrábět podvraťáci nebo i čistí z plemen, kde se bezhlavé páření některých konkrétních povah vyloženě nedoporučuje, prostě mašinerie na výrobu zvířat, kterých jsou pak plné útulky, dokud si psa bude pořizovat kdejaký blb, který mu nedokáže vytvořit vhodné podmínky, neumí ho vychovat, ani zvládat, psi se rozdávají jako dárky dětem, tohle neskončí. V takovém, mém světě, bych se přimlouvala i za regulérní pořadník na adopci pejska, kterému zemřel majitel, pokud pes nemůže zůstat u příbuzných. Po obdržení psa nový majitel opět zacáluje fešáckou daň z principu, že má psa a tak. Z mé strany názor: koně taky nemá každý. Pes není hračka, ani hromosvod. Samotný pocit člověka, že potřebuje jen lásku nestačí. Potřebuje toho mnohem víc. Výtěžek z celkové tisícovky psů max. v republice bych obrátila směrem do financování pejsků asistenčních a canis terapeutických, do výcviku psů služebních a záchranářských, a taky do nově zřízených zařízení (klidně předělané útulky), kam by si lidé chodili se psy pod dohledem zkušených chovatelů hrát, v podstatě kontaktní ZOO, kde by se lidem vtloukalo do hlavy, jak se k psovi správně chovat, co vše to obnáší, tak aby si dobře rozmyslel, do čeho jde. Úlet? Jo. Je to crazy. A teď se podívej na sídlišti z okna, kolik vidíš lidí se psem? Běž se projít ven večer a spočítej to. Zamysli se, kolik psů je teď samo zavřeno v panelákovém bytě. A kolik psů je zrovna beztrestně týráno. Nic jiného si nezasloužíme. Myslíš si, že ve vyspělých krajinách má psa každý? Že si ho může dovolit? Nikoli. Kdo ho má, ten se k němu chová důstojně. Pokud ne, vysoký trest. K filmu: moc pěkné! Nejen kamera, lokace, pejsci a herci. Není to rozhodně záležitost pro malé děti, je to apel na dospělého diváka. Poselství je jasné, téma aktuální, krásně natočeno, ždímání emocí jsem nezaregistrovala, protože znázorněné pokládám za naprosto reálné zhodnocení častého zacházení člověka se psem. Útulky? Na jednu stranu chvályhodná zařízení, s obětavými lidmi, kam když člověk strčí prachy, cítí se lépe, na stranu druhou ostudné zrcadlo nezodpovědných lidí, kteří potřebují dostat pořádně přes paprče, aby se začali chovat jinak. Chválím i názornou ukázku, kterak útulek vydává psa komukoli, kdo se o ně stará mnohem hůř, než by zůstal ve studeném kotci. Mám zkušenost, kdy útulek, aby nebezpečného, problematického velkého psa, s bohatou nedobrou historií udal, dal ho klidně prvochovatelům, kteří by nezvládli ani čivavu. Dobře to nedopadlo. Všem milovníkům pejsků zdar a fakt sorry, já vám ty pejsky brát nechci, jejich kvality znám, je to velká láska, jak k člověku, ale toto asi nemá jiného řešení. A oni se bránit nedokážou... škoda. () (méně) (více)
Vždycky říkám, že lidi jsou hovada. Kdyby se vyhodil nějaký smrad v pytli do vlaku nebo do popelnice, tak je z toho aféra a lidi se můžou po*rat. Tak proč se to tak často děje psům? Proč si psa pořizují hovada, aby se ho pak zbavila, protože už jim není dost dobrý? To už je těm psům lépe u bezdomovců, opravdu. Ale zase bezdomovci je můžou prodat nebo někde zahodit taky. Hudba překrásná a nyní, jakožto pejskař, jsem dlouhou dobu váhala, protože na filmy se psy jsem byla i předtím hodně citlivá. Škoda, že některé lidi nemůžeme taky jen tak uvázat na řetěz a více se nestarat, na světě by hned bylo líp. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (19)
- „Jsem přesvědčený, že takový film tady ještě nebyl. Jak svojí výtvarností, tak pravdou těch příběhů, které jsou natočené s pejskama, kteří si něco podobného zažili ve svém reálném životě. My jsme nechtěli, aby v rámci natáčení byli jakkoli připravovaní, drezurovaní, ale aby to zahráli tak, jak oni tu situaci cítí. Celý film v rámci tohoto vyšel maximálně a bude podle mě ojedinělý a výjimečný svojí pravdou,“ řekl o filmu F. A. Brabec. (SONY_)
- Psi jsou vesměs z útulků, nemají žádný výcvik. Několik z nich našlo nový domov u členů štábu, včetně rodiny F. A. Brabce (rakovnik)
- Film byl natočen podle stejnojmenné knihy od Filipa Rožka, která byla vydaná v roce 2019. (SONY_)
Reklama