Scénář:
Bráulio MantovaniKamera:
César CharloneHrají:
Alexandre Rodrigues, Leandro Firmino, Matheus Nachtergaele, Phellipe Haagensen, Seu Jorge, Jonathan Haagensen, Douglas Silva, Alice Braga, Gero Camilo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky... Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (998)
Rio de Janeiro. Město zločinu. Vyprávění chlapce ,,Rakety“ o tom, jak se ,,Kostička“ prostřílel do dospělosti a stal se z něj ,,Malej Zé“. Že poctivost se nevyplácí a vykrádačky, vraždy a drogy jsou častější, než návštěva školy. O dětech, kterým je jedno, jestli honí slepici nebo člověka, a pro který bude nesporně úspěch dožít se dospělosti. Perfektní scénář pomalu proplítá osudy obyvatel ,,Města bohů", kteří se prostě někdy musej setkat. Příběh po troškách zalejzá pod kůži a s každou další postavou je to zajímavější. Kamera mě vrhá do centra dění, nebojím se napsat, že by mohla působit dokumentárně. A hlavně ti, kteří mají rádi téma mafie, si přijdou na svý. Policie? Něco takovýho tady je. Spravedlnost? Nečekejte! Dlouho jsem přemejšlel, proč mi k absolutnímu hodnocení něco chybí. Už vím. Je to sice všechno hrozivý a drsný, ale tohle se mě ani mojí rodině nestane. Z toho strach nemám!! Jen doufám, že furt budu mít kde bydlet. Ve Městě bohů, jsou totiž neustále nějaký volný místa. A všechno a všichni tu má svojí historii.... ()
Jestli si chcete užít vynikající filmařinu a nevadí vám "trochu drsnější" prostředí, pak neváhejte ani vteřinu ! "Město bohů" je film pro silné povahy, ale nabízí maximální dávku toho nejlepšího, co se v režisérském křesle dá naučit (chvílemi mě napadalo, že v Hollywoodu zaspali dobu :) Zatímco v podobných filmech americké produkce s tímto tématem stříká a teče krev proudem, tady je vždy kamera buď mírně neostrá, nebo dost vzdálená na detail, nebo v poslední chvíli "uhne s pohledem", prostě není za každou cenu šokující (ono to i tak stačí).... Ne vždy je kvalita filmového střihu tak markantní, ale střihač u tohohle filmu byl prostě machr. ()
Šňupu, kradu, zabíjím. Jsem muž! Město bohů musel stvořit někdo s citem pro živočišnou krásu pomíjivosti. Neodděluje zlouny, nestanoví kategorie a nekolíčkuje trať pro chrty (i když mrtvý králík na tyči nad bludištěm, pravda, tancuje). Nadiktovanej život. Narodil ses v řece, tak prostě plav. To se pak žije dost na hovno svůj sen, když se člověk pro něj topí. Létama broušenej šutr neoddiskutovatelných hodnot se v uličkách Ria asi zdá směšně naivní. ___ ,,Jak můžou tenhle svět přijmout,'' ptá se paní v nechutným topíku a teatrálně ukazuje prstíkem k pokřivený realitě. ,,Vždyť nám znásilňují stavební kameny lidské přirozenosti, tam se neděje nic, jak má,'' křičí, a podpatkem nevědomky prošívá hlavu své čivavy. ___ Jde to zkrátka mimo zaběhnutou realitu, kterou se zabývá můj zprávami, blahobytem a vzděláním vymytej mozek. Nejspíš jako když se před křovákem člověk poleje půllitrem vody jen tak pro radost (S tím rozdílem, že on by asi plakal a já jen zíral). Planeta je plná švábů a chameleonů s nepříjemně náhodně vybíraným scénářem divadelního představení a město je bordel kde se kurví všechny odstíny šedi. Co že to jsou ty ideály lidství? Jak já o sobě mohl tvrdit, že nejsem etnocentrik.. ()
Zřejmě můj největší filmový rest, co jsem měl a nebojím se film ohodnotit plným kotlem. Město Bohů má hodně drsný příběh z prostředí Ria de Janeira, kde není nouze o mrtvé děti a ženy. Maléj Z je ďábelsky chladný záporák, hlavní hrdina fotograf sympatický klaďas a playboy Denny nejpopulárnější a nejkamarádštější drogovéj dealer, co jsem kdy viděl. Dojde i na humor ( Banán) a několik hodně silných scén, které se divákovi zaryjí do paměti na hodně dlouhou dobu.95% ()
Tož zaujetí bylo. Mám pocit, že i pěsti zaťatý (nebo uťatý?). Tam, kde mi Milionář z chatrče dával vizi v konec dobrý, všechno dobré, tam Město bere. Všechno. V Riu není déšť, který by odplavil krev, ani chrabrýho reka. Neb radu mám, milí a filmem nepoznamenaní přátelé: s dabingem NE! Film vypovídající o hrůzách by neměl znít vtipně. Český distributor je zřejmě veselá kopa a naservíroval film s nejhorším dabingovým výkonem ever! Na facku. ()
Galerie (56)
Photo © 2003 Miramax Films
Zajímavosti (23)
- Celosvětová premiéra proběhla 18. května 2002 na Cannes FF ve Francii. (Varan)
- Hlavní hrdina půjčí bratrovi kalhoty a začne zase tlačit povoz s rybami. Zahlédne ho ale policejní hlídka, která zastaví kus od krajnice a vůz s rybami je před autem. Když se policejní auto rozjede, je skoro u krajnice a povoz nikde. (Ozzy88)
- Když Fernando Meirelles poprvé vstoupil do skutečného Města bohů, už po několika desítkách metrů ucítil pistoli na spánku: "Otočil jsem se a za mnou stálo třináctileté děcko s obrovským stříbrným revolverem. (...) Naštěstí mě doprovázel drogový dealer, kterého mi místní kápo přidělil jako ochranku. Když ho ten kluk uviděl, za pár vteřin byl v prachu." (NIRO)
Reklama