Vojákova dívka

Vubec nechapu, proc takovy film neni v kinech. Kvuli transvestitum? Kvuli hlave rozbite basebalovou palkou? To uz snad v nasi "moderni spolecnosti" nikoho nesokuje, ne? No nic... Kazdopadne velmi intenzivni filmovy zazitek pro vsechny co neodvraceji oci. Nadherny film, ktery (prestoze televizni) zastinuje spousty "kinofilmu" s naprostym prehledem. (27.09.2006)

Je to zvláštní pocit, když narazíte na snímek, od kterého toho moc neočekáváte. Víte, že se jedná televizní zpracování a tušíte, že obsazení nemusí být kdovíjak velkolepé. Přesto musím vyzdvihnout to, co se v tomto "malém" svým zpracováním ale "velkém" svým obsahem zrodilo. Příběh je to možná banální - voják potká v baru dívku, zamilují se do sebe a na své cestě za štěstím musí překonat mnoho překážek. Možná, že si říkáte, že tento děj je typický pro mnoho romantických filmů v různých obměnách. To asi ano, jenže tento snímek není ve všech ohledech tak typický. Pokud k ději připojíme "menší zádrhel" v podobě skutečnosti, že ona dívka z baru není úplně tak dívkou, jak by všichni očekávali, přecházíme z romance k dechberoucímu dramatu a nutno podotknout, že k dramatu podle skutečných událostí. Možná je tou dívkou psychicky, ale fyzicky jí k této "dokonalosti" ještě cosi zbývá. Jak už to tak ve společnosti bývá, lidé mnohdy nemají rádi, když někdo vyčuhuje, je nápadný a nezapadá do měřítek normálnosti. Netřeba říkat, že tomu tak bylo i v tomto případě. Z mého pohledu se jedná o skvěle zpracované drama, které si na nic nehraje. Z televizního snímku se vyklubal skvost, který svým obsahem ale i hereckými výkony předčí kdejaký umělecký film, který měl tu čest a na plátna kin se dostal. (18.06.2012)

Já mít syna, jenž se časem ukáže spíš dcerou v cizí kůži a místo držení míče ho bude zajímat, jak udržet melodii, nevím, jak to skousnu. Jenže tenhle flák není o tom, jak se s odlišností a nezařaditelností ratolesti vyrovnají rodiče, ba ani o tom, jak to zvládne ona sama, ani o tom, jak náročný a vzácný musí bejt, když taková bytost najde v životě štěstí a lásku. Není ani zrcadlem nastavující mi vtíravou otázku považuju-li někoho takovýho za „zrůdu“, protože vím, že ač bych nezvolila tak expresivní výraz, normální ani příjemný mi to není. Tenhle film je o něčem, co se může ve chvíli, kdy někdo jako „ona“ už najde konec od šňůrky životního štěstí, jevit nepodstatný – je o předsudcích ostatních. O jejich nízkým intelektu, lásce, pokrytectví, nenávisti k vlastnímu já za "zakázaný" city a o maskování onoho faktu za agresi, o strachu z neznáma, o udržení předpokládaný reputace a o válkách, který smrtelná kombinace těhle aspektů prohraje zničením členů vlastní strany barikády ještě dřív, než se vůbec ta ryze testosteronová armáda dostane k nepříteli. Je o tom, že lidi (ač je nikdo nenutí to přímo chápat), místo aby přáli radost i těm s menším štěstím nebo děkovali bohu, že právě oni nebyli terčem jeho ironickýho smyslu pro černej humor, se serou do něčeho, co jim vůbec nepřísluší a podle jejichž křesťanský „dobrotivý“ víry ani na Zem nepatří. Je o tom, že lidi jsou kurvy…a láska zabíjí. (23.09.2011)

hustý knedlík . . . jedna scéna ma obzvlášť vzala a keby sa podarilo viac rozviť túto "psychologickú" rovinu dilemy mladého barryho, tak by to bol ešte hustejší knedlík . . . keď niekto dobrovoľne vstúpi v 17 do armády (a tvrdí, že vylúpil banku) nemôže to mať tam hore všetko v poriadku; a kto na to doplatí? jeden nezvyčajne zamilovaný mladík; osudovo tragické; skoro až rómeo-júliovské; (21.09.2008)

Byl jednou jeden voják, který potkal v baru dívku, do které se okamžitě zamiloval. Tuto na první pohled fádní love story však velmi brzy rozboural fakt, že ona dívka vlastně tak docela dívkou nebyla, či spíše byla, ale spíše psychicky než fyzicky. Ale jelikož oba věřili ve skutečnou lásku, milovali se i tak. Čím dál tím méně je však mělo rádo jejich okolí... Tím bych shrnul obsah tohoto filmu zároveň i s jeho charakteristikou. Opět je tu téma homofóbní společnosti libující si v již zažitém. Nejde však o prachprostou snahu o kontroverzi, jakých bývá v poslední době dosti a dosti - jde především o příběh, nenucený, pomalý a mrazivější o to poznání, že je podle skutečné události. Jak může být lidská společnost tak nechápavá, odporná a do jakých extrémů je schopna zajít... O tom by nám mohla vojákova dívka vyprávět. (23.10.2011)