Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Jednou se mě zdálo toto. Byl jsem v obřadní síni na sobě slavnostní hadry přede mnou Quentin Tarantino s dvěma prstýnky, za mnou John Travolta a Samuel L. Jackson. Kouknul jsem se vedle sebe a tam bylo položený na stojato DVD s dlouhým bílým závojem, které neslo název Pulp Fiction. Najednou začal Quentin Tarantino mluvit :"Enšpígle, slibujete, že budete film Pulp Fiction milovat v dobrém i zlém do konce svého života?" a já řekl "ANO". Pak jsem se vzbudil a zjistil jsem, že to byl jen nádhernej sen. Svůj "snový" slib však dodržím - slibuji. (15.07.2007)

"Vrátim sa skôr, ako povieš čučoriedkový koláč." - "Čučoriedkový koláč." - "Zasa až tak skoro nie, zlato." Dalo by sa povedať, že pred Tarantinom slovo ´kultový´ existovalo, ale neplnilo funkciu. Prvý odvážny krok urobil Harvey Keitel, keď hral v Quentinovom ostrom debute GAUNERI, no hoci to nebol normálny spotrebiteľský film, napriek tomu nemali PULP FICTION: HISTORKY Z PODSVETIA jednoduchý pôrod a „uveriť v Quentina“ (aby sa projekt vôbec mohol začať nakrúcať) museli také mená, ako Bruce Willis či John Travolta. Vlastne skôr Bruce Willis, lebo Travolta sa v tom čase ZASA nachádzal v „slabšom“ období (= bol vďačný za všetko). Rola nájomného vraha ho znova vrátila na vrchol hollywoodskeho Olympu. Z ďalších hercov, dovtedy neznámych, Tarantino urobil hviezdy (Jackson, Thurmanová) a i vedľajšie roličky zapratal osobnosťami (Rhames, Walken, Roth) a povestnými dialógmi, scénami (tanec) a nápadmi (kufor). Snímka naplno dokázala, že „nezávislý film“ môže získať veľké ceny a zarobiť desiatky miliónov dolárov. A byť zábavný. (18.12.2004)

Velmi nadhodnocený snímek, od tvůrce, který je v očích mnoha osob největším režisérem všech dob a jeho snímky jsou automaticky minutu před svým ohlášením kultovními. Šílenost QT nebere meze a v Pulp Fiction předvádí jeden ze svých zajímavých režijních výkonů, který si mě však nezískává. Ani jedna scéna mi nepřijde poutavá, první část doslova o ničem a co se týče tance Travolta- Thurman raději bych to přetočil než viděl znovu. Nechápu, co všichni tak skvělého vidíte na v podstatě obyčejných příbězích, kterým je věnována trochu větší brutalita a drsnějí napsané dialogy.Pokud právě drsné hlášky a hra se slovíčky stačí divákovi je to smutné. Ve chvíli, kdy se objeví Bruce Willis a jeho příběh film trochu roste se svou kvalitou, ale příliš dlouho to netrvá. Je mi jasné, že jsem snímek měl vidět bez dabingu v originále, ale neměl jsme (bohužel) tu příležitost a teď už o ní nestojím. QT je pro mě nezajímavý a doufám, že se jednou ztratí ve své "malé" videopůjčovně. (31.12.2007)

Pulp Fiction svým nezaměnitelným feelingem jakoby obyčejných, ale přesto unikátních epizodických příběhů vtahuje do jakoby všedních, ale přesto nevšedních životů sympaťáků na druhé straně zákona. Pulp Fiction si hraje na obyčejnost, ale přitom se jedná o originální a geniální počin, který svým totálním zanícením pro poutavost vyprávění, ruku v ruce s maximální kvalitou (vskutku dokonalý scénář od náčrtu děje až po nejzapadlejší dialog) a zábavností (vtipné paradoxy a náhody) onoho vyprávěného vytváří jedinečný a blahodárný prožitek... Takže nakonec s přihmouřeným okem, protože mám řadu oblíbenějších filmů, dám i těch 10/10 no :) (21.09.2009)

„Zmizíš z tohodle města. Hned teď. A když zmizíš, budeš zmizelej, nebo tě zmizím já. V L.A. jsi prostě skončil. Bereš?“ Ostatně, kdo by odporoval někomu, jako je pan Wallace, že…V rámci restartu Tarantinovy tvorby muselo samozřejmě dojít i na Pulp Fiction. Když jsem ho viděl poprvé (před cca 11 lety), nadšení u mě zrovna nepřevládalo, a vlastně to dost negativně poznamenalo můj vztah k Tarantinovi. Napodruhé už to bylo o mnoho lepší. Především jsem se o dost víc bavil a nacházel zalíbení jak v dialozích, tak hlavně dobře napsaných i zahraných postavách (Jules, Vincent, Butch, Marsellus, Winston, Mia…zamrzí jen min. prostor pro Buscemiho, ale na další hereckou exhibici už asi nebylo místo). Kult ani genialitu jsem v tom stále neviděl, kvalitní podívanou už ano. „Neleze ti to na nervy?“ - „Co jako?“ - „Trapný chvíle ticha. Proč máme tu potřebu plácat třeba úplný kraviny, jen aby nebylo ticho?“ - „To nevím. Dobrá otázka.“ - „Podle toho poznáš, že jsi narazil na někoho extra. Když můžeš tu hubu na chvilku zavřít a příjemně sdílet ticho.“ (20.04.2008)