Jackie Brown

Plnokrevný Tarantino a jeho černý humor. První dojem po skončení filmu byl rozpačitý, ale po rozložení v myšlenkách pár hodin po závěrečných titulkách, jsem se pousmál a řekl: motherfucka ! "výborný scénář, výborný podraz, výborná role Samuela L. Jacksona". Velmi osobní Quentinův film, který najde svého diváka, a i když ho nezasáhne jako PULP FICTION, nikdy se na JACKIE BROWN nezapomene. (08.09.2011)

Asi bylo chybou shlédnout nejprve Pulp Fiction a Kill Billa, protože i přes snahu neporovnávat neporovnatelné jsem se tomu nedokázal vyhnout. Detektivky nikdy nebyly můj nejoblíbenější žánr, ale v rukou Tarantina by se i nudná reklama na ovesné vločky změnila na zajímavou podívanou. Pravda jeho typický ráz tenhle film trošičku postrádá, ale opět musím pochválit vynikající herecké obsazení. (01.02.2004)

Po pětadvaceti letech a dalších šesti/sedmi titulech pořád "Jackie Brown" zůstává nejukázněnějším Tarantinovým filmem, a o to víc také díky tomu mile překvapí. Až to svádí k myšlence, jakou alternativní cestou se mohla jeho filmografie ubírat, kdyby to svého času byl větší hit. Třeba by Tarantino více vycházel z jiných autorů a méně by exhiboval. To ale samozřejmě není možné, nejen proto, že minulost nelze změnit, ale především protože doba, ale i samotná podstata Tarantinovy osobnosti více nahrávaly právě tomu vývoji, který známe. Rozmach DVD distribuce, boom internetu a jeho aktivizace filmových fandů ohromně nahrávaly okázalé eklektičnosti Tarantinovy nadcházející tvorby. Krom toho on sám se coby egocentrické hovado a nadutý filmový nerd nemohl oprostit od potřeb pře-nerdovat všechny ostatní a vehementně tesat vlastní pomník nedotknutelného a všemi milovaného pop-auteura. S ohledem na to se ostatně nabízí si všímat, jak i ve svém nejstřídmějším díle se prostě musí tlačit do popředí a otiskovat své ego do vyprávění příběhu, který se k tomu vlastně vůbec nenabízí. Počínaje hlasem na záznamníku a velikášským závěrečným titulkem s vlastním jménem, přes generování trivií, které vlastně jen zpřítomňují autorovu domnělou sofistikovanost, až po problematické Tarantinovo juvenilně nerdovské machrování, že díky tomu, kolik nakoukal blaxploitation bijáků, dokáže napsat víc gangsta talk než používají reální gangstas. Ale při tom všem také nelze Tarantinovi upřít jeho jednoznačný filmařský talent, mistrovské uvažování o výrazových prostředcích média i jejich užívání a bravuru v konstruován fiktivních vyprávění, které se sice pouze opírají o další fikce a žánry, nikoli o realitu, ale zatraceně skvěle v tomto směru fungují. O to víc pak na "Jackie Brown" překvapí, že v zlomku svého jádra pojednává o stáří. Byť opět nikoli v jeho společensko-osobních rovinách, ale především z hlediska stárnutí filmových ikon a žánrových figur. Ale také si přiznejme, že právě coby projekt třicátníka, do kterého si obsazuje své milované padesátníky, může vlastně upomenout až na Tomáše Magnuska, se kterým Tarantino asi bude mít vícero společných rysů než bychom si chtěli připustit, byť rozhodně nikoli v oblasti filmařských schopností. (15.11.2022)

Přátelé, stala se naprosto neočekávaná věc. Možná jsem se zbláznil, možná jsem byl osvícen, můžete to nazývat jak chcete, každopádně jsem naprosto propadl Tarantinovi a za dva dny zhlédl vše co se dalo. Sakra, nikdy bych nečekal, že se takováhle věc může stát, ale teď bych měl komentovat Jackie Brownovou. Rozhodně je to film, který se od ostatních tarantinovek liší, a to docela dost. Chybí nadbytek násilí a film má příběh a dobré charaktery. Zejména je však postaven na společné soužití jednotlivých hrdinů a jejich vztazích. Kromě očekávaných skvělých hereckých výkonů Samuela L. Jacksona, Roberta De Nira a Bridget Fondy překvapila báječná Pam Grier, která si roli vychytralé Jackie Brownové doslova užívala. (28.12.2005)

7/10. Tarantino? Neselhávající postavy, přirozené dialogy, epesní hudba a takřka dokonalé vedlejší podzápletky. Zkrátka vše, co člověk na jeho unikátním stylu miluje. Jen to tentokrát není tak dokonale učesané a zápletka sama o sobě postrádá větší inovaci a ono dokonalé zapadnutí do sebe. Díky (opět) nafouknuté stopáži to na několika místech postráda šťávu (prostředek) a vyloženě zbytečně přešlapuje na místě bez viditelného důvodu. Stále lepší jak většina filmové produkce, ale příběh kolem Jackie Brown řadím do slabších Tarantinovek... (13.07.2019)