Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jozef RevalloHrají:
Jana Brejchová, Ladislav Křiváček, Evelyna Steimarová, Milan Kňažko, Marek Probosz, Zbigniew Suszyński, Petra Kolevská, Vítězslav Pohanka, Štefan Mišovic (více)Obsahy(1)
První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (161)
Drsný kraj, drsní lidé, drsná doba. Studené a odtažité drama z poválečného léta na česko-polsko-německém pomezí s Janou Brejchovou jako německým werwolfem mělo u mne problém v tom, že jeho jedinou kladnou hrdinkou je mladá dívka Ulrika (Petra Vančíková). Ostatní jsou buď nacisti, primitivové nebo jen letmo nahozené postavy, ke kterým si divák nevytvoří žádný vztah. A potom nemůže fungovat ani nic jiného. ()
Možná nedoceňovaný režisér Jiří Svoboda, kterému svého času - po listopadu - bylo nabídnuto na Barrandově místo kotelníka, v tomto filmu podává jeden ze svých nejlepších uměleckých výkonů. Film jakoby - ve vyhrocenější podobě - tvořil po patnácti letech určitý pandán k Vláčilově ADELHEID. Míra tragičnosti je srovnatelná, míra vyhrocenosti ještě o poznání vyšší. Cennost - a do jisté míry i nenahraditelnost - filmu spočívá v důrazném připomenutí německočeských vlkodlaků (wehrwolfů); řada českých trestně právně postižitelných excesů prvních týdnů a měsíců (přerovský případ, ústecké vraždění) byla odpovědí na tyti pochmurné zločiny páchané dávno po hodině zlých duchů (konci druhé světové války). ()
Když vás film pohltí svojí temnotou a musíte ho probírat s kamarády ještě pár dnů po projekci, aniž byste si pamatovali nějaký závažný nedostatek, znamená to dokonalost. Jiří Svoboda natočil atmosférickou, provokativní, ponurou filmovou depresi v úžasně zdevastovaném pohraničí a zapsal se do filmových učebnic. Tohle pustit dětem při hodině dějepisu, tak má půlka z nich z historie Československa noční můry včetně počurávání. Herci v čele s Brejchovou a Kňažkem excelují, nějak mě zaskočilo, že Brejchová je nejen kočka, ale i dobrá herečka, smekám. ()
6 rokov po Stínech horkého léta s Kukurom, sa na trhu objavil podobný kus. Opäť tragické povojnové obdobie, izolovaný statok majúci najlepšie roky za sebou, charizmatický rozporuplný majiteľ, jeho zbedačená rodina, plno temných okamihov a teror zo strany tzv. werwolfov. Nacistickí partizáni rodinu držia v šachu a každým dňom (a nocou) ju čoraz viac a viac nivočia. Tlak je čoraz enormnejší a každému normálnemu človeku je jasné, že skôr alebo neskôr niekomu prasknú nervy a potečie krv. Veľa krvi. Zánik samoty Berhof sa mi páčil ešte o štipku viac, pretože Ladislav Křiváček je absolútny diabol (nič proti Kukurovi, bol skvelý) a je vám jasné, že ho väznitelia musia neustále zväzovať, lebo tento chlap nejde po ranu ďaleko (možno i preto sa mi tento film páčil viac, mám radšej akčné postavy, než tlmené, ktoré stále iba trpia). Hlavne má ale tento film šialenú atmosféru a neskutočnú výpravu; miestami svojou šialenou temnotou a atmosférou zmaru, dezilúzie a s prepáčením humusu evokuje temer až horor. Pikoška: oba filmy obsahujú scénu, v ktorej člen werwolf komanda hrá už kultovú Bishopovu scénu s nožom z Votrelcov (avšak dávno, dávno, dávno pred Cameronovým trhákom). Nedajte sa pomýliť prítomnosťou Milana Kňažka, ten hrá len neveľmi dôležitú vedľajšiu úlohu. ()
V první řadě překrásně zasvícená prostředí - některé záběry jsou jako namalovaná plátna. Světlo svíčky nebo petrolejky osvětluje pouze část obrazu a zbytek se utápí ve tmě. V některých momentech působí němečtí vojáci až příliš naivně, ale celkový dojem z naprosté deprese a podivna, kterou tento film umí vyvolat, je na tehdejší filmovou tvorbu velký nadstandard - i z dnešního pohledu je to opravdu intenzivní a nepříjemný zážitek. ()
Galerie (39)
Photo © Filmové studio Barrandov / Zdeněk Vávra
Zajímavosti (5)
- Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)
- Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
- Film chtěl původně točit František Vláčil, postavu důstojníka (Milan Kňažko) měl hrát Petr Čepek. (raininface)
Reklama