Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (161)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Mikroskopický záběr na zánik jednoho světa troskotá na toporném hereckém projevu většiny zúčastněných a na nedostatečném prokreslení většiny postav. Výsledek je proto panoptikální a celek připomíná jakýsi zrůdný kabaret. Naturalistická popisnost přitom zabíjí atmosféru, která by k samotnému zanikání mohla říci více než vlastní příběh, a zachycený prostor se na dramatu nepodílí jinak než jako náhodné kulisy, historií bezděčně poskytnuté lidem k vyplenění. Jana Brejchová se jako jediná vymyká, ale je to jen jeden světlý bod. První a poslední záběr na ni ospravedlňují existenci tohoto filmu a přitom jej oba překonávají. ()

Lottr 

všechny recenze uživatele

Natočeno s naprosto mrazivou a chvílemi až hororovou atmosférou. Temné lesy a kopce jesenických hor vytváří výbornou, zamlženou a tajemnou kulisu událostí, které se staly, dle předlohy, na konci války. Film sice zpracováním a částečně i dějem připomíná Vláčilovy snímky jako: Adelheid, nebo: Stíny horkého léta, ale i tak ho lze považovat za originál, díky rozdílnému přístupu k tématům i když podobnost je zde nevyhnutelně jasná. Příběh se odehrává na česko- polském pohraničí a líčí dramatický příběh rodiny žijící téměř osamoceně na statku v horách. Již tak těžký život vyhrotí události spojené s koncem okupace, když se na téměř opuštěné usedlosti rozhodne ukrýt několik členů bývalé německé armády, ustupujících po kapitulací. Celý příběh doprovází velmi temná atmosféra, precizně dokreslená horskou, ponurou krajinou a výbornou kamerou. Za zmínku určitě stojí i vynikající herecké výkony všech hlavních představitelů. Jsou filmy na které dlouho nezapomenu a tenhle mezi ně rozhodně patří, obzvláště pak některé scény, jako jsou hrátky s nožem, nebo závěrečné, krvavé rozuzlení příběhu. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Silné drama, které myslím velmi dobře vystihuje atmosféru poválečného ČSR. Asi bych ho také přirovnal k Vláčilovu Adelheidu, ale ten mi přišel o něco jasnější (přítomnost Salome a její úděl zde jsem vůbec nepochopil), ikdyž ne tolik mrazivý a naturalistický jako právě Zánik samoty Berhof. Škoda jen, že se nenašla žádná postava, které bych nějak víc fandil, nebo s ní alespoň soucítil (všichni mi přišli dost divní a ujetí, včetně poručíka a té mladé holky). Konec byl zvláštní a bohužel mi docela pokazil celkový pocit ze snímku (Körnerovu předlohu jsem teda nečetl, ale jako diváka nepoznamenaného knihou mě to náhlé oživnutí jedné z postav, řekl bych už dávno mrtvé, docela naštvalo), takže celkově bych to viděl na slabší 4*. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Jiri Svoboda /Motiv pro Vrazdu/ natocil silny a depresivny film z povojnoveho obdobia z cesko -polsko -nemeckeho pohranicia. Film divaka zaujme najma surovou atmosferou a uhrancivym Ladislavom Krivackom /Slavnosti snezenek/, z ktoreho mam dodnes husiu kozu. Ako ceskoslovensky kult by som film rozhodne nevidel, tam by som dal skor Jachyme, Hod ho do stroje, Marecku, podejte mi pero, pripadne Vesnicko ma Strediskova. Ale ako normalizacnu kvalitu film rozhodne odporucam kazdemu mylovnikovi ceskoslovenskej kinematografie. A ako pise kolega mchnk : "tohle je potreba znat, povazujes -li se za znalce ceskoslovenske kynematografie". 72 % ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Sakra, některá dramata od Jiřího Svobody znám, nicméně to co provedl s tímto filmem...? Sakra, Jozef Revallo, kde jen se inspiroval k tomu, co se mu podařilo zde zkomponovat? Sakra, já věděl, že ta moje dětská fóbie, z celkového výrazu pana Křiváčka, byla oprávněná, podobnou roli prostě potřeboval, nebo spíše si jí zasloužil (bez diskuze jeho životní). Sakra! Kde se ten Berhof celý můj dosavadní život schovával? Předchozí doba zanechala v lidech něco, co se nesmazatelně vrylo do jejich podvědomí a hodnot. Morální a lidské zábrany se bortí, smrt je přirozená více než kdy jindy a nic nemůže být tak drsné, aby nepřišlo ještě něco drsnějšího. Přesvědčenost, pokrytectví, nezbytný fanatismus i zoufalost posledních vůdcových bojovníků i odporné přizpůsobení se nastalé situaci (ty coury Evelíně Steimarové prostě seděly) a to vše pod dohledem, až démonicky chladné, služebnice boží, která má ovšem také své potřeby. Na druhé straně tu je nevinná dětská duše, bez jakýchkoli předsudků a s vlastním rozhodnutím k činům. Film, který není možné neznat, považuješ-li se za znalce československé kinematografie. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (5)

  • Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
  • Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)
  • Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)

Reklama

Reklama