Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (161)

Disk 

všechny recenze uživatele

Zánik samoty Berhof jsem dnes viděl poprvé a celou dobu mě mrazilo po zádech. Jana Brejchová a Ladislav Křiváček předváděli úžasné herectví a režisér Jiří Svoboda navodil drsnou atmosféru. Škoda však zásahu polské cenzury. Jiří Svoboda v jednom dokumentu vyprávěl, jak musel být vystřižen jeden ze závěrečných záběrů, kterak Jana Brejchová drží v ruce křížek. I tak to stálo za to, hlavně díky výbornému scénáři Vladimíra Körnera. Říkám si, že tyhle látky perfektně ovládali právě Körner a Jiří Křižan (Stíny horkého léta, Je třeba zabít Sekala). ()

anais 

všechny recenze uživatele

V první řadě překrásně zasvícená prostředí - některé záběry jsou jako namalovaná plátna. Světlo svíčky nebo petrolejky osvětluje pouze část obrazu a zbytek se utápí ve tmě. V některých momentech působí němečtí vojáci až příliš naivně, ale celkový dojem z naprosté deprese a podivna, kterou tento film umí vyvolat, je na tehdejší filmovou tvorbu velký nadstandard - i z dnešního pohledu je to opravdu intenzivní a nepříjemný zážitek. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Syrové, temné a depresivní drama z konce Druhé světové války a zároveň nejlepší film Jiřího Svobody (ještě spolu s filmem Prokletí domu Hajnů). K výborné houstnoucí atmosféře hraje prim skvělá muzika Jozefa Revalla a naprosto geniální kamera Vladimíra Smutného, která jakoby vše sledovala pohledem diváka, na to je pan Smutný prostě mistr! Neskutečný film! Samozřejmě výborný scénář a předloha Vladimíra Kornera (obrovská škoda vystřiženého závěrečného záběru, který se tehdejším komunistickým pohlavářům nelíbil, tak musel být z filmu odstraněn. Hanba, ten zásah byl totiž zásadní a celá symbolika obrazu je v háji, fakt kreténi ti komanči). No i tak je film parádní a chvílemi přímo hororový, samota Berhof v houstnoucí mlze nemá chybu. Výborní představitelé hlavních rolí - otec - Ladislav Křiváček (asi jeho životní role) a jeho dcera - Petronela Vančíková jsou naprosto perfektně zahraný a ostatní herecké výkony včetně Jany Brejchové a mladých Wehrwolfů v podání polských mladých herců jsou velice přesvědčivé. Nezapomenutelné scény (a že by se jich našlo), jsou pro mě tři. Ukřižování, porod telátka přímo z lůna krávy a vidle. Masakr. Tento film je jeden z nejlepších československých snímků a řadím ho mezi filmy, které nestárnou, ba přímo naopak, mají stále co říct. Prostě klasa!! ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Všichni jsme sirotci"... Nemám rád horory a tohle svou celkovou atmosférou i některými konkrétními scénami (viz třeba ta v závěru s Ladislavem Křiváčkem a vidlemi) horor připomínalo. Jenže nic naplat takové to v Sudetech po válce asi vážně bylo. Jen je to vážně typ filmu, co mi asi jednou fakt stačil. ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Teď mám zrovna takový období kdy jsem naladěnej na český potažmo československý filmy, který jsem ještě neviděl. Zánik samoty Berhof už mám ve chci vidět pěknejch pár let. A kdy jindy si tenhle film pustit když né teď. Po dokoukání musím konstatovat, že to nebylo špatný. Dobře natočeno, dobře zahráno, dobrej příběh ale tak nějak se od toho možná čekal trošku víc. Kdyby to šlo dám 3,5 hvězdy. Takhle volím slabší 4. Obsahově mi to trošku připomíná Stíny horkého léta (1977) na kterej se chystám v nejbližší době. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (5)

  • Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
  • Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)
  • Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)

Reklama

Reklama