Ztracené město

Ambiciózní film a nostalgická vzpomínka z bouřlivých let kubánské historie, kdy se země krvavě dostává do specifického komunistického směru. A tím se ztrácí půvabné kouzlo města Havany, kdy přestává být rájem pro bohatou vrstvu a zcela se podrobí nastolenému směru. Romantické drama rozkladu jedné rodiny, zarputilosti a morální stálosti hlavního hrdiny, která končí ztrátou majetku a emigrací. Film je ve svých nástinech situací, prostředí i osob trochu jednoduchý až naivní a tak film vyznívá spíše jen jako sentimentální vzpomínání na staré dobré časy, které nám všechno zkreslují podle našeho přání a potřeb. Majitel kabaretního podniku Fico Fellove (Andy Garcia), muž pevných morálních zásad, který se snaží nepoliticky proplouvat co nejpříjemněji životem, aby na rozkladu jeho zaslíbené země zvolil emigraci jako útočiště před tragickým osudem členů dalších členů jeho rodiny. Jeho bratr Luis (Nestor Carbonell) je politicky tajně aktivní člověk, který se odklání od Fidelovy cesty, aby se mu osudnou stal pokus o atentát na prezidenta Batistu. Další bratr Ricardo (Enrique Murciano) je idealista, nespokojený se situací s diktaturou do takové míry, že se přidává na stranu Fidela. Jeho zaslepené následování a počátek tragédie jeho rodiny a pocit viny ho ovšem dohání k sebevraždě. Luisova manželka Aurora (půvabná Inés Sastre) se po smrti svého muže citově sbližuje s Ficem, aby ale nakonec dala přednost třpytivému životu komunistické elity s dávkou výsad i zneužívání. Z dalších rolí: otec bratrů Don Federico Fellove (Tomas Milian), profesor morálních zásad, který na sklonku svého života zažívá rozčarování z celkové situace, strýc bratrů Don Donoso Fellove (Richard Bradford), umírající na infarkt z rozčilení nad činem Ricarda, postihující jeho vlastní rodinu, komik a spisovatel (Bill Murray), znamenitý komentátor situací, jehož působení je ale velmi nejasné, kapitán Castel (Steven Bauer), semletý revolucí, diktátorský prezident Fulgencio Batista (Juan Fernandez), podlý jak se na padoucha patří, jeho sadistický pohůnek plukovník Candela (Julio Oscar Mechoso), tvář revoluce Ernesto "Che" Guevarra (Jsu Garcia), a šéf havanského podsvětí Meyer Lansky (Dustin Hoffman). Ambiciózní film, jehož výsledek je ale velmi rozporuplný. Ale i přesto má své silné momenty a jistou sílu mrazivosti životní tragédie. (08.05.2012)

Soundtrack Andy Garcia: 1. Beautiful Cuba [Instrumental] ,2. Mambo ,3. A La Antigua ,4. Danza Lucumi ,5. La Comparsa ,6. Macorina ,7. Los Munequitos ,8. Ricardo's Theme ,9. Fico Meets Che ,10. Si Te Contara ,11. Ricardo Meets Che ,12. Avisale a Mi Contrario ,13. Goza Mi Mambo Cubana ,14. Solitude/Leonela's Death ,15. Yo Si Como Candela ,16. Attack of the Palace (Ochosi) ,17. Sugar Cane Fields ,18. Rumba for Luis ,19. A Goza' Con Mi Combo ,20. Otra Cosa ,21. Social Club de Marianao [Marianao Social Club] ,22. Pastoral Lullaby (Bercuese Campesina) ,23. Que Bueno Baila Usted ,24. Suavecito ,25. Cachao's Guiro , (12.05.2011)

Solidní zpracování nelehké látky a pohled na revoluční události na Kubě v roce 1958 prostřednictvím jedné bohaté rodiny. Film zdobí kvalitní herecké výkony, pěkná kamera a všudypřítomná hudba. Trochu mě štve tradiční producentský tah - lákadlo na Dustina Hoffmana, jenž nás ve filmu poctí tak pěti minutami a deseti větami. Mužským divákům to alespoň kompenzuje dostatečný prostor poskytnutý Inés Sastre. (14.10.2014)

Je to romantický film? Je to historické drama? Je to zachycení revoluce? Nebo snad film mafiánský? Všechno z toho a zároveň nic. Andy Garcia se rozhodl, že si natočí film, který bude hodně vlastenecký, ale který určitě nebude velebit Fidela a jeho režim. Kubu a především jednu rodinu sledujeme v době, kdy končí vláda prezidenta Batisty a pomalu se k moci dostávají revolucionáři v čele s Castrem. Nesledujeme životy významných osobností, ale jedné rodiny, která sice měla jméno, ale do politiky vlastně ani tolik nezasahovala. Nic nezmohli, když se režim měnil, spíše si jen uvědomili, jak křehká jsou rodinná pouta. Fuj, to je věta jako z nějakého nekonečného seriálu. Andy Garcia je jedním ze synů Dona Fellove. Spolu s bratry se snaží žít, jak to jen jde. Fico (Garcia) má luxusní klub, kde se tančí, Luis (Nestor Carbonell) je přesvědčený, že musí udělat něco s režimem Batisty, a Ricardo (Enrique Murciano), nejmladší ze synů, je zase přesvědčen, že jedině spojení s Castrem mu přinese dobrou budoucnost. Ani jednomu z nich není přáno. Luis se vydává cestou revoluce a má být aktivním členem komanda, která má svrhnout Batistu. Nepodaří se a Luis umírá. Režim přesto padá a na místo prezidenta se dostává diktátor Castro. Režim se skutečně mění. Nesmí se hrát ani na saxofon, protože je to nástroj imperialistů. Jsem si jistý, že tohle je to jediné, co mi v hlavě utkví z celého filmu. Ricardo se stává vojákem revoluce a sám jde vlastnímu strýci sdělit, že stát zabírá jeho pozemky a jeho majetek ve prospěch společného vlastnictví. Strýc umírá na selhání srdce a Ricardo si až pozdě uvědomuje, co provedl. Vinu nesnese. Ani Fico to nemá jednoduché. Kromě toho, že v klubu nesmí hrát na saxofon, musí se postarat o milovanou ženu mrtvého Luise. Postará se o ní tak, že se do sebe zamilují. Ani jejich lásce není přáno. Jak to tak vyprávím, film skutečně vyznívá jako lepší verze nekonečné telenovely. Příběhy se zde všechny neuzavřou, některé jsou otevřené, happy end čekat nemůžeme. Historické události jsou zde podány dobře, jsou tu i silné momenty, ale Garcia se až moc cpe do hlavní role, i když má člověk pocit, že by mu slušela spíše role někde v pozadí. tu za něj ale dokonale vzal Bill Murray, který opět - a na velmi malém prostoru - ukázal, jak je skvělým hercem a jak na sebe dokáže strhnout pozornost. Je to zajímavý film, ale pro pochopení doby bych si klidně nejdřív přečetl "Motocyklové deníky" a pak třeba něco, co psal Castro z vězení. Představa o době bude lepší, podána i z druhé strany a budete pak moct konfrontovat. Guevara je zde podán například jako hejsek a pitomec, ale je to jen karikatura skutečné, i když velmi kontroverzní osobnosti. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/prada-tlumocnice-sveraci-kazajka.html (02.03.2013)

Nikto nemôže od kubánskeho emigranta chcieť iný pohľad na koniec šesťdesiatych rokov na Kube, než ten jeho. A to Andy Garcia predviedol. Verím mu, že tých revolucionárov videl tak, ako som to potom videl v jeho filme. Film bol síce dosť dlhý, s hudbou, ktorá ma neoslovuje a s nepochopenou úlohou Billa Murraya, ale na mierne nadpriemerné hodnotenie ten zvyšok stačí. Okrem toho, ak sa človek utekajúci pred revolúciou volá Fico, je to pre mňa zážitok, ako keď Kňažko v Dobrých holuboch hral Lexu. (05.04.2010)