Příliš velká šance

"Bez těch brejlí Vám to sluší daleko víc" - tak to je pravda, Julie Jurištová je krásná. Ale bez brýlí a cigaret, které její krásu neúprosně bortí. A tomuhle filmu by to slušelo daleko víc i bez Hapkova vypitého a vykouřeného hlasu chrochtajícího nějakou italskou sentimentální píseň. Jinak se filmu nedá vytknout celkem nic. Kanyza v roli člověka, který zabloudil do slepé uličky, z níž není cesty zpět, je výborný, z hlediska psychologie dokázal tuto postavu zahrát naprosto s přehledem. 90% (05.01.2021)

Československý psychologický kriminální film, v němž nešťastnou náhodou vedoucí výzkumného oddělení P. Gabriel srazí autem desetiletého chlapce. Pachatel, jehož ztvárnil J. Kanyza, nedokáže unést vlastní vinu, ukryje tedy nebohou oběť v lese, pokouší se zahladit stopy a své provinění se snaží hodit na dvojici trampů, které přistihl, když se mu vloupali do chaty. Nepříjemnou komplikaci pro Gabriela představuje stopařka Olga (J. Jurištová), která inkriminovanou noc strávila s Kanyzou a postřehla nepatrný detail, díky němuž pochopila, že pachatelem je právě její milenec. Snímek je vyprávěn způsobem, kdy je pachatel ponechám svým výčitkám a zoufalství a práce kriminalistů je skryta v pozadí, navenek vychází pouze výsledky pátrání, jež jsou konfrontovány s pachatelem. Rameno spravedlnosti zde představuje pouze major Válek v podání R. Lukavského, jenž svým navenek milým jednáním s Gabrielem uměle potlačuje podezření a snižuje tak jeho neklid, ovšem pouze do té doby, než ho psychologicky dotlačí k tomu, aby se sám usvědčil. Právě díky upozaděné práci kriminalistů, má tak film silný psychologický charakter a ukazuje vnitřní myšlenkové pochody pachatele. Ve vedlejších rolích se objevili V. Zavřel a T. Juřička v rolích trampů, S. Bartošová jako Gabrielova bývalá žena. Snímek s patřičným napětím podle scénáře všestranného P. Schulhoffa natočil O. Fuka a zabývá se psychologií pachatele trestného činu, který se marně snaží zmást kriminalisty, s ohledem na obsazení mého oblíbeného J. Kanyzy a zajímavý a poutavý příběh hodnotí nadprůměrně. (21.04.2022)

Člověk se do něčeho zaplete a ani neví jak. Ve snaze se ze všeho dostat, se zaplete do ještě vetších problémů, které ho smetou jako lavina. Osud prostě dokáže rozehrát s lidmi pěkné divadlo. Děj je naprosto předvídatelný a je úplně jasné, jak to celé dopadne. Ovšem, bylo zajímavé sledovat konaní hlavní postavy. Takže z toho nakonec byla taková psychologická sonda s kriminální zápletkou. (02.02.2012)

Nezajímavě vyhlížející film, snad proto, že smrdí typickou béčkovostí kriminálek své doby. Ale vůbec není špatný, naopak. A hlavně to není "kriminálka" (leda že bychom lpěli na etymologii). Jeho námět (viník tragické nehody se snaží zakrýt svou vinu) je silný a velmi přesvědčivě provedený, včetně osobního pozadí hlavní postavy. Psychologická soustředěnost na vzniklý problém je vynikající. Konstrukce filmu je trojúhelníková, ana sestává ze stran: hrdinovy osobní kvality a možnosti, obludná tragičnost a neomluvitelnost jeho viny, blbá náhoda, jíž k tomu došlo. Následná panická spirála bezohlednosti při snaze o dokonalé zametení stop - dobrý. Cudná milostná scéna - dobrý. Název - dobrý. Kanyza - dobrý. Lapidární závěr - dobrý. (26.02.2011)

Kriminálka ne zrovna psychologicky dotažená, ale dalo se na ni koukat; schulhofovská klasika, typická česká detektivka, žádný hloupý thriller, ani avizovanou akčnost jsem tam nepostřehl, prostě tenkrát se i tyhle filmy točily tak, aby si je divák mohl současně promýšlet. Sice jsem přemýšlel spíš o průměrných třech hvězdičkách, ale ten chyták s otisky prstů na brýlích byl velice šikovný, i když v okamžiku, kdy se Kanyza přehrabával v roští, už bylo zřejmé, že bude sejmut. Mladičký Vlastimil Zavřel i Bára Štěpánová. Jurištová a Bartošová se nějak z českého filmy vytratily... (13.09.2015)