Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zita Kabátová v hlavní roli Červené knihovny podle Olgy Fujerové Zita Kabátová se po úspěšných adaptacích časopiseckých románů stává hlavní hrdinkou jediného titulu, který byl na plátna kin převeden z originální knižní řady Červené knihovny. Zatímco Světlo jeho očí a Manželství na úvěr byly romány z Hvězdy, Žena na rozcestí před svázáním v ikonické červené vazbě vycházela premiérově v Pražance. Takto pokračovala kariéra Zity Kabátové lemována postavami smělých žen, které ani nepřízeň osudu nedokázala odvrátit od jejich ideálů. Po boku Kabátové se v tomto melodramatu objevili slavní herci z pražského Národního divadla – Eduard Kohout jako její záletný manžel a Zdeněk Štěpánek jako její nová naděje. (Filmexport)

(více)

Recenze (17)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Vím, že je červená knihovna obecně považována za brak, nicméně mě tento snímek ničím a nijak neuráží. Sledovat Zitu Kabátovou, jak zdolává manželskou krizi s nevěrným manželem a staví se na vlastní nohy, mě prostě a jednoduše bavilo. Když si k tomu připočtu účast Zdeňka Štěpánka a Eduarda Kohouta, oba výborní, vychází mi pěkné tři hvězdičky. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Fenomén kariéry Zity Kabátové, kterou objevila ojediněle masivní reklamní kampaň na adaptaci Světla jeho očí, vyvrcholil právě zde. Tvář Zity se stala značkou přepisů časopiseckých románů na pokračování. Byla hrdinkou Světla jeho očí stejně jako Manželství na úvěr, původních románů z Hvězdy, byla ve Vzdušném torpedu 48 podle románu z Listu paní a dívek a byla hlavní hrdinkou Ženy na rozcestí, která to ze stránek Pražanky jako jediná dotáhla až do signifikantních pevných desek knižnice Červené knihovny. Téma textu Olgy Fujerové je až nevšedně aktuální a v otázkách nahlížení na manželství i kariérní postup je až mrazivě aktuální i dnes. Nadto se tu kocháme vynikajícími exteriéry a reáliemi Prahy a okolí roku 1937. Nemám, co bych vytkla. Lokty a protekce jsou tím hnacím motorem, co vám zajistí kariéru, intriky a společenské postavení je tím, co ohrožuje mezilidské vztahy. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Zas až tak špatné to nebylo, i když to ovšem byla pohádka, zčásti vypůjčená z Mrštíkovy Maryši. Herci zachraňovali naivní děj seč mohli, jen se mi chvílemi zdálo, že mají z Kmínkových scénáře trochu legrace a občas z toho dělali svým přehráváním frašku (především Václav Vydra). Mezi Kohoutem a Kabátovou byl ve skutečnosti věkový rozdíl bezmála čtvrt století, proto se maskéři snažili Zitu udělat poněkud starší. Mimochodem, u mnoha starých filmů s manželskými páry mám pocit, že si autoři příliš nelámali hlavu, že většinou byli bezdětné. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Nikdy v životě bych neřekl, že budu na melodrama koukat do konce bez posunování a že mne to bude skoro jako bavit. Nu stalo se a já nevím proč. Asi proto, že to nebylo nějaké unylé, děj se posunoval rychle kupředu, a docela jsem byl zvědav jak to dopadne. Pan Štěpánek měl mít více prostoru. Nu, dávám šest a divím se sám sobě. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Vždycky mě potěší, když narazím na pamětnický prvorepublikový film, který jsem ještě neviděla. Toto drama má stále aktuální i když trochu kýčovitý příběh, zajímavé obsazení, ale jak už to u starých filmů bývá, prkenné herecké výkony a to včetně Dity Kabátové v roli klamané manželky. Dodnes platí životní filozofie třídního suveréna v podání Eduarda Kohouta, kterou se řídil jeho přítel školní dříč a pozdější zbohatlík Bedřich Veverka, že se člověk musí umět narodit nebo dobře oženit. Velmi současný je i názor otrlého advokáta Zdeňka Štěpánka, že dnes na světě platí jenom sobectví, protekce a lokte. Jak nadčasové. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy. (dyfur)

Reklama

Reklama