Alice
Niečo z Alenky
Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHrají:
Kristýna KohoutováVOD (1)
Obsahy(2)
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (190)
Alenka v říši divů na surrealistický způsob. Umělecké dílo, které pracuje s podprahovým vnímáním. "Teď musíte zavřít oči, jinak nic neuvidíte." Vystihuje přístup a podstatu. [8/10] (Channel Four, Condor, Hessischer Rundfunk, SRG) (Eastmancolor /// Produkce: Peter-Christian Fueter /// Scénář: Jan Švankmajer podle knihy Lewise Carrolla Alenka v říši divů /// Kamera: Svatopluk Malý) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Miluju knihu Lewise Carrolla a miluju Disneyovské zpracování z roku 1951. Švankmajer Alenku pojal jinak a z Bílého králíka vytvořil tak trochu hororovou postavičku. Ale člověku to nedá a musí s napětím sledovat pohled do neuvěřitelné Švankmajerovy fantazie. Carroll je blázen a Švankmajer taky. ;) Pravila Alenka. ()
Naprosto nespoutatelný film, absolutně geniální umělecký výtvor a atomový hřib nápadu, poetiky, krásy a věčné symboliky. Snažil bych se třeba celý život něco filmu vytknout, stejně by se mi vždy vysmekl a vysmál se mi za mou krátkozrakost a úzkoprsost. Cožpak ale chci něco vytýkat tak neskutečně brilatní pokladnici fantasie? Vždyť tohle už není film, to je ten sen samotný, sen, který hledáme a pronásledujeme a sen, který nikdy nedostihneme. Tenhle film, obraz, tenhle kus emotivní psychiky je tak excelentní sondou do duše člověka, do snu dítěte a do "reality" dospělého, do "výtahu" podvědomí či do neotevřitelné zásuvky naší představivosti. Vlastně ani nevím zda se mi to celé jenom nezdálo, ale nemělo by to právě pak ten správný smysl? Nezbývá nám tedy než zavřít navždy oči, abychom alespoň kousek skutečné reality mohli poznat a plnohodnotné procítit. ()
Možná ne nejlepší (neodvažuji se tvrdit, viděl jsem jen asi čtyři), ale rozhodně nejosobitější a nejoriginálnější verze klasického Carrollova příběhu. Nedávno jsem viděl Burtonovu Alenku a aťsi ho mám rád sebevíc, v tomhle boji prostě vyhráli Češi. A jsem na to patřičně hrdý. Zajímalo by mě, jestli Burton Švankmajerovu verzi viděl a případně co na ni říkal. Jediné, co mě trochu zamrzelo, byla absence kočky Šklíby, Želvy, Tidliduma a Tidlitita a dalších skvělých postav. Na jejich podání jsem se těšil. Tak snad příště. ()
Snímek vznikl pro švýcarský Condor Film Zurich a byl Švankmajerovo prvním celovečerním. Jako i v předchozích krátkých filmech ani zde Švankmajer školácky neanimuje do písmene podle literární předlohy. Prolíná realitu s nadreálnem, pokouší se ji neustále zaměňovat za sen. Film dobře funguje i bez pevného příběhu, respektive podklad spisovatele Lewise Carrola stal se mlhavou konstrukcí v převaze jednotlivých animovaných epizod. Vždyť i Monty Pythonům se podařilo vyjmout z knihy Alenka v říši divů útržek básně a na něm postavit celý film Žvahlav. Literatura nonsensu slouží Švankmajerovi jako pojítko, můstek a zároveň rušivý prvek pro své animované sekvence, pro divadélko pofiderních kreatur. K stylotvorným prvkům určitě patří výborný nápad dívčích úst ve velkém detailu, odříkávající bezobsažné věty, prokladané nenucenými klavírními variacemi. Švankmajer přinesl NĚCO o podivnostech na základě klasické pohádky. Toto filmové zpracování je ve své originalitě skutečně vydařené, autorské a stejně tak divné, jako je kniha sama, chceme- li o ní trvdit, že je určena pouze dětem. ()
Galerie (72)
Photo © Channel Four Films
Zajímavosti (24)
- Film byl v roce 1987 vysílán na pokračování v německé a švýcarsko-neměcké televizi. Hned na začátku však bylo vysílání ve Švýcarsku zastaveno, protože několik spolků křesťanských rodičů si stěžovalo, že film je „nevhodný“ pro děti a hrozilo, že na distributora podají trestní oznámení. (Facillitant)
- Film byl stříhán na staré střižně Zeiss a natáčen na staré vyřazené kamery, které filmaři získali od někoho z druhé ruky. (Xeelee)
- Detailní záběry na Alenčina ústa se netočily s její představitelkou Kristýnou Kohoutovou, ale s její dublérkou. (Xeelee)
Související novinky
100: Bitva u pokladen
Asociace českých filmových klubů vás už tradičně zve na filmovou přehlídku Projekt 100. Letos startuje 15. ledna, potrvá do 31. května a diváci budou moci na velkých plátnech shlédnout několik… (více)
Reklama