Dvě tváře lásky

Klasická romantická slaďárna s jednoduše naplánovaným a předvídatelným dějem. Chtělo by to přecijen o něco zkrátit, protože jednotlivé dějové zvraty jsou opravdu odhadnutelné na míle dopředu, a zrychlení tempa by tak neuškodilo. Je ale zajímavé pozorovat, že "ošklivá" Streisand je hezčí, než následná "sexbomba", která se z ní vyklube.  Pro milovníky romantických idylek asi povinnost, pro ostatní 100x viděný a dokola omílaný motiv. (04.07.2021)

Ach jo, že já se zkrátka nedokážu smířit, že dobrá "romantická komedie" neexistuje, protože spojení těch dvou slov je stejně nesmyslné jako třeba výraz "světle černá barva" či "herec Nicolas Cage". Aby to vůbec mělo nějakou zápletku, nechala režisérka hlavního hrdinu vytrvale odmítat sex a navíc o tom vytrvale žvanit. A já se slzou v oku vzpomínal na film, který jsem viděl těsně předtím, a který byl plný indiánské romantiky. Indián tam v podobných situacích rozhodně nežvanil. V rámci předehry vrazil partnerce facku na jednu tvář lásky, pak na druhou, odmítání sexu bylo rázem zapomenuto a vše šlo jak po másle. Ale zpátky k tomuto veledílu. Tak na jednu stranu se tomu hrdinovi nedivím, pouze zoofil či Moravák z Polívkova Dědictví by chtěl mít sex se samicí kahaua nosatého. Tím pádem mě fascinovala závěrečná "proměna" Streissandové. Vše na sobě vylepšila, ovšem na to hlavní zapomněla, takže objektivně zůstala stejně (ne)přitažlivá jako dříve. Mi přišla jak ty velmi tlusté ženské, co si nechávají děsně záležet na namalovaných nehtech. (29.02.2024)

Romantická komedie ve starém stylu. --- Docela chápu, že příběhy o milencích překonávajících nástrahy a nesnáze vyvolávají mnohdy pohrdání. Poptávka po nich je masová a věčná ve všech (sub)kulturách, a jako ve všech případech velkovýroby, početně daleko převládají instantní dreky. --- Barbra Streisand, romantická herečka a zpěvačka, tentokrát také režisérka, ví asi velmi dobře, jak je to těžké: držet se žánru, a tedy i všech jeho klišé, a přitom něčím vybočit z balastu. Navíc si, podle mne moudře, uložila omezení, že ve změněné době zůstane sama sebou. --- Za daných okolností, kdy herecká způsobilost hlavní představitelky je mimo diskusi a rozpočet je slušný, všechno závisí na scénáři. A ten musí sázet na dobré dialogy, protože soudobými technologickými vymoženostmi žádnou stupiditu nemůže a nechce zakrývat. --- Podařilo se to? Podle mého soudu ano. Streisand umělecky i komerčně ještě jednou uspěla. Zvláštní zmínku zasluhuje pozoruhodná role matky hlavní hrdinky, kterou suverénně zahrála ještě o generaci starší hvězda Lauren Bacall. Právě její dialogy s dcerou více než co jiného tento romantický příběh povyšují nad moře nezajímavého průměru. (13.09.2010)

Pohádkový příběh pro normální holky... Nijak extra pěkná, ale chytrá a vtipná ženská konečně potká chlapa, které nezáleží na tom jak vypadá, což jí ovšem začne vadit... Krásně vystupňované zamilovávání se a uvědomování si... Prostě krása... Jeff Bridges je sympaťák a pro mě jako třešínka na dortu komplikovaná matka... Báječné! (25.12.2011)

Nejprve jsem chtěl vidět, jaká je Barbra Streisandová režisérka. Pak jsem zjistil, že tam hraje Lauren Bacall a že i po těch desítkách let vypadá na svůj věk sakra dobře (což tedy platí i o Barbře, ale ta je přece jen mladší ročník). A když pak Barbra začala přednášet, byl jsem jasný... do toho klasická hudba, mm... a navíc diegetická, zvláště podkreslení závěrečné scény bylo fascinující:-) (03.01.2009)