Trojúhelník smutku

Není to úplně úplně stoprocentní, v poslední třetině trochu opadne tempo, námět celkově měl taky asi mnohem větší potenciál... ale je to prostě dobrý a je dobře, že to vyhrálo palmu. Analýza absurdity nastavení naší společnosti a virtuality důvodů, proč je někdo nahoře a jiný dole. (Možná kdyby Dumont natočil Línou zátoku, která je prakticky o tomtéž, takhle polopatisticky, měl by už taky doma palmu.) (15.09.2022)

Rozumím tomu, že v době, kdy ve filmové nabídce dominují komiksové adaptace a výpravné fantasy, představuje Trojúhelník smutku sympatické civilní vybočení pro dospělejší publikum. Na druhou stranu, výjimečný kousek se nekoná, natož abych mohl hovořit o filmu roku. Po slibném začátku, kdy si Östlund střílí z povrchního světa modellingu (já vím, je to příliš snadný cíl, ale ty šlehy jsou trefné), je s každou další kapitolou stále víc protivně tezovitý. Nehledě na to, že prostřední část na lodi s blinkací scénou je sice řekněme vtipná, ale je to poněkud laciný humor, který by mohl figurovat i v nenáročných italských komediích 70. let. Na satiru kladu přece jen vyšší nároky. Problematický je v mých očích i casting. Funguje podle očekávání Woody Harrelson, své si odvádí Harris Dickinson a zajímavá je v menší roli šéfka stevardů Vicki Berlin. Tím jsem bohužel kladný pocit z ansámblu vyčerpal. Při vší úctě k předčasně zesnulé Charlbi Dean byla pouhou modelkou obsazenou do filmové role a vybavím si tucet hereček, které by kromě mondénní tvářičky prodaly i o dvě třídy lepší herectví. Dolly De Leon ve své variaci na Krále krysu mě minula úplně a třeba Henrik Dorsin je zapomenutelný zároveň s titulky. Slabou čtvrtou hvězdičku nechám, ale na nekompromisním odsudku CheGuevary, který se stručně vypořádal s filmem jako K zemi hleď pro lepší lidi, bohužel něco bude. Seriálový Bílý lotos dokázal o tomtéž vyprávět s nepoměrně lepším výsledkem a nebude to pouze větším prostorem, který seriál skýtá. Celkový dojem: 70 %. (18.11.2022)

Rozmýšlel jsem jestli si dát potřetí Avatar a nebo intelektuální artovku, nakonec vyhrálo koupání v hovnech, takže to druhé, a nelitují ani trochu    Štve mě že z jen lehce nadprůměrného Parazita se všichni mohli podělat, zatímco tahle nádherná satirická absurdita u mas a tipuji i u Akademie těžce zapadne. Dokonale vtipné a bezskrupulózní rozebrání hnoje společenských rolí a socioekonomických ideologií, to nejhorší z vlády proletariátu i kapitalistického rat race tu dostává krásnou nakládačku a já se u toho nemálo bavil. Ani ta nezkrocená délka nebyla velký problém - krátit by se dalo leda v posledním aktu, který by na své dotažení a vypointování myšlenek nadhozených v předchozích částech nepotřeboval zas tak moc prostoru - ale tam už mě všechny zbylé postavy natolik bavily, že mě to neštvalo, užíval jsem si s nimi každou scénku/skeč. I když každá z nich je v podstatě schematická karikatura. 8/10 (31.12.2022)

Neosobní filmařina Rubena Östlunda často otvírá různé, mnohdy i nejnitěrnější, otázky lidského bytí. A otvírá je tak, že to dává hlavu a patu a donutí diváka k zamyšlení. To každý také nedokáže a ne jinak je to i v případě Trojúhelníku smutku. Ten má ale tu smůlu, že režisér zde zachází až za hranici únosného a v poslední filmové třetině z námětu dělá tak trošku frašku. Do té doby je to ale naprosto luxusní strefování do lidské třídy světových miliardářů. Trefná, úderná a zatraceně vtipná satira. Diskuze Zlatka Buriće a Woodyho Harrelsona jsou naprosto epické, ale zároveň dost děsí. Ale to jen v případě, že se přestanete smát a začnete nad těmi dialogy přemýšlet. Proto to raději nedělejte a bavte se. (05.04.2023)

Nepáčila sa mi prostredná časť filmu. Prvá polovica je skvelá, trefná, hilarious. Bazénová scéna patrí medzi najvtipnejšie, ktoré Östlund napísal. A potom príde hromadné grcanie, a ani nie, že by som bol nejak extra konzervatívny v otázke hraníc umeleckého vyjadrenia, ale keď už asi po pätnástich minútach zvracania pridali ešte sranie, tak nielen, že to nebolo vtipné porovnateľne s predošlým dejom, ešte sa mi z toho začal dvíhať žalúdok. A to nie je úplne dôvod, pre ktorý som do kina šiel. Östlund sa vyjadril, že tá scéna nemá hlbší zmysel, že to bol len taký vtipný nápad. No, možno mal ostať na papieri. Na chvíľu ma stratil úplne. Potom ma zase chytil, ale k úrovni päťhviezdičkovej prvej polovice (alebo ostatných Östlundových filmov) už nedosiahol. Tri a pol, a určite najslabší Östlund, to je bez debaty. Ps: Charlbi Dean je škoda. (24.10.2022)