Trojúhelník smutku

Pro mě level Parazit (2019), jednoznačně nejlepší film letošních Varů a zcela jistě i jeden z TOP 5 filmů celého roku. Řízná společenská kritika zpracovaná podnětným, originálním scénářem a zabalená v divácky velmi vstřícném a zábavném kabátku. Výbuchy smíchu jisté, stejně jako pobavené zhnusení ve skvěle vygradované scéně kapitánské večeře. Pěkně dvojznačně zkonstruované zakončení. (56th KVIFF) (10.07.2022)

"Na nudném módním molu, zablijeme si spolu." Omnibus, k tabuli! Učil ses? Ano, soudružko učitelko. Takže otázky. Kapitalismus je jaký? Prohnilý. Zbohatlíci jsou? Rozežraní. A uklízečky? Vykořisťované. Hladový člověk? Politicky i sexuálně zneužitelný. Trojúhelník smutku má kolik vrcholů? Žádný. Všechny hroty jsou obroušené, i konec někdo ustřihnul. Postavy v Trojúhelníku jsou? Psychologicky ploché a ideologicky prvoplánové. A co vtipy? Omšelé. Zvracení přežrané buržoasie? Laciné. Kolik postav sis oblíbil? Jen jednu, ožralého kapitána. Čím tě zaujal? Znalostí Marxismu-leninismu, zdravými politickými názory a sebereflexí. A pozor, těžká otázka, kdo jsou influenceři? Nevím, souško, v Marxově Kapitálu se to nepíše. To byl chyták, Pavlíku, to by ani soudruh Marx nevěděl. Piš si. Jsou to darmožrouti a líné pijavice, přisáté na zahnívajícím cecku konzumní společnosti. Nic nevyrábí a blbé socky je za to svými lajky platí. Aha. A poslední otázka. Co je to bezpáteřník? Ha?! To jsem prosím já, soudružko učitelko. Chtěl jsem dát dvě hvězdičky. Ale copak můžu? Machrovat na snoby z Cannes, na artožrouty z ČSFD, i na většinu mých oblíbených [sic!], coby zpruzená socka a lopata, co neumí ocenit artovou shit-satiru? Jsem přizdisráč a blil (!) bych nad sebou. Třikrát. (21.12.2022)

Skvěle zkonstruovaný komentář naší společnosti, který má hromadu povedených point, k tomu je to užasně vtipné. Avšak na můj vkus, až moc do očí bijící a očividné, kdy se mi začali ty postavy strácet a viděl jsem jen snahu něco říct pomocí figurek. Ale nebylo to až tak zásadní, takže i přesto krásná pecka. (30.12.2022)

Zcela po zásluze jeden z nejlepší filmů minulého roku. Totálně černohumorná freska na téma kapitalismu a jak se z lidí stávají s množícím se majetkem lidské svině, které dokáží existovat pouze ve svém minivesmíru. „Nikdy se nehádej s idioty, klesneš na jejich úroveň a oni tě umlátí zkušenostmi.” Mark Twain. 80% (14.02.2023)

"K zemi hleď" pro lepší lidi. Jenže tohle je Ostlund, a tam bych prostě doufal ve víc citlivosti a empatie. Sem tam to lízne i moje patnáctileté já, jenže vidět takhle zhmotněný pubertální sen na velkém plátně a s filmařskou finesou, tak i stále to je  jen tím klišovitým a prvoplánovým vlhkým snem nevybouřeného mládí. Pro nás, jež si pěstujeme podobné rozhořčení nad současným světem, tak je to jen dlouhá série omšelých vtipů, které si vyprávíme na kapitánské večeři. Nikam dál Ostlund nedojde, a to i přes vynikající první kapitolu filmu. Jsem zvědavý na další film, ale tohle je arogance možností jednoho současného génia. (17.07.2022)