Nebe a země

Oliver Stone se potřetí podíval na válku ve Vietnamu a tentokrát očima těch co byli mezi mlýnskými koly. Inspirován skutečným příběhem Vietnamské migrantky provede diváka vším tím lhaním, které se snaží ospravedlnit zbytečné provokace jedné nebo druhé strany. Závěrečná pasáž kde na scénu napochoduje vynikající Tommy Lee Jones pak ukáže pravou tvář války. Obchod se zbraněmi, peníze a půda o nic jiného nejde. Na vině není nikdo a zároveň všichni. Obě strany konfliktu jsou zlo. Zvláště v této době je třeba na to myslet. (21.09.2022)

Ako tu už bolo povedané, Medzi nebom a zemou je posledným a tiež i najslabším filmom Stonovej ,,vietmanskej trilógie". Beztak to však je veľmi dobrý a pozoruhodný film, už len preto, že vietnamské peklo okazuje z druhej strany a rozprávanie je omnoho poetickejšie. Základnou myšlienkou filmu je harmonický život človeka s prírodou, ktorého rovnováha je však dôsledkami vojny narušená, pričom hlavné postavy (prípadne len hlavná hrdinka) musia vždy niečo stratiť aby mohli zato niečo nové dostať. Stoneho nápad je neošúchaný, z daných troch filmov je preto Heaven & Earth najzaujímavejší a dá sa povedať, že i najmenej uslzenejší. To však ale nemení nič na tom, že krutostí vojny je tu ukazaných nadostač a najväčším nepriateľom Vietnamcov ani nie sú samotný Američania, ako skôr Vietkong. Na rozdiel od väčšiny sa mi viacej páčila skôr druhá polovica filmu kedy sa na scéne ukáže aj samotný Tommy Lee Jones. Dovtedy sa mi zdalo, akoby Stone poriadne nevedel čo má ukázať, chcel by rozprávať o všetkom ale o ničom poriadne. V druhej polovici aj nad vážnosť námetu Stone prekvapilo odľahčuje trocha počernejším humorom (mŕtvy nahý Jones - inak o jeho výkone sa už naozaj neoplatí baviť), na druhej strane očarenie Le Ly Amerikou ako priam zázračnou krajinou (nasnímanie scény v supermarkete) je myslím naozaj miestne. Nedá mi ešte nespomenúť krásu niektorých záberov hodných zarámovania (oheň s plameňometu na oblohe) a tiež uchvátnú Kitarovu hudbu (Zlatý Glóbus). Jeden z najosobitejších filmov aké doteraz Stone nakrútil. (29.11.2008)

Ušľachtilá myšlienka, no samotný snímok akoby ani netočil Stone. Ono nie, že by človek vyslovene očakával opätovný, sebakritický pohľad do vlastných radov, ktorý by bol neviem ako výrazným najmä z pohľadu pointy, no keď sa človek viac na gauči hmýri, ako koncentruje na dej, asi sa nejedná o príliš záživný počin. Myslím, že aj tá stopáž nie je úplne kóšer a priamo sa podieľa na “nudnom” podaní inak nápaditého príbehu. Škoda .. (26.03.2022)

Z vietnamské trilogie Olivera Stone mě tento film oslovil nejméně. Bylo velmi těžké zpracovat tak silný příběh do dvouhodinového filmu. Emocí bylo tak moc a tak rychle po sobě, že jsem je po celou dobu filmu nedokázala zpracovat - prožít. Navíc se mi pořád vkrádaly myšlenky, zda podobné tragédie zanechávají američtí vojáci i v jiných zemích, kde "šíří demokracii". Afghánistán, Irák či v okolí některé z 823 amerických základen rozmístěných ve více než 130 (ze 194) zemích světa. Snad o tom někdo podá svědectví jako Stone v tomto filmu. Průměrem hodnotím zpracování, nikoli příběh. (20.09.2014)

Nápad ukázat válku ve Vietnamu očima dospívající dívenky, postupem času samozřejmě ženy, a především Vietnamky, mi přišel zajímavý a sympatický. V mnoha ohledech se jedná o zobrazení zdařilé, přesto díky několika vadám ztrácí na možné síle dané důvěryhodností dění. Samotný děj je z tohoto hlediska v pořádku, ovšem jeho prezentace v mnoha momentech trpí. První, co bije do očí, je angličtina vietnamců. Snad v žádném jiném díle mi tak nevadila anglická mluva neangličanů. Americká je řeč, americký je přízvuk a co hůř, americké mi mnohdy připadá i chování, rodinné vztahy apod. Problém není jen v tom, jak Vietnamci mluví, ale i co říkájí. Mnohdy jsou to promluvy, jak z politického projevu. U členů Vietkongu je to v pořádku, u obyčejných rolníků... to se chce nadávat. Také mě dožíralo Stoneovo přehánění kontrastů, jmenovitě: mír x válka, chudý Vietnam x bohaté USA. Já pevně věřím, že rolníkům se jistě před válkou žilo lépe než za ní, ale bukolická idylka ve filmu, který si nárokuje autenticitu, nemá co dělat (maximálně jako osobní vzpomínka na "staré dobré časy"). Rovněž srovnání vyžrané, a zjevně ne extra chudé, americké rodinky, s nejchudšími rolníky, je, ač efektní, z mého pohledu lehce nefér. Podobných drobností lze nalézt ve snímku více. Silné ***. (15.09.2008)