Jako letní sníh

Komenský byl frajer, takže jsem tenhle film musel vidět. I autoři snímku se snaží předvíst, jaký byl Učitel národů borec, ale jejich jakási hra na Hollywood je tu tedy někdy dost strašná. Máme tu vymyšlený příběh inspirovaný realitou, ve kterém se Komenský setká s Rembrandtem (který ho ve skutečnosti možná namaloval, ale není to potvrzené, na skutečném obraze nemusí být Komenský a ani ten obraz nemusí být namalován Rembrandtem) a během malování se ti dva spřátelí, protože malíř zjistí, jaký je ten náš "Comenius" týpek. Tohle působí dost vyumělkovaně, ať už jde o vcelku rychlé spřátelení po nevěrohodný konflikt mezi nimi, který nesměl chybět. Zajímavější je skutečný životopis Komenského, ze kterého si autoři vybírají především ty dramatické chvíle. To je hodně fajn, jenom se autoři rozhodli kromě několika slušně brutálních scén dát do akčních scén i velmi trapné zpomalovačky. Občas to skoro působí jako nějaká indická telenovela. Taky mně docela vadilo několik nadpřirozených aspektů (různé vize, které se naplní...). Nepříliš vyvedený televizní film, který měl nejspíš větší ambice, ale spíš působí často dost hloupě. Na druhou stranu je to aspoň příjemně edukativní a hrají tam fajn herci. (5/10) (21.03.2021)

"Štěstí se v mém životě často rozplynulo jako letní sníh, přicházelo a zase mizelo. Víš já jsem to s Bohem nikdy nevzdal, vím že je to s námi lidmi hodně špatné, ale také vím že ještě nejsme úplně ztraceni.." Lubomír Hlavsa možná není žádný režijní mág, přesto způsob, jakým se mu podařilo zachytit životní příběh Jana Amose Komenského stojí za ocenění. Moc nechápu, proč je film označen za dokudrama. Mě to úplně nepřišlo, zvláště díky orámování celého vyprávění patrně čistě fiktivním setkáním Komenského s "neotesancem a hrubiánem" Rembrantem (byť jsem se na idnes dozvěděl, že v roce 2006 profesor dějin umění Ernst van de Wetering identifikoval Rembrandtův obraz starého muže z florentské Galerie Ufizzi jako portrét Jana Amose Komenského). Jejich vzájemné dialogy v podání Aloise Švehlíka a Igora Bareše jsou ozdobou tohoto filmu. Zajímavý (trošku až mystický) motiv pak přináší autoři snímku zařazením postavy bratrského duchovního a "proroka" Mikuláše Drábíka, který naopak reálně se Komenským v těsném kontaktu byl . O této postavě jsem až do teď ale nic neslyšel, takže děkuji za trocha toho dovzdělání. Maličko mi nesedly úvodní násilné pasáže, ale doba taková asi opravdu byla. A možná byl ten úvod nutný, aby následně mohly vyniknout všechny ty vynikající Komenského myšlenky o možné nápravě světa skrze knihy. Na využití potenciálu otce i syna Švehlíkových jsme si už možná zvykly. Přesto i zde to jejich spojení splnilo svůj účel. Takže Lubomíre Hlavso díky moc, bylo to skvělé. . (06.01.2021)

Zasluzi si takto vyznamna osobnost takto budgetovy dokument? Mno mam dost zmiesane dojmy. Na jednu stranu to celkom pekne zreferovalo vyznamne udalosti v zivote J.A. Komenskeho, na druhu stranu ten lowcost z toho hrozne krical. Slabi herci, prakticky ziadne exteriery, lacne interiery, nekvalitne rekvizity, prilis vyrazne mejkapy, prilis ciste a umele oblecenie ... (29.09.2022)

Jsem naprosto nadšená. Konečně se někdo chopil látky o našem Učiteli národů. Zjistila jsem kolik jsem toho zapomněla, ale je to taky dáno tím, že se o Komeniovi vlastně vůbec nemluví, nepíše, nenatáčí. O Janu Husovi či Karlu IV. toho víme tolik a přitom J.A.Komenský ovlivnil celou Evropu možná daleko víc. Sqělí Švehlíci a Igor Bareš jako Rembrandt. Tohle by měli povinně pouštět na školách. Mě to vyloženě dojalo. Za mě 100% (04.01.2021)

Dlouhodobé zaměření L. Hlavsy na osobnosti české reformace je veskrze sympatické a jeho dokumentární drama o Komenském přichází ve chvíli, kdy se u příležitosti výročí bitvy na Bílé hoře objevila pekařovská tendence nechápat tuto událost jako porážku, nýbrž jako vítězství. Historikové mladší generace se rozněžňují nad tím, jak barokní architektura vtiskla osobitý ráz české krajině, jako kdyby výměna elity národa (k níž Komenský bezesporu patřil) za kapličku na každém rozcestí byla kdovíjak výhodný "obchod". To však nic nemění na tom, že vinou scénáře je jedinou životnou postavou Barešův Rembrandt a že na mě z obrazovky až příliš často dýchlo něco, co bych se nebál označit přívlastkem "cimrmanovské". (04.01.2021)