Siréna

Vrchol českého levicového filmu a jedno z vrcholných děl krátkého období "svobodné" znárodněné kinematografie. Hlavní devizou působivého snímku je podmanivé vizuální ztvárnění dělnického prostředí a hlavně závratných hald a výkon Marie Vášové, která ve své době svým civilním a prožitým výkonem působí jako zjevení, jediný, kdo se jí dokáže vyrovnat je paradoxně dětská představitelka její dcerky. Zajímavé je i pojetí dělníků ne jako plakátových hrdinů, ale jako živočišních a někdy i psychicky nevyvážených lidí, které beznadějné podmínky vedou k pudovému jednání, které je zachyceno až naturalistickým způsobem (davová scéna útoku na zámeček uhlobarona by asi po únoru neprošla, stejně jako postava manžela hlavní hrdinky). Zkrátka ojedinělé dílo, které vůbec nezestárlo do té míry, jak by se vzhledem k tématu dalo očekávat. (01.08.2010)

Ač má film na krku bratru dobrých šest křížků, jeho děj je neskutečně aktuální i v dnešní době. Kapitalistické vykořisťování chudého proletariátu je nesmrtelné téma, bohužel. Komunistická propaganda není ve snímku příliš patrná, pár kolektivizačních vět ve scénáři bezproblému zaniknou, jediné k čemu je možné míti výhrady, je zobrazení patricijského stavu, ten je divákovi podán co možná nejodpudivěji. Dělníci nikdy neměli lehký život, navíc si musíme říct, že tehdy neexistovala nemocenská, důchody, odstupné či podpora. Zranění znamenalo ztrátu zaměstnání, což znamenalo faktické finanční zničení rodiny. Moderní sociální výdobytky máme právě jenom díky těmto statečným lidem, kteří za svou věc neváhali položit i to nejcenější co jsme od boha dostali, vlastní život. Avšak nejsmutnější věcí zůstává, že dnešní mocipáni se snaží o co největší omezení těchto sociálních práv, horníci mají odcházet do důchodu jako ostatní dělný lid (hranice se samozřejmě posouvá jak jen to jde), byť se v drtivé většině, normálního důchodového věku vůbec nedožijí. (05.10.2009)

Na filmu není v žádném případě patrný nástup komunistických padesátých let. Pokud bychom k němu hledali pandán, vybaví se Čapkova PRVNÍ PARTA. Fakt, že dělnické vrstvy doby, kterou Majerová (1882-1967) popisuje a již v dětství sama zažila, strádaly způsobem, který je dnes nepředstavitelný, doložili ve své době lidé jako Albín Bráf (1853-1912) či Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937). Dílo vyniká uměřeností, věcností, střízlivostí, schopností sdělit své poselství způsobem, který byl srozumitelný nejen v československé společnosti. Pro mezinárodní srovnání doporučuji také zfilmované romány Emila Zoly (GERMINAL) či STALO SE V TURÍNĚ (v hlavní úloze v prvém případě mj. Gerard Depardieu, v druhém Marcello Mastroianni). V tomto případě jde o Steklého mistrovské dílo. (29.08.2010)

Karel Steklý a Marie Majerová. kdo nemá peníze, kdo nemá co ztratit, ten chodil dříve stávkovat. Dneska si berou na stávku občané dovolenou či volno v práci. Inu dneska hlady nikdo neumírá a občané jsou zde stále především socialisticky uvažující. Sociální film odráží historii mnoha lidí, osudů, za Rakouska-Uherska na našem území a film má historickou pravdomluvnost, což je víc, než nějaká ideologická propaganda. Tonoucí se stébla chytali, takže roč někomu vyčítat, že sympatizoval s komunismem, opakem kapitalismu v době, kdy to bylo na místě? (24.09.2010)

Skvěle přeambicioznělý pokus Steklého zkombinovat budovatelskou naivitu s historickým traumatem. Scénická revoluční návodnost a ruská montážní škola se zde potkává s rekonstrukcí střelby do dělníků a popisu jejich útrap natáčené ve skutečných prostorách Kladenských dolů i jejich okolí. Z estetického pohledu tak vznikl zajímavý paradox, kdy film po vzoru socrealismu a obdivu k průmyslu a zemědělské kultivaci přírody vytváří dramatické velkolepé obrazy, v nichž jsou vysoké kouřící komíny, začouzené zdi a sošní havíři vykresleni s obdivem k jejich síle a monumentálnosti, nicméně zároveň, na rozdíl od pravidel sociálního realismu, vše z toho působí hrozivě, protože nic z toho ještě nepatří dělnému lidu. Důl, výsypka i fabrika působí akorát jako centra ponížení a nebezpečí pro pracující. A přesto ten film nedokáže nebýt oněmi prostory správně svazácky fascinován. (24.03.2022)