Siréna

Karel Steklý a Marie Majerová. kdo nemá peníze, kdo nemá co ztratit, ten chodil dříve stávkovat. Dneska si berou na stávku občané dovolenou či volno v práci. Inu dneska hlady nikdo neumírá a občané jsou zde stále především socialisticky uvažující. Sociální film odráží historii mnoha lidí, osudů, za Rakouska-Uherska na našem území a film má historickou pravdomluvnost, což je víc, než nějaká ideologická propaganda. Tonoucí se stébla chytali, takže roč někomu vyčítat, že sympatizoval s komunismem, opakem kapitalismu v době, kdy to bylo na místě? (24.09.2010)

Velmi atmosferický snímek, v úvodu špinavě poetický, který těží především z autenticity prostředí a poměrně inovativních přístupů k práci se střihem. Snímek nezapře inspiraci ruskou montážní školou. Samotný příběh se nese v duchu poetiky socialistického realismu, takže vše je jasné, přímé a zřetelné. Přesto to snímku na kvalitě neubírá. Horší je, že přepracování románu do filmové podoby si vyžádalo řadu škrtů, tudíž je děj občas chaotický. Není problém se v něm vyznat, jen prostě něco chybí. Siréna je však po filmařské stránce vydařeným snímkem, který převyšuje o několik tříd následující třídní taškařice. (18.08.2010)

ČÁST SPOILERŮ Ačkoliv film nepatří do kategorie "natřeno na červeno" jako jiné skvosty, přesto je sledování utrpením. Já prostě nesnáším ty filmy, kde se nebohý prostý lid vzedme a táhne na vrchnost v davu s halasnými hesly na rtech a pravdou v podpaží. Celé to ještě umocněme nespravedlností, kdy je zatčen člověk, co se neúčastní, smrtí děvčátka, které jen chvíli před svým postřelením vyprskává bujarým smíchem ( to když vidí jak se rozbíjí drahé věci) a máme drámo jak vyšité. Ale když na ně po právu přijde armáda, to jsou krotcí jak králíci v kotcích. Nemám rád Majerovou a filmová adaptace mě nezklamala. 25% (13.09.2010)

Režijně je toto dílo na r. vzniku 1947 někde na úrovni r. 1965. Herecké výkony skvělé. Ihned mě napadlo to co sportovce. Stalo se v Turíně po česku. Sociální linka se mi líbí, nabízí otázku "Kde bychom byli bez sociální demokracie a bez odborového hnutí". Celá společnost by byla nemocnější, než je dnes a i tak je velmi nemocná. Stačí navštívit Afriku, či islámský svět..tak v takových sračkách by byl náš dělný lid. Na rozdíl od Stalo se v Turíně mě vadí komunistická ideologie schvalující rabování, krádež a násilí. Vyřešte svou bídu okradením, případně zabitím zlého továrníka. Tím se vyřeší pravý opak. (04.11.2012)

Konec devatenáctého století na Kladně, ve kterém se film odehrává dával tušit, že spíše než o cokoliv jiného se bude jednat o drsné sociální drama. Drama chudých prostých lidí, žijících ze dne na den, pro něž je práce na šachtách či kolem nich jediným možným zdrojem obživy. Ačkoliv jsem se těšil na zábavu, kterou propagandistické filmy z padesátých let dnes diváku povětšinou jsou, dostalo se mi studené sprchy. I kdybych si odmyslel jakékoliv politické znárodňovací zabarvení a že to tam občas sem tam nějaký dělňas pronáší - šak počkejte ... jednou bude důl náš..., pořád z filmu budou silně vyznívat reálie tehdejší doby. Doby před první světovou válkou, kdy panem uhlobaronem nebo velkotovárníkem nemohl být každý. Více bylo těch, co na tyto podnikatele dřelo někdy opravdu za dost šílených podmínek. Více dětí mělo zajistit rodiče na stáro, ale paradoxně tak každý rodina měla o to více hladových krků. Úmrtnost dětí byla vysoká... Tisíce lidí žilo nuzně a nejen u nás, proto také svět zachvacovala revoluce a socialismus se jevil zvláště té chudé většině jako dost dobrý nápad a forma zřízení...Vždyť už necelých 20 let od doby, kdy se film odehrával byla v Rusku zalořena komunistická strana... Možná, že tady někde v těch dělnických koloniích, manufakturách, dolech atd... po celé Evropě začaly všechny ty průsery co napáchal bolševik nejen u sebe doma, ale i všude tam, kam zavlekl rudý mor... Dávám tedy za tři volné neděle svým zaměstnancům a jdu si pustit Hospodu na mýtince, zejména pasáž o tom, jak se přeci nedá ukrást důl - dyť to jsou šachty tak a tak ...! :-) * * * (17.02.2018)