Zachraňte vojína Ryana

Spielberg protahuje diváka absolutním peklem vylodění v Normandii viděným optikou amerických vojáků a ať už naturalisticky zprostředkovává atmosféru válečného chaosu nebo přibližuje pocity unavených, vystrašených a demoralizovaných vojáků tváří v tvář mnohdy zbytečné smrti jejich spolubojovníků a kamarádů, dělá to s vypravěčským a audiovizuálním řemeslem sobě vlastním a výsledkem je bez debat jeden z nejlepších a nejsilnějších (a nejluxusněji obsazených) válečných filmů vůbec. (03.03.2015)

Stevene, Stevne, mám s Tebou stále tentýž problém. Ač jsou Tvé filmy krásné na pohled, nedokážou nijak vntiřně zapůsobit. Sledování nádherných obrazů je vším co nám dokážeš poskytnout. Tvé filmy jsou emočně prázdné a zajímavé osudy Tvých sympatických postav nevyznívají tak jak by měly... Tentokrát to ovšem není tak nudné jak jsem čekali za vož ovšem nemůže nikdo jiný než páni architekti, kteří odvedli vskutku excelentní práci... Nejsilnější stránkou filmu jsou bez pochyby válečné sekvence, ať je to úchavné vylodění v Normandii nebo ještě lepší závěrečné obhajování strategicky výhodného místa... Přestože Spielberg opět natočil emočně vyprahlý snímek, bylo se tentokrát stále na co dívat. Saving Private Ryan má k dokonalosti velmi daleko, ale za příjemně strávený večer si ten nadprůměr zasluhuje. (18.06.2008)

Tam, kde jiný Spielbergův film, Schindlerův seznam, končí, tam, na válečném hřbitově, začíná (a také končí) Ryan. Scéna je to v obou případech "dojemně Spielbergovská" a nemyslím to jako lichotku. Vykrádání sebe sama a nejen sebe, je, začínám se s každým dalším filmem od něj domnívat, Spielbergův trademark. Jen změna tématu ho dokáže osvobodit od opakování se. A snad i proto témata střídá. Ale abych ho jen nehaněl, kulometně dělostřelecké peklo na pláži s takovými sympatickými detaily jako změna ozvučení pod a nad hladinou, hvízdající a zvonící kulky, vybuchující granáty - všechna čest - je velkolepé. Trošku se ovšem bojím, že jde o nechtěnou oslavu války, její adrenalinovou estetizaci, její představení jako svého druhu extrémní sport. Člověk spíš propadne touze zkusit si vylodění v nějaké válečné FPS než jakémukoliv jinému pocitu. +++++ Po vylodění... nesmyslná mise, ve které se hlavní hrdinové potulují po okolí Carentanu a neustále se ptají: "Není tu Ryan?", a občas to prokládají různými řečmi či bojem, to už není příliš velká zábava. Nicméně během těch mnoha minut mě napadlo, co že mi to tak na Spielbergovi vadí. On nedůvěřuje svému divákovi. +++++ Nevěří, že ho může dojmout náhlá smrt postavy, proto musí umřít obklopena přáteli a volat maminku. Nevěří, že si divák všimne detailu, který se rozhodne do filmu vložit, proto na něj okatě upozorňuje a ještě ho několikrát zdůrazní pohledy protagonistů. Vede prostě své diváky za ručičku. U jeho filmů se divák nemusí vůbec bát, že by mu něco uniklo, že by musel mít mozek a smysly vybičované na maximum. Kdepak, i závažná témata divákovi natráví jak ptačí rodiče potravu ptáčatům. Rozmělňuje své filmy bezvýznamnými epizodkami, drobnostmi, které ho zřejmě kdysi zaujaly a chce se o ně teď podělit. Natahuje tak stopáž svých filmů k prasknutí. Napjaté situace s oblibou řeší dojemnými proslovy... Ještě si tento svůj dojem ověřím u jeho filmu Amistad. +++++ Ryan se nás snaží přesvědčit o nesmyslnosti a hrůze války, ale vzato kolem a kolem, válka nám tu vychází jako ta nejlepší příležitost k projevení odvahy, chlapskosti, kamarádství, nejúčinější stroj na dospívání v muže. Protiválečný je deklaratorně a na úrovni, která koresponduje s divákem odkojeným válečným mainstreamem, jen se dopuje větším množstvím slzení, zajímavých epizodek a vytrikovaností. Slabé ***. (25.08.2008)

V tomto případě nemá smysl opisovat běžně známá fakta a postřehy. Naše generace měly to vzácné štěstí, že nemusely válku zažívat a poznávat zblízka. Drsný pohled do tváře války v těch jejích anatomických detailech, o kterých pamětníci zpravidla vůbec nemluví; patří to totiž k největším lidským důvěrnostem, které si ponecháváme sami pro sebe. Zdánlivý naturalismus filmu je pouze protokolově pojatým realismem, jež zbavuje hrůzy těchto mezních situací jakéhokoliv konvenčního a zplošťujícího pozlátka. Není to však veškerý obsah: zbývá také místo pro ideu a povznesení; v případě této války pro ideu velkou a pro povznesení skutečně katarzní. Tom Hanks tu k FORRESTU GAMPOVI přidal další ze svých mimořádných uměleckých výkonů. Strasti a hrůzy této války přitom zaostávají - zní to hrůzně, ale je to pouze přesné - za tím, co se dělo na východní frontě i v případě našich vojenských jednotek. To vzácné štěstí - žít v míru, štěstí, pokoji a klidu - by mělo vydržet; to je asi to, co napadne každého, kdo zhlédne tento příběh hrůzy a vykoupení. (06.10.2008)

Musím apelovat na názor dalšího z válečníků na této stránce Hal_Moora. Nemám sice historicko-válečně založené předky jako on, ale i tak mě tento film dokázal změnit. Vysvětlil mi pojem historie a já si ho jako takového začal vážit. Tenkrát když jsem totiž tento film viděl prvně měl jsem strach, byl jsem malý špunt a slyšel řadu názorů, že je to až moc realistické a to možná někdo nemusí snést. Jednou jsem s s bratrancem takhle trhnul na chatě od rodičů, kteří šli spát a sledoval tento takřka tříhodinový epos o vojácích, kteří toto všechno dělají pro vojáka. Nijak historický podkres to nemá, ale atmosféru války to každopádně vystihuje. Jenže co kdyby, nic není nemožné a ve válce už vůbec ne. Steven Spielberg dokázal natočit pro řadu lidí nejlepší válečný film vůbec a já s tou řadou lidí musím souhlasit, ale jen částečně. Z těch novějších je tento ten nejlepší to ano, je nejrealističtější, je nejválečnější a co je hlavní, splňuje naprosto dokonalou atmosféru, která se jen tak z hlavy nevytratí. A o to víc potěší, že tato tématika se rozšiřuje v seriálu, na kterém Spielberg také spolupracoval a právě on se stává tím nejlepším válečným kouskem, co se kdy z této války natočit dalo. Ano, myslím tím Bratrstvo neohrožených. Takže ač tak či tak, Spielberg v tom prsty má a né že né. Ke konci bych chtěl dodat jedno. Děkuji tomuto filmu, že mi otevřel oči pohledem na svět jaký opravdu byl. Svět plný lidskosti, která se ale nenávisti nedokázala vyrovnat i když se snažila. Svět, který v Evropě a nejen v ní dokázal zamíchat kartami a o kterém v dnešní době už mnoho lidí vyprávět neumí. A ti co umí spolupracovali na tomto veledíle, který nikdy neztratí svůj punc kvality. Steven Spielberg totiž dokázal nemožné a jestli si někdy nějaký film zaslouží šest hvězdiček bude to jen a pouze tento a žádný jiný. --- Bůh mi dal zvláštní nadání, učinil ze mě bojový nástroj. Kdyby mě s touto puškou postavili kamkoliv v okruhu jedné míle od Hitlera s volným výhledem, můžete balit, je po válce. Amen. (17.10.2007)