2067

V našem reálním světě, v roce 2020, kdy všude hrozila korona, australský student Germain Tobar přišel na převratnou myšlenku. Matematicky dokázal, jak by bylo možné cestovat v čase a zároveň neporušit "dědečkův paradox". A tedy, že pokud budeme cestovat v čase, to co uděláme, ovlivní i přítomnost. Schválně si to dohledejte, jeho studie se jmenuje "Reversible dynamics with closed time-like curves and freedom of choice". ### Zpátky k filmu 2067. Tohle mohl být parádní karťas. Ale není. Zničí to váš mozek do poslední mozkové buňky. Je to pomalé. Nudné. Chcete u toho umřít. Ale pokud to z nějakého důvodu vydržíte, na konci to začne dávat smysl. A to jen proto, že poslední scéna byla dotočena. Autoři se dostali k převratné myšlence Germaina Tobara. (14.10.2020)

Což o to, vizuál je vypiplaný a líbil se mi, i když v té části z roku 2067 vykrádá původního Blade Runnera. Ale poslabší je to dějově a herecky. Například půl hodiny trvá, než se dostaneme k zápletce, což je fakt hodně, a to běhání džunglí rovněž působí natahovaně a zmateně. Navíc jako by se příběh o 400 let dopředu odehrával na ploše sto krát metrů, protože kluk nejde nikam jinam, jen se pohybuje od "žampionu k bedle" (parafrázuji písničku českého zpěváka Helekala), ale nikdy nejde hledat nikam dál, jen na tom kdoví čím vymezeném území. Celá ta podzápletka s tátou, mámou a zlounem je tak okatá a očividná, že moc napětí nepřináší, a stejně nedává logicky moc smysl. Ani v rámci pravidel nastavených pro tento příběh. Nejtragičtější jsou však všechny ty dojemné a uplakané scény, kde pláče každý - a nejčastěji překvapivě hlavní hrdina (nesympatické, zamindrákované, hubené a ubrečené a neustále fňukající hovado - to je mi tedy hrdina), takže už z těch srdceryvných scén má člověk za chvíli leda legraci. Ony totiž při té nafouknuté a neúměrné stopáži o to víc vyniknou, i ta jejich hloupost. A nakonec - i přes ten vizuál - to vlastně působí jako televizní povídka. (07.11.2020)

Herecké výkony na úrovni človeka napojeného už na umelej pľúcnej ventilácii, po ktorej je smrteľnosť aktuálne 100%. čiže vieš, že aj tak zomrieš, a preto šalieš. Presne takto hrá hlavný hrdina a aj jeho neviem či pakistanská či indická deva. Apropo ten Kodi to je čo za vychrtlinu? Bledý ako keby išiel na kásting upírov, oči spuchnuté ako po týždňovom kukaní do vysávača a vpadnuté líca také, že mu tam strčíte magnetofónovú pásku. Dostal som absolútne nevzhľadný zážitok. (05.10.2020)

Tady si nelze nic moc nalhávat, je to v mnoha ohledech dost špatnej film. Nezkušená režie, papundeklový vizuál (pár interiérů a botanická zahrada) a hlavně je to dost zdlouhavé, nezáživně napsané a fakt blbě zahrané. Výkony jsou totálně over-the-top - hysterické a neupřímně teatrální - jako kdyby film vyšel z dílny čínských soudruhů. Do toho hraje monumentální smyčcový orchestr dojemné (a fakt pěkné) melodie, které se však k těmhle levným scénám zoufale nehodí a v kombinaci s topornými hereckými výkony působí dramatické momenty spíše komicky. Digitálu je tu docela hodně a je fakt hodně digitální, ale nemůžu zase říct, že by se na něj nedalo koukat a má i nějaké ty kulervoucí momenty (stejně jako ty fakt špatné). Dost se mi líbila finální scéna a celkově pointa. Ta cesta k ní ale bohužel za moc nestojí. (22.10.2020)

40% - komentář 20ti slovy: "Postapokalyptické" sci-fi, cestování časem, pěkný vizuál a trocha napětí...jenže...časové paradoxy divné, chování postav prkenné, ukecané a celková zápletka kostrbatá. +++ SPOILER 20ti slovy: Ethan má najít lék v budoucnosti...je to ale zástěrka, aby otevřel portál pro pár vyvolených. On s něma vysere a pošle jim stromy. (10.12.2020)