Svatba upírů

Hezká ukázka toho, že / jak mohou přinejmenším zdánlivě velmi průměrní režiséři točit (svým způsobem) skvělé filmy, když si umí vybrat a)dobré spolupracovníky, b)látku a c)žánr. „Měli byste vidět, jak to vypadá v Karpatech. Hrabě Polanski říkal, že měli za zimu jediného šlachovitého dřevorubce...!” Soukup se svými vzory hrdě chlubí, což je v tak vybrané společnosti pochopitelné a je třeba mu výjimečně přiznat, že jeho dílko se třeba „Fearless Vampire Killers” v lecčems vyrovná. No ano, jsou tu Bartošová (tuším, že předabovaná) a Hrušínský nejml., nicméně vzhledem k naladění snímku jejich prkenné výkony v dobrém vyniknou (vzpomeňme na Keanu Reevese v Coppolově Drákulovi...). Některé vtípky lze považovat za velmi povedené („pro to, abychom se upírům přihlásili, byl jen profesor, který tvrdil, že učiníme-li tak, upíři nám odpustí...”), ale i ty méně pamětihodné podání tak skvělých herců jako Preiss („Někdo mi saje kapelníka. Sotva přijel ze Salcburku, už si píše Requiem!”), Vízner („Děvko!"), Nárožný („Kde jsi byl? Hledal jsem Tě po všech hospodách!“ / „Ale já pivo nepiju, strýčku.“ / „Nevadí.“) a Marek („Jmenuji se Roman.”). Drobné vady velmi vtipném scénáři ze škatulky horrorové komedie hravě zakryje lahodný gotický vizuál (v barokních kulisách ovšem) mocně podpořený opulentní výpravou. Jeden z mála filmů, jehož sledováním nejsem ani po skoro 20-ti letech zklamán. Soukupův pád do propasti nevkusu dnes přičítám spíš tlaku publika a potažmo producentů, kteří dávali ve druhé polovině 90. let přednost Potměšilovu šaškování v roli majora Maisnera. Kdo dá Soukupovi resp. ambicím obohatit žánrově chuďoučký rybníček současné české kinematografie? (26.09.2012)

Solidní režie pokoušející se vytvořit pohádkově strašidelnou atmosféru, skvělá hudba, působivá kamera, pěkné kostýmy, sugestivní výprava a milé výkony herců, to je pro mě plus. Mínusem je pro mě to, že scénář nedodržuje hororová pravidla upírských filmů. Pokud se v jedné scéně upír mazlí s česnekem, tak to není nic inovativního, ale spíše divného. Nejasnosti panovaly také kolem zabití upírů, protože pokud vím, denní světlo je spálí, ale tady nic takového k vidění není, ačkoliv denní světlo na upíra evidentně dopadalo. Bartošová jako upírka za celou dobu neukáže upíří špičáky. Nebylo jasné proč, a pak se nabízela otázka, čím se vlastně živila, když nepoužívala svoje upíří zuby k sání krve. Dále se film zbytečně tlačí do komedie. A ani s vyváženou dramaturgií to nebylo žhavé, a proto to jako plnokrevný horor nefunguje, ale romantická rovina vzplanutí jinocha k mladé upírce je zde podána osvěžující formou a já cením, že jako český pokus to rozhodně nebylo marné. Každopádně, Soukup od té doby natočil podstatně horší filmy než je tento. Dost nedoceněný film a ve scénáři to také chtělo notně dodělat. Ten byl nejméně propracovaný. Inspirace Polanskeho Plesem upírů je zjevná a patrně záměrně vznikla tato variace. Film komerčně vyhořel. Nebyl přijat kritikou a diváci v něj nevložili dostatečnou důvěru. Do kin se na něj nehrnuli. Vzali ho na milost až po jeho uvedení v televizi. 60% (03.02.2009)

Filmy Jaroslava Soukupa nemám rád, ale 'Svatba upírů' je čestná výjimka. Co na tom, že film vykrádá 'Ples upírů' a povídku Josepha Sheridana LeFanu 'Dva pokoje v Dragon Vollant' (Sheridanovi je film ještě drze věnován). Je to totiž plagiát, který je mnohem, ale mnohem lepší než zmíněné originály. Neumím si to nijak racionálně vysvětlit, ale je to tak. Scénář je napsán velmi vtipně, ale to obsazení! Ostatně - zklamal vás někdy Petr Nárožný? Mně ne. Viktor Preiss se pro rakev narodil, Nelly Gaierové její starou upírku taky dokonale věřím, působivý je i Petr Pelzer nebo Oldřich Vízner, Miroslav Táborský, překvapivě parodieschopný Rudolf Hrušínský IV., ale skutečnou hvězdou tohoto filmu je z mého pohledu LUDĚK KOPŘIVA ve své poslední filmové roli (tedy, on není mrtvý, jen už deset let nechce točit) upírobijce. Jestli se vám líbil jeho režisér Brandt v Pane, vy jste vdova!, Hugo v Jak svět přichází o básníky nebo farář Otík ze Slunce, seno..., tak tady vás přímo uchvátí. Tento nedoceněný mistr malých rolí ví naprosto přesně, jak se hraje stylizovaná komedie a co je to "timing". Naopak o Ivetě Bartošové bych se radši nevyjadřoval, naštěstí její role není rozsahem velká. (22.02.2003)

Jaroslav Soukup se vrací do minulosti a dokazuje, že tohle umí. Stejně jako snímek Divoká srdce, má i SVATBA prakticky dokonale podchycenou atmosféru doby. Temná Praha 18.století zde funguje výborně. Postavy, jako Táborského sluha Fridrich, či Řehořův potulný Mnich, podporují autenticitu doby velmi silně. Osobně mi nic nenarušuje ani romantická část. Naopak, její množství je zcela stravitelné a v kontrastu s perfektním humorem, píši tedy o humoru dle Nárožného, ne o Soukupovo přehnanostech, které se ani tomuto snímku nevyhýbají (Upír homosexuál Vladimíra Marka), je vyváženost těchto žánrů zdařilá. Bez nadsázky mohou oba protagonisté zaláskované části mluvit o svých životních rolích. Část hororová je také velmi povedená. Vlastně příběh plukovníka Degendorfa by mohl být vynikajícím námětem k čistě hororovému zpracování. Výborné herectví, hudba i režie. (27.12.2014)

Film postrádá romantickou atmosféru a mysteriózní napětí, a vlastně i opravdový humor. Polanského Ples upírů je nejméně dvakrát tak lepší. V Soukupově filmu zaslouží z herců uznání snad jen Viktor Preiss, který je jako hrabě naprosto věrohodný, mladý Hrušínský a Bartošová mi tu nevadí, ale vysloveně to dle mého názoru kazí Nárožný. Ten mi sem vůbec nesedl. Rovněž vložka upírů - homosexuálů (zcela v duchu doby po roce 1989) nebo módní (ale jinak neopodstatněná) aplikace židovského hřbitova tu nemá co dělat atd. (02.06.2009)