Svatba upírů

Ale ano , vím, že nejde o žádné velké umění, některé vtípky jsou vcelku laciné, Hrušínský nesahá dědečkovi ani po kotníky, Bartošová má s herectvím společného asi tolik, co já s funkcí kardinála římskokatolické církve a námět je drze vykradený od Polanského, nicméně mám tenhle snímek rád tvrdím, že zábavný potenciál v sobě má slušný. Nárožný a zejména ve filmu jen řídce obsazovaný Preiss si své role vychutnávají a takový Kopřiva je pro mě v tomhle snímku mnohem přijatelnější, než v Troškových vesnických komediích. Celkový dojem 60 %. (07.05.2007)

Vzhledem k tomu, že se na tehle film rád podívám i po letech a některé scény mne stále pobaví (česnek, ples) a i té Ivetce to tehdy slušelo, a taky vzpomenu, jak jsem jako mladičký novinář byl dvakrát na natáčení kvůlivá reportáži (a jednou se svou tehdejší slečnou), tak dávám čtyři hvězdičky. Popravdě mi to přijde i zábavnější než Polanského Ples upírů a Soukup dokázal využít lokality nejen pražské podobně jako v Romanetu. (31.03.2012)

Iveta Bartošová je tady fakt nádherná, takže romantická linie vcelku funguje, a navzdory tomu že příběh těká mezi komedií a fraškou, tak si film díky výbornému mixu zvuku udržuje téměř mysteriózní atmosféru. Proto výsledný dojem není špatný, i když mu Soukup svou nedůslednou režií vůbec nepomáhá. Jako oddychovka kterou vidíte jednou v dětství a pak z nostalgie po dvaceti letech je to fajn. Ale že bych ho někomu doporučil na sledování, tak to vůbec, přestože u nás moc hororů a upírských filmů nevzniklo. (08.11.2023)

Snímek, jehož děj postupně sklouzl do něčeho přímo obludně hloupého. Měla to být komedie, takže jsem nečekala, že by upíři byli obdařeni nadprůměrným IQ, ale snad nebylo nutné, aby se projevovali jako tlupa, která právě nezákonně opustila zdi psychiatrické léčebny. P.S.: Kde měla Iveta Bartošová schované ty správné upíří tesáky ? (28.06.2010)

Jaroslav Soukup se vrací do minulosti a dokazuje, že tohle umí. Stejně jako snímek Divoká srdce, má i SVATBA prakticky dokonale podchycenou atmosféru doby. Temná Praha 18.století zde funguje výborně. Postavy, jako Táborského sluha Fridrich, či Řehořův potulný Mnich, podporují autenticitu doby velmi silně. Osobně mi nic nenarušuje ani romantická část. Naopak, její množství je zcela stravitelné a v kontrastu s perfektním humorem, píši tedy o humoru dle Nárožného, ne o Soukupovo přehnanostech, které se ani tomuto snímku nevyhýbají (Upír homosexuál Vladimíra Marka), je vyváženost těchto žánrů zdařilá. Bez nadsázky mohou oba protagonisté zaláskované části mluvit o svých životních rolích. Část hororová je také velmi povedená. Vlastně příběh plukovníka Degendorfa by mohl být vynikajícím námětem k čistě hororovému zpracování. Výborné herectví, hudba i režie. (27.12.2014)