Šest v tom

Konečně seriál, který je SKUTEČNĚ ze života, nezobrazuje žádné mladé, bohaté, úspěšné a krásné lidi (tedy v rámci možností, Helen Baxendale je krásná), nýbrž skutečně "pouze" průměrné páry středního věku s obyčejnými životy, jaké můžeme zažít i my. Co však ale není průměrné je provedení, tedy prezentace těchto životů, něco tak pravdivého, milého a sympatického se jen tak nevidí... Zpočátku hodně vtipný, ke konci zase hořký a silně emotivní (předposlední díl mě fakt dostal), ale vždy skvělý! 9/10 (21.02.2008)

Záchvaty smíchu, pobavení, překvapení, mírné znepokojení, zklamání, depka, nasrání, ještě větší depka, hořkosladké loučení ... takhle se v chronologickém pořadí střídaly moje nálady od začátku první série do konce páté. Přišla šestá série a já se jen s málokterými postavami shledala tak ráda jako s touhle partičkou. Už mi došlo, že není žádné happily ever after, všichni zestárli (až mě to vyděsilo), přibyly vrásky i šediny, ale život si ve svých čtyřiceti a padesáti podělávají stejně jako to dělali ve dvaceti nebo ve třiceti. Občas když s kamarády sedíme v hospodě a řešíme ta naše vlastní malá dramata, uvědomím si, že někdo jako Adam, Pete, Jenny, Karen a David by klidně mohli sedět u vedlejšího stolu. Už bude další série? (03.11.2016)

Ve své době jsem na Šest v tom koukal hodně rád. Seriál se mi líbil, i když jsem měl pár výtek. Proto nejprve dostal 4*. Až letos jsem zjistil, že po letech natočili další série. Zaujalo mě to, ale dost jsem se obával toho časového odstupu. Zbytečně. Novější série se mi líbí ještě více, než ty starší, které občas působily neohrabaně. Seriál jako by dospěl společně s jeho hrdiny. Na seriálu se mi hodně líbí nestálost hlavních charakterů, ve smyslu sympatičnosti. Mé sympatie k jednotlivým postavám kolísaly a měnily se v průběhu různých sérií, kdo mi jednu dvě série seděl, další mi byl nesympatický a tak průběžně. To nakonec vnímám hodně pozitivně neboť to poměrně dobře odráží nečernobílost většiny lidí. Nikdo není jen černobílý. Díky moderním sériím poslední hvězdu z radostí přidávám. (27.12.2021)

Tenhle seriál mám opravdu rád. Působí jako verze Přátel pro Angličany, ale má v sobě i těžko popsatelné kouzlo, které ho neumožňuje ocejchovat jako kopii. Narozdíl od výše zmíněného seriálu mnohem více ze života, kromě usmání se člověk občas dostával i do situace, kdy postavám toužil pomoct vyřešit nějaký problém. A navíc tam hrají mí oblíbenci James Nesbitt a Helen Baxendale, takže proč hodnotit jinak než za 100%? (22.05.2006)

Pokud bych mohl něčemu dát hvězdiček víc než maximálně možných pět, byl by to právě tenhle seriál. A proč? Vždyť to musí být jen další komediální počin o partě mladých lidí - jenže dejte slovo komediální do uvozovek, přidejte dramatické momenty, pak připočtěte skvěle napsané postavy a vynásobte jedinečnou atmosférou. Jako výsledek nedostanete nic menšího než ŽIVOT. Život s chvílemi plnými radosti, lásky, klidu a naděje, ale i s chvílemi totálního zmaru, nejistoty, podvodů a pláče. Prostě se vším, co k němu patří. Na závěr bych chtěl říct jen dvě věci - poslední záběr "Šesti v tom" ve mně vyvolal mnohem větší pocit prázdna a smutku než Chandlerova závěrečná věta v "Přátelích", a ač nemám tyhle fráze rád, musím přiznat, že Rachel, Adam, Pete, Jenny, Karen a David mají už navždy místo v mém srdci. Takže pokud to někdo ještě nepochopil - "Šest v tom" patří bez jakýchkoliv pochyb mezi ty největší skvosty televizní obrazovky. (19.10.2005)