Režie:
Masaaki TezukaHudba:
Mičiru ÓšimaObsahy(1)
Uběhlo dlouhých 45 let od útoku Gojiry. Japonské obyvatelstvo se již vzpamatovalo z hrůzy, kterou tehdy toto monstrum rozpoutalo, ale nyní se z hlubin vynořila další Gojira. Armáda na ni použila nové technologie, jež se osvědčily v boji s jinými netvory, kteří rovněž zaútočili na Japonsko, ale bez viditelného úspěchu. Navíc při akci zemře několik vojáků. Obětním beránkem se stává poručík Akane, která je dočasně suspendována. Vědci přichází s šíleným nápadem, který jim má dopomoci zrealizovat Tokumitsu Yuhara. Hodlají vytvořit biomechanického robota Mekagojiru (kterou pojmenují Kiryu) z kostry a DNA původní Gojiry. Poté co je celý projekt zrealizován, vyzbrojí Kiryu novou zbraní „Absolute Zero“, která má zmrazit Gojiru a rozprášit ji na atomy. Hlavním pilotem, který bude ovládat Kiryu, se stává Akane, která prahne po pomstě. Brzy však nastanou první komplikace. (SOLOM.)
(více)Recenze (20)
Přesto je snímek „Gojira X Mekagojira“ uváděný také jako „Godzilla Against Mechagodzilla“ přece jen spíše jednodušším akčním filmem, kde už opravdu moc nejde o nápady, ale jednoduše o to, aby se vytvořilo další prostředí pro to, aby mezi sebou mohla monstra bojovat. A tohle prostě musí stačit. Lidské postavy jsou celkem fajn, ale snadno zapomenutelné, ten souboj je pak rozhodně vrcholem. ()
Samozřejmě, ve dvanácti letech bych na to koukal s otevřenou pusou - vždyť se atmosférickými výboji napájená Godzilla pere se svou mechanickou napodobeninou...no, dvanáct mi není, a proto nemůžu přehlédnout do očí bijící špatné městské kulisy(připadá mi, že aby tvůrci ušetřili, postavili všechno z Lega, Chevy či Merkuru), klišovitost příběhu anebo tedy tu Godzillu, která připomíná loutku šlehající modrý laser(?)...MechaGodzilla, až na několik vystřelených raket a rozbité Absolute Zero, nepředvede skoro nic...osobní souboje vypadají jako škádlení medvíďat...celý film je plný výrazných logických chyb, nicméně je to pořád součástí kultovní série. ()
Z moře se vynořila příšerka a Japoncům opět hoří koudel u zadku. Veškerá těžká palebná síla se na Godzillu nechytá, i paprsky nestačí, takže na řadu přijde další vládní projekt: Mechagodzilla, robotická obdoba Godzilly, vybavená drtivým palebným arzenálem a raketovým pohonem. A destruktivní battle začíná... Film je zpracován řemeslně velmi dobře, tedy až na samotné souboje monster. Ty dělají dojem, že si v trochu nepřesvědčivých kulisách města dávají na hubu Transformer s gumovým panákem. Avšak je to legrační a má to spád, tudíž ta umělost nevadí (triky jsou jinak na slušné úrovni). A tak budeme držet palce hlavní hrdince v kokpitu kovové obludy (opět motiv touhy po pomstě jako v Godzilla vs. Megaguirus) a budeme se při tom výborně bavit. ()
Tenhle start restartu se teda dvakrát nepovedl.. Japka i jejich ještěrka se zde topí v hromadě pathosu, který se sice snaží vyvážit nadhledem ale nestačí to. Mechagodzilla je parádní ale její pilotování zvenčí je nesmysl, který boří napětí vycházející z obav o pilotův život. Tenhle zásadní nedostatek se sice na konci na chvilku napraví ale zase to není dost aby to napravilo nemastnou neslanou pachuť předešlých 3/4 filmu. Samotný fight je svérázný možná až moc a vkrádá se pocit, že jde spíše o nezvládnutí režie a střihu než o záměr(což víceméně potvrzuje následující SOS) ()
Do režisérského křesla se opět vrátil Masaaki Tezuka, což jsem moc nepochopil. Vzhledem k tomu, že poslední díl Gojira, Mosura, Kingu Gidora: Daikaiju sokogeki (2001) nedopadl vůbec špatně a Shusuke Kaneko je rozhodně mnohem zkušenější režisér. Dle mého názoru, to byl zase krok zpátky. Marně jsem tedy doufal, že se Tezuka poučil ze svých předešlých chyb a konečně se jeho tvorba stane přínosem této série. Velmi záhy jsem však pochopil, že to bylo jen mé zbožné přání. Jediné pozitivum vidím v tom, že se tentokrát rozhodl pro kratší stopáž. Přiznám se, že jsem byl lehce zaskočený z názvu tohoto dílu, protože Gojira tai Mekagojira už tu byla dvakrát a já vážně nechtěl sledovat nějaký nepovedený remake. Naštěstí i tento díl se v duchu posledního trendu zcela vykašlal na to, co bylo „před ním“ a děj se opíral jen o původní film. A to takovým způsobem, že scénáristé nechali původní Gojiru odpočívat v pokoji (tedy jen do doby co byla z hlubin vytažena její kostra) a přišli s myšlenkou, že Gojira nebyla jediná svého druhu (no oni vlastně s touto teorií už přišli Američani ve své Godzille). V tuto chvíli si tvůrci získali mou přízeň a já jim vážně fandil, aby to zas celé neposlali do „kopru“, jenže to jsem ještě netušil, co bude následovat. Kromě zdlouhavého čekání, kdy se konečně Kiryu postaví Gojiře a rozpoutají další demolici všeho, co se jim přichomýtne do cesty, jsme zde nuceni přežvýkat spoustu nezáživných pasáží plných výčitek, rodinného dramatu a „ujetost“ vedlejších postav. I to bych jim však dokázal alespoň částečně odpustit, kdybych se dočkal pořádného závěrečného souboje. Leč ani ten se nekonal (tedy nic závratného).50% ()
Zajímavosti (11)
- Inkarnace Mechagodzilly, která je protagonistou tohoto filmu, je lépe známá pod jménem Kiryu (což v doslovném překladu znamená „mechanický drak“). Svým pojetím se od předešlých Mechagodzillů liší – zatímco „originální“ Mechagodzilla byl dálkově řízený robot a „devadesátkový“ Mechagodzilla zase pilotované bojové vozidlo; moderní Kiryu je ze všeho nejvíc kyborgem – řiditelným, ale také schopným autonomního fungování. (Israha)
- Pro retrospektivní scény byla speciálně zkonstruována replika původního kostýmu Godzilly z roku 1954. (Israha)
- Ministerský předseda Japonska v tomto filmu měl být původně mužského pohlaví. Ke změně došlo poté, co byla pro tuto roli vybrána „stará známá“ herečka kaiju filmů Kumi Mizuno. (Israha)
Reklama