Chobotnice

Ak má divák spadať do cieľovej skupiny konzumentov tohto filmu, musí mať rád béčkové kreácie pôsobiace dojmom, že ide o adaptácie videoherných akčných hororových strieľačiek a predovšetkým ho musia fascinovať hlavonožce a iné morské príšery. Ja tieto kritériá splňam (najmä to druhé) a jednu hviezdičku uberám len kvôli tomu, že som menej infantilný než Sommers a teda mu nemôžem zožrať úplne všetko. Pre mňa je tento prvý Sommers úplne najlepší. Nádherné kostrové pozostatky, zvuk stláčaného plechu, nerealistické digitálne príšery, burácanie rotačných guľometov, zvukové efekty, krátke hudobné motívy akčné a hororové (a to vraj Jerry Goldsmith neznášal horory!), napoly strávený fešák Billy (ó, áno, vanitas vanitatum et omnia vanitas), ktorý je paródiou na smrteľne vážne sa tváriacu Anakondu, Famke Janssen, ktorej to tu svedčí viac než v Bondovi a X-men - to všetko vytvára svet, do ktorého sa rád ponorím kedykoľvek znova. Nuž a taký sugestívny plagát (ten modrý) sa v súčasnom Hollywoode, kde je tendencia napchať doň hlavy čo možno najväčšieho počtu hercov (za všetkých spomeniem Fakultu a Halloween H20) rozhodne len tak nevidí. PS: Rob Bottin, dizajnér hlbokomorských príšer si svojho času zahral nemŕtveho kapitána Blakea, ktorý v Carpenterovej Hlmle vystúpil z morských hlbín. Možno preto je originálny názov filmu Deep Rising... (16.10.2004)

Pěkný akční béčko. Občas se sice nevyhnuli klišé a kopírování (viz otvírání dveří z jedoucího vodního skůtru pomocí brokovnice), ale většinou si to člověk ani neuvědomí, protože děj odsýpá hodně rychle, akce na akci, nelogičnosti si člověk začne uvědomovat až napodruhé, pokud na ně nečeká od první chvíle sledování. Určitě jeden z nejzábavnějších filmů o přepadení lodi příšerou z hlubin (a kolik jich už tady bylo, že?) akurát mi přišlo, že potvora z hloubky 10 000 m by asi těžko vydržela v tlaku nad hladinou. To by se pravděpodobně spíš roztrhla na miliony kousků. Film určitě pobaví, není to žádná přemýšlivá filozofárna, ale jen akce, občas rudá ve tváři námahou a trochu silikonová, ale přesto na pohled docela pěkná. Tak proč se nepobavit? Přemýšlet můžeme u dramatických filmů a ne u čisté zábavy. (22.01.2006)

Horror? Tak na to zapomeňte. Sommers neumí vybudovat atmosféru strachu. Ale umí celkem pobavit...občas. Některé urážky a hlášky opravdu vzbudí úsměv, bohužel těch pár světlých momentů zadupe do země snůška nechutností, faktických hovadin a jiných vymyšleností, nemluvě o hereckých výkonech, které jsou přinejlepším nevěrohodné. Třeba filmu křivdím a neprokouknul jsem, že se nebere vážně a účelem je pobavit diváka...ale proč se potom hrdě hlásí k žánrovým škatulím akční thriller/horror? Zkrátka a dobře, i když nechápu jak zlomili Jerryho Goldsmithe, aby k tomuhle zakomponoval (a jako vždy složil aspoň nadprůměrné dílo), ani kdo vydíral Famke Janssen pornem ve kterém zamlada hrála, aby ji do tohohle kousku dostal, ale právě za tyhle dva elementy si dáme tu jednu hvězdu. Podíl Famke je ten menší, abyste si nemysleli:P PS: A Jossie nevěřte, je nejmíň od devětasedmdesátého zamilovaná do Treata Williamse:) (22.01.2006)

Uf. Tady testosteron z mužských postav stříká až na diváky. Kladem jistě je očividná multikulturnost charakterů, to vcelku potěšilo. Dále několik zajímavých scén (Asiatka na záchodcích) a... ano, Korejka a Famke. Negativa? Přehnaná stopáž, přílišná vizuální okázalost, nesympatická digitální onanie, dva nejnesympatičtěji nejsympatičtější záporáky sejmou jako první, film nakonec moc neukáže. 2,5* (01.11.2021)

Než se Stephen Sommers zapsal všem do srdcí v roce 1999 filmem Mumie, tak natočil tohle. Deep Rising aka hezky česky Chobotnice. A zatímco Mumie v našich srdcích zůstala a zestárla velmi dobře, tak Chobotnice byla zapomenutý skvost. No - skvost je dost silné slovo. Prostě zůstala opomenuta a zapomenuta. No a taky nezestárla moc dobře. Tím jak sazí triky na CGI tehdy moderní techniku, tak v momentě, kdy se monstrum ukáže, tak dnešní divák těžko zažívá strach. Naštěstí je monstrum až za polovinou filmu, a i tak film vlastně buduje vcelku uspokojivou atmosféru. Líbí se mi, jak konec vlastně lákal na nějaké pokračování s bůh ví čím, ale už se k tomu nikdo nikdy neměl. Každopádně je film totální béčko, které je ale vlastně kvalitní a zábavné. Přesto béčko. Na půli cesty k naším srdcím. A tam bohužel i zůstane. Zapomenuta, ale už neopomíjena. (50 %) (25.02.2023)