Angličan

Stylový revenge thriller, ve kterém – vzdor převažujícím názorům – forma nezvítězila nad obsahem, ale pozdvihla ten obsah na mnohem vyšší úroveň. Děj je sám o sobě velmi přímočarý: starý britský kriminálník přijíždí do L.A. pomstít smrt dcery. A to, že je Brit, je důležité, protože angličtí kriminálníci jsou v tomhle světě mnohem inteligentnější a drsnější než ti američtí. Terence Stamp hraje v podstatě šedesátiletého cockney Parkera, takže pokud máte rádi Starkovy romány nebo Helgelandovu Odplatu, nemůžete si ho neoblíbit. A pak je tu ta forma. Soderbergh v inspiraci z pozdně šedesátkové/raně sedmdesátkové kinematografie absolutně kašle na časovou posloupnost a anarchisticky přechází mezi současným děním, flashbacky a flashforwardy (a pak si uvědomíte, že jsou flashbacky úplně všechno a je to pozdvižení a šílenství a svět hoří a tohle není spoiler!) stejně často jako mezi různými kamerovými filtry, ale vychází mu to. Příběh je naprosto koherentní a rapidní střihy pomáhají znásobit dopad emotivnějších scén. A "emotivnějších" píšu úmyslně, protože v tradici britských protagonistů tady plný rozpuk citů úhýbá chladnému pragmatismu. Je to hodně jiný Soderbergh, než jak ho znáte z Dannyho parťáků... a přesto – kamerový styl, timing vtipů i důraz na svérázné postavy, všechno už se formuje. A já jsem moc zvědavý, na jeho adaptaci Elmora Leonarda. (22.06.2019)

Co pořád vymýšlet k tématu osamělého mstitele, že? Mění se jen kulisy a postavy, ale mustr příběhu je pořád dokola prakticky tentýž. Co tento film odlišuje od mnohých jiných je ale Soderberghovo režijní uchopení, prolínání časových rovin příběhu a postupné skládání jeho mozaiky včetně psychologického prokreslování hlavních postav. Nenápadně se na konci vynoří asi i stěžejní pointa, a sice, že Jenny byla zavražděna zbytečně, protože svou hrozbu telefonátu na policii vůči svému partnerovi nemyslela vážně, tak jako coby dítě nikdy neměla ve skutečnosti úmysl splnit podobnou hrozbu vůči otci, když ho chtěla odradit od jeho zločinných aktivit. Nicméně zřejmě i kvůli jeho příkladu tíhla k mužům s podobným nebezpečným charakterem, což se jí stalo nakonec osudným. Rána osudu tím ale ještě víc dopadla především na Anglána samotného. Anglán je bohužel ve filmu ztvárněn až jako moc velký superman, což nepůsobí příliš věrohodně, a také některé scény působí překvapivě naivně, jako když třeba Anglán přehodí 150kilového bodygarda bez jakékoliv námahy přes vysoké zábradlí do propasti, přičemž kaskadér zjevně skáče stylem Horine přes překážku sám jako někde na závodišti. (10.04.2021)

Bohate vyštylizovaná soderberghovka s naštvaným anglánom v popredí, na povrchu možno trochu vyznievajúca ako štýl bez substancie, v realite však pracujúca s jasným jednosmerným zámerom portrétovať LEN vzťah otca x dcéry, bez potreby rozoberať a detailovať charaktery všetkých ostatných vedľajších postáv, v čom film možno suverénne neexceluje, no nezlyháva. Limey je režisérov pohľad späť na krimi snímky 70. rokov a nimi silne inšpirovaný, avšak bez stagnácie, práve naopak – plný invencií/experimentov na poli réžie, strihu a mixovania zvuku, plus absolútneho zmajstrovania nelineárnej štruktúry rozprávania príbehu, vizualizovaného skrz ultimátne famóznu kameru. Zároveň tiež ponúka sladkastú a ojedinelú možnosť plne si vychutnať Terencea Stampa (cením aj Fondu & Heinle) v hlavnej role, centrom celého 90-minútového diania. Škoda tých šeredne vyzerajúcich akčných/bojových scén, bez nich by som nemal čo kritizovať... #1 Reštaurovaná 4K vyzerá ako úplne iný film v porovnaní s pôvodným BR. Otázkou už len zostáva, ako vyzerá D-VHS? x) (x / x / x) (x / x) (x) (19.12.2019) (27.8.2020) (2x29.10.2022) (30.10.2022) (29.10.2022)

Soderbergh si povedal, že zoberie tuctový scenár (až to snáď ani nie je možné) a zaexperimentuje si na ňom so strihom, hudbou a kamerou (v tomto poradí). Takýto prístup sa mi páči, povedzme že je husto postmoderný. Pokiaľ Angličana videl taký Godard, určite mal z neho veľkú radosť, jeho Na konci s dychom je tiež taká prázdna gangsterka stojaca na formálnych inováciách. Angličan by si zaslúžil podrobnejšiu analýzu vyššie spomenutých filmárskych techník a ak ju niekto urobí, prečítam si ju. Soderbergh asi aj pri nakrúcaní pri zvolených štylistických prostriedkoch vedel, že na film nikto do kina nepôjde a takýto flegmatizmus sa mi páči. (16.01.2016)

„You tell him, you tell him Iˈm coming. Tell him Iˈm fucking coming!“ Jsou jisté druhy pomstychtivých citrusových plodů, co na chrup amerických ex-hippie námořníků nemají blahodárný vliv.. Neortodoxní forma, kdy střih zprostředkovává prolínání obrazu a zvuku, perfektní Martinezova hudba na pomezí sentimentu a noiru, slabošský gauner Fonda, co brzy pozná horší věci než kurděje a akcent na akcent Stampa, který tady řečí těla představuje britskou verzi Christophera Walkena. Možná podprahově zapůsobil i Clooneyho štěk, ale svou na povrchu chladnou strohostí mi to evokovalo Corbijnova Američana.. (11.01.2022)