Pražákům, těm je hej

CITÁT - .....se svatí válej v kýblech........... Soudruzi, můžete opět hrát, opět hrát, opět hrát.......... Dokument o tom jak se Pražský výběr snažil překročit svůj vlastní stín. Kam ta cesta vedla to ví asi každý. Souboj v bahně v boxu mezi Pavlíčkem a Kocábem vedl k dohodě. CITÁT - A právo na podpis pod své umělecké dílo......... Boleslav Polívka jako zástupce zákona (policajt) je úžasnej. Tak se rozejděte, nebo vám ukážu koncert já !!!!!..... Ovšem velice dokonalé je Kocábovo sólo na hubu o myších co hrály. Zlatý underground, je prostě lepší než komunismus.......... To je snad zlej sen. Ve filmu zazní i Košilela od Stromboli. Jenže pak vzal kramle bubeník pololegální skupiny Pražský výběr a už zase budeme končit. Bubeníkův útěk za hranice vystihuje konec videoklipu písně Tatrman. Na svou dobu odvážný a velice akční videoklip. Koho chleba jíš, toho pšouky dejchej. 66 minuta přinese přímo ďábelskou vizi Čokova deliria tremens...sny se však nekonaj a tak klesáme a klesáme. Naopak Kocábova vize jako Presidenta hudební kultury je realističtější. Jest-li pak tušil že se do vlády opravdu dostane ? CITÁT - Naděje ?........... Mrazivá situace nastala, když měl Pražský výběr koncert jeden den před sametovou revolucí. Dokumentem provádí Ropotamo a Frank Zappa ve filmu opravdu byl. Závěrečné titulky vás ještě trochu pobaví. CITÁT - Tak tohle je soda, teda........... (22.04.2012)

Film hlavne o hudbe Prazskeho vyberu, zadne jejich album doma nemam, ale jejich hudba se mi libi. Par scenek je vybornych, par nudnych a troska trapnych. Urcite ma film i dnes sve kouzlo a velmi dobre pojednava o dobe a atmosfere na zacatku devadesatych let. Jinak jsem rad, ze jsem timto filmem uzavrel celou filmovou tvorbu rezisera Karla Smyczka. (30.12.2014)

Totální haluz. Jako film prakticky nehodnotitelný, ale pokud milujete tyhle šílence a jejich muziku, tak není co řešit. Neoficiální klip na Tatrmana mě rozsekal. Tohle prostě nevymyslíš. Bejt komunista, tak to zakážu taky, protože tohle se vymyká jakékoliv tvorbě z té doby. Jak už tu bylo napsáno, tak tohle je rocková muzika té doby, nasrat na teploušskej Olympic! Zároveň je to dobré zrcadlo doby ve které to vzniklo, protože navzdory snaze pana Kocába,kterej se měl radši držet toho co umí a nesrat se do toho čemu nerozumí i když asi i mě by na jeho místě nasralo, že nemůžu vystupovat, tak co se politiky týče, tak jsme se za tu dobu my i naše společnost posunuli jenom z jedněch sraček do těch druhých a to není nic za co by jsme se měli plácat po zádech, takže sluníčkáři a pravdoláskaři všech zemí, vyližte si prdel!!!80% (14.01.2020)

Tento výborný sebeironický, nepatetický hraný dokument o Pražském výběru, uvádějící do směšné hrůznosti normalizačních Čech, mě nadchl už v raných gymnazijních letech, a to nejen pro skvělou muziku, která v něm zaznívá. Postmoderně odstíněná novovlnná estetika přelomu osmdesátých a devadesátých let, jíž je poněkud poplatný, s hudbou souznivě ladí včetně vší groteskní teatrality, televizománie a protihumorných satirických výstřelků, jimiž se tvůrci současně inspirovali Frankem Zappou a jej poctili. Inscenované písně se střídají s koncertními záběry a rámcují individuální i společná dramata a tragédie. Vyprávění se tak oživuje, ale zároveň se tak naneštěstí interpretuje tvorba kapely jako primárně jinotajná, což ji značně zužuje. Výběr jsem slyšel poprvé ještě před Listopadem na kazeťáku, který si občas od staršího bratra půjčoval můj největší a nejlepší kamarád, a snad proto, že mě tehdy osmi – či devítiletého bavila zvláštní absurdita a neobvyklost textů (neřkuli hudby jako takové), nechápal jsem nikdy, ani v pozdějších poučených letech, jejich produkci jako čistě politicky angažovanou. Výklad, jaký podává Smyczkův film, mě proto přichází zjednodušující – a dnes jsem z něj vycítil i jistou apologetickou snahu. Hájit se z obývání šedé zóny mi přišlo vždycky poněkud směšné: jak napsal Walter Benjamin, obývat znamená nechávat stopy, a tedy právě stopy nejpřesvědčivěji hájí či žalují naše pobyty – a tvorba Výběru rozhodně nežaluje. Dodatečné obhajoby, které jsem vyčetl z některých výpovědí a vlastně trochu i z dokumentu jako celku mi tedy přijdou nadbytečné. (30.04.2018)

Na české poměry velmi originální hudební "dokument" a troufám si říct, že jeden z nejlepších. Je to zpověď legendárního Pražského výběru z toho, jak s němi bolševický režim zametal. Vše má experimentální nádech se spoustou alegorií. Oceňuji skvělý nápad využít jako průvodce filmu starce Ropotáma, který k Výběru neodmyslitelně patří. Nejvíce mě zaujaly výměny názorů mezi Kocábem a Pavlíčkem, které dnes působí trochu jako předzvěst toho, z čeho se v budoucnu vyklube vzájemná nevraživost. Lucie Bílá zde připomíná páté kolo od vozu, když se zmůže jen na hraní "Člověče, nezlob se" s Čokem a narážku na její čtyřku a pětku (mysleno bujné poprsí zpěvačky), i když se kolem Výběru hodně točila, tak si myslím, že dát ji do filmu neby dobrý nápad, to je snad jediné co bych filmu vytknul. Závěrečnou třešničkou na dortu jsou potom záběry z památného koncertu Výběru z Lucerny a zpívající Zappa s tančícím Pavlíčkem a Kocábem :) Zajímavost: scéna Kocábovy popravy byla natáčená v mauzoleu Klementa Gottwalda. (30.08.2011)