Jen si tak trochu písknout

Celkem povedený a mírně odvážný film z dob, kdy Karel Smyczek byl brán ještě za kontroverzního režiséra. Příběh problémového chlapce a chlapce ze slušné rodiny je podán nepodbízivou formou a nehodlá posuzovat dobré či špatné, ale spíše čeká, jak na to bude reagovat divák. Dětští herečtí představitelé si vedou opravdu skvěle a sígr Dana Šediváka umí u diváka probudit emoce, Michal Suchánek v roli slušňáka je přesným kontrastem k němu. Nakonec ani nejde o to, za jakou cenu si ti dva "tak trochu pískli", ale jde o to, že tak zajímavě podané snímky o mládeži se přestaly točit, nebo či spíše už není kdo by je natočil. (17.11.2009)

Film Karla Smyczka Jen si tak trochu písknout je určen mládeži, ale má co říct i dospělým. Vypráví příběh jednoho týdne v životě dvou třináctiletých pražských kluků, spořádaného Petra z typické měšt´ácké rodiny a zkušenějšího Pavla, který žije sám se svým otcem. Chlapci při svých toulkách po Praze ukradnou v opravovaném kostele píšt´aly z varhan a Pavel se kvůli tomu dostane do velkých problémů. Okolo hlavní zápletky se kupí řada úsměvných i mírně provokativních epizod citlivě odhalujících svět dospívajících dětí. (10.09.2013)

Perfektní sonda nejen do školského systému na začátku 80tých let. Také hlavně sonda do tehdejší, opět se uvolňující, společnosti jak pubertálních teenagerů, tak jejich rodičů. Konkrétně v Praze, kde ti "parchanti" měli rozhodně víc možností. Hlavní dva nerozluční kámoši Petr a Pavel si naplno užívají své mládí v rozpuku tělesných hormonů a potřeb. V době bez internetu, vlastně měl člověk co dělat, aby ho rodiče vůbec nechali koukat na béčkovou kriminálku, náhodně běžící na prvním programu, chtěla dětská mládež to samé, co mládež dnes. Každý prostě jen využívá možností, které se mu naskýtají. Dle doby. Klasicky odvážná režie pana Smyczka, nejen v lechtivých scénách, ale i v zesměšnění maloměšťáckého a ostatně i politicky-společenského postoje k životu rodičů zúčastněných dětí. Občas je velmi dobře vidět, kdo ke komu patří. Já osobně jsem šel do první třídy v září 1989, takže jsem si socialistického školství moc neužil, ale kdo ano, tak je to krásná školská nostalgie. Jeden rozdíl tu přece jenom je, tyhle školáci měli v sobě alespoň trochu přirozeného respektu k učitelům. Nejen mladí herci ze SNĚŽENEK zde rozehrávají výborný humor i drama s perfektním odleskem doby. (10.04.2012)

Sociální drama na pozadí dětského filmu tepe zejména do maloměšťáctví.  Odlehčené štrapáce dospívajících děcek střídají ty vážnější v konfrontaci s pokryteckou morálkou dospělých.  Mádl osmdesátek, tedy Daniel Šedivák ve své první roli rozšafného dětského hrdiny a hodně dobrý Suchánek v nejlepších letech svého charakterního herectví jako malý submisivní mlíčňák.  Až překvapivě hořká žánrová pilulka, která si to nejsilnější schová na konec, byť SRPŠ  taky stojí za to. (01.03.2023)

Další prda z neuvěřitelné doby. „Mám pro tebe známku z NDR. Ani nevím, jestli si ji zasloužíš.“ A servírují to řádně. Výrostek Suchánek exceluje, Poloczek naděluje a nechybí rating puberťaček - předchůdce X-Teenu „Prsa 2.“ „Sotva 1! A mínus 2 body za blbý kecy.“ „Proč dáváš za poctivost 10? Já nevím, jestli je to pro naše účely dobrý.“ (10.02.2012)