Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po zkušebním promítání svého posledního filmu se stárnoucí hvězda hororů Byron Orlok (Boris Karloff) rozhodne odejít do ústraní, neboť už na filmovém plátně nikoho neděsí a je přesvědčen, že se ve srovnání s pouličním násilím stal pouhým anachronismem. Mladý režisér Sammy Michaels (Peter Bogdanovich) se ve snaze obsadit Orloka do hlavní role svého nového filmu pokouší herce přesvědčit o opaku. V ten samý okamžik bere průměrný mladý pojišťovák Bobby Thompson (Tim O'Kelly) do rukou svou sbírku zbraní a znenadání zastřelí nejprve vlastní matku, potom manželku a nakonec i poslíčka. Následně vyleze na plynojem a začne ostřelovat motoristy na losangeleské dálnici. A jakoby to nebylo už dost velké nadělení, události naberou ještě tragičtější spád poté, co se Thompsonovy a Orlokovy cesty zkříží - šílený střelec si totiž zvolil za své poslední útočiště místo hercova rozloučení s filmovou kariérou. V rozlehlém autokině tak už vyčkává vrah i se svým arzenálem. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (54)

corpsy 

všechny recenze uživatele

Postava Byrona Orloka vo filme tvrdí, že už nebudí hrôzu, ale že tá pravá hrôza je tam vonku. A rozhodne netuší, akú má pravdu. Rýchlo napredujúci snímok, pri ktorom nemáte čas ani vydýchnuť ( hlavne vďaka dynamickej réžii ), ale predsa len má nejaké tie chybičky ( minimálne záverečné zúčtovanie doslova z rúk pána Orloka ). 90 minútová stopáž, je ale presne to pravé, aby ste nad nimi veľmi nerozmýšľali. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Boris Karloff je borec. Zde ztvárnil v podstatě sám sebe. Stárnoucí hororovou legendu, která cítí, že nadešel její čas. Má pocit, že v tomto světě už není koho vyděsit. Diváci se stávají otrlejší, společnost sama o sobě děsí nejvíce. Paralelně s příběhem Byrona Orloka se odvíjí příběh jakéhosi Bobbyho. Bobby očividně nemá žádné existenční, ani finanční potíže. Má ženu, rodinu, hezký byteček. Ale něco mu přece jen chybí. Empatie, soucit, svědomí. Bobby chladnokrevně a bez mrknutí oka vyvraždí celou svou rodinu. Vše probíhá bez nějakého strachu, paniky či výčitek. Prostě si jen tak vezmu pušku a začnu likvidovat rodinku. Normálka. Co máme dál? Jasně, dálnice. Scéna s odstřelováním lidí v jedoucích autech mi připomínala pasáž z Kingova Nadaného žáka, kdy hlavní (anti)hrdina Todd Bowden stejným způsobem masakroval posádky aut na dálnici. Zajímavá je kamera, která celé jeho počínání sleduje téměř krok po kroku, aniž by se přitom v některých scénách odehrávalo něco zásadního. Nic moc se v nich vlastně neděje, to pouze divák má zůstat napjatý a pozorný, má vytušit, co se Bobbymu honí hlavou a co nastane. Ten zdánlivý (ne)klid před bouří je velmi nepříjemný. Vše vrcholí v okamžiku, kdy se má Byron zúčastnit promítání svého filmu v autokině. Bude to konec hororové legendy, nebo dokáže šíleného střelce zastavit? Více než důstojný odchod jedné legendy, která stála u zrodu jedné z nejzásadnějších hororových ér. Scéna, kdy se Boris zahlédne v zrcadle mě pobavila:) ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Roger Corman finančně zaštítil Bogdanovichův debut s tím, že v něm musí najít místo pro nepoužitý materiál z hororu The Terror (1963) a zároveň zaangažovat Borise Karloffa, který Cormanovi dlužil dva natáčecí dny. Důkazem ojedinělosti skloubení obojího budiž mimo jiné Karloffovo odmítnutí peněz za natáčecí dobu přesahující ony zaplacené dva dny. Terče sice mohou budit dojem dvou filmů v jednom, závěrečné střetnutí hrůzy fiktivní a reálné (nejenom perspektivou psychopatického snipera) by ale bez předchozích minut tak perfektně fungovat nemohlo. Ač místy připomíná béčkový horor (Cormanův vliv je poznat), výběrem tématu a formální, takřka hitchcockovskou precizností zapadá mezi filmy nastupujícího Nového Hollywoodu (jehož nástup jakoby film zároveň reflektoval). Námět Terčů se ke smůle tvůrců zčásti přeměnil v realitu, neboť jeho uvedení následovalo krátce po atentátech na Martina Luthera Kinga a Bobbyho Kennedyho. V době svého vzniku nebyl snímek pro přílišnou nekompromisnost plně doceněn. Dnes jde o nadžánrový klenot stejně jako o nejdůstojnější možné rozloučení Borise Karloffa (který film obohacuje nečekaným cynickým humorem). 85% ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Poslední třetina tohoto kvalitního filmu je nejlepší, celkově mě ale více nezaujal. [6,5/10] (Saticoy) (Pathécolor /// Produkce: Peter Bogdanovich, Daniel Selznick /// Scénář: Polly Platt, Peter Bogdanovich, Orson Welles /// Kamera: László Kovács) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Dva filmy v jednom. Peter Bogdanovich evidentně rozpracoval dva náměty a zjistil, že jejich natažení na celovečerní metráž by bylo násilné, pročež se je rozhodl spojit. A to je možná ještě násilnější. Jak dějová linka s pošahaným ostřelovačem (na svou dobu nezvykle syrová a věcná), tak ta konverzační se starou hvězdou horrorů jsou zajímavé, jenže tak neslučitelné, že celou dobu musejí probíhat paralelně a protnou se až v závěru. A to ještě způsobem, který je hodně křečovitý. Myšlenkou filmu je evidentně vliv filmového násilí na chování mladistvých diváků, ale řekněte sami: pokud si někdo koupí pušku, jezdí po městě a střílí lidi jako plechovky od piva, je to proto, že viděl Frankensteina s Borisem Karloffem? To asi ne, viďte. 70% ()

Galerie (56)

Zajímavosti (5)

  • Sekvence, při které se střelec schovává na ropné nádrži vedle dálnice a střílí na projíždějící auta, byla volně založena na skutečné události. Šestnáctiletý mladík Michael Andrew Clark střílel 25. dubna 1965 po autech na dálnici 101 nedaleko města Orcutt v Kalifornii. Tři lidi usmrtil a deset jich zranil a sám posléze spáchal sebevraždu. Před svým činem zanechal vzkaz, kde se zavazoval k tomu, že nechá své rodiče "tisíckrát zemřít u soudu" za jeho vlastní skutky, a vlastně měl pravdu, protože dvě rodiny pozůstalých zažalovaly jeho rodiče za nesprávnou výchovu svého syna a za nedbalost, která vedla k tomu, že se mohl zmocnit lovecké pušky a spáchat takový zločin. (Morien)
  • Režisér filmu Peter Bogdanovich dostal od produkce pouze dva pokyny: může si natočit film, jak chce, ale musí použít záběry z filmu Strašení (1963) a na dva dny musí najmout herce Borise Karloffa (který producentovi podle předchozí smlouvy dlužil dva natáčecí dny). Na hereckou legendu Karloffa ale scénář udělal takový dojem, že na filmu ochotně pracoval víc než ony dva "povinné" dny a navíc si odmítl nechat tuto práci navíc zaplatit. Natočení jeho scén ve výsledku trvalo pět dní. (Morien)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v meste Los Angeles v USA. (dyfur)

Související novinky

Zemřel Peter Bogdanovich

Zemřel Peter Bogdanovich

06.01.2022

V prvních dnech nového roku přichází smutná zpráva pro celý svět filmu. Ve věku 82 let zemřel americký režisér, scenárista, herec, producent, filmový kritik, historik a v prvé řadě cinefil, Peter… (více)

Reklama

Reklama