Outsider

Tenhle příběh mám strašně moc ráda. Je velmi citlivě natočen. Při několika scénách jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela. Ten kluk to měl opravdu hodně těžké, když se mu jeho sn téměř rozplynul jako pára nad hrncem a on musel pořádně zabojovat. Abiciózní učitel v podání Jiřího Schmitzera mě neskutečně štval. Při těch jeho slovech o psychologii se mi otvírala kudla v kapse. Jako psychologa nebo případně psychiatra si ho nedokážu vůbec představit. Soukupova hudba byla nádherná. (16.02.2012)

Překvapivé, že se tak dobrý scénarista jako byl Jiří Křižan netrefil hercům do huby. Mezi koňáky se nikdy nemluvilo spisovně, ani mezi těmi z Napajedel. Většinou se mezi nimi našlo pár nemluvů a zajímavých týpků. Patetické řeči se moc nevedly. Tady jsou všichni jak podle šablony. Z koňácké hantýrky nepadlo nic. Autentičtěji působil seriál Dobrá voda. Škoda, že se všechny filmy o koních točí podle jednotného scénáře - nějaký kůň, který na to nevypadá, chudá znevýhodněná rodina, vítězství v závodu. Koně pěkné, filmařina bohužel průměrná.                                                                                             Co je na filmu ale zajímavé je právě scénář. Kdo zná film Tichá bolest pochopí. V roce 1987 si nemohl Jiří Křižan dovolit autobiograficky laděný příběh. Ale přesto je tu všechno, jak v Tiché bolesti - malý chlapec co má tátu ve vězení, je perzekuován, místo vojny je tu dětský domov, ze kterého utíká, místo nepříjemného velitele pedantský vychovatel. Aby scénář prošel, musl být samozřejmě kamuflován, ale už o tři roky později mohl zrealizovat necenzurovaný příběh pod taktovkou Martina Hollého. (09.11.2014)

Možná by se zdálo, že jde o banální až všední příběh, v němž o nic moc nejde, až na tu velkou lásku ke koním. To ovšem neznamená, že by něco zde bylo špatně. Robert Panc postavu Jožky uchopil velmi civilně a s přehledem to zahrál dobře. Po obsahové stránce je fakt působivý, protože z velké části je film situován do prostředí nádherných závodních koní. A když k tomu přidám hudbu Ondřeje Soukupa, vzniknul z toho hodně dobrý film. Koně, když na to dojde, mám taky hodně rád :-) (27.04.2011)

Zase jeden z filmů, co jsem měl rád v dětství, a po letech jsem na něj náhodou narazil. Obvykle tyhle filmy pro mě znamenaj dost velký zklamání, ale tohle jsem bez problémů dokoukal. I když zrovna téma dostihů, žokejů a dalších koňomrdů mě nezajímá, tak tohle má něco do sebe. Kluk se chce stát žokejem, ale osud ho zavede na nějaký bizarní učiliště (zřejmě učební obor "vidlák") a depresivní internát s vychovatelem v podání Jiřího Schmitzera. Nějaká ta šikana v tomto prostředí samozřejmě nemůže chybět. No docela to šlo. A nejvíc mě pobavila hláška: "Koně jsou dobrý leda tak do salámu." (05.05.2012)

Nezapomenutelný film, který podává realitu, chování lidí i jejich emoce tak, jak ji sami můžeme v životě vidět kolem sebe. Postavy jsou navíc výborně zahrané - Robert Panc ve své jediné roli, později profesionální žokej - a především Jiří Schmitzer, ten svou roli zvládnul skutečně bravurně. Viděl jsem v mládí a byl jsem nadšen, viděl jsem ve čtyřiceti a potvrdil si, že na kvalitě snímek nic neztratil. Čestný a hrdý kluk, který neskloní hřbet před šikanou, nese posměch, za který nemůže a zároveň dokáže pokorně sklonit hlavu v ten správný moment. Silné scény s hlubokým záběrem, podané naprosto všedním způsobem. Škoda, že máme k dispozici jen desítku nejlepších filmů, tenhle by mi figuroval na čele desítky druhé. (24.06.2015)