Poslední představení

Vždycky půjde v mém případě o extrémně vychýlené subjektivní hodnocení. Takže přehlédnu mimo jiné fakt, že Jordanova účast v projektu byla podmíněna "mít vždy poslední slovo" (pokud chtěl okomentovat tvrzení někoho jiného z vystupujících, mohl - typicky třeba Isiah Thomase, se kterým se upřímně dlouhé roky nemají rádi). Navíc je třeba uvědomit si, že značka Michael Jordan dalece přesahovala a stále přesahuje nejen basketbal, ale celý sport a jde pravděpodobně o největšího a nejslavnějšího sportovce všech dob. Mohl si tedy klást v podstatě jakékoli podmínky. Nikdy v případě takové persony nedostanete autorizaci k projektu, který by měl ukazovat jeho zásadně stinné stránky, nebo jednoduše ty, které by mu nebyly po chuti. Tím pak tvar může dostat nádech onoho "stalo se to vůbec?" [==] Pravděpodobně se už nikdy nebude opakovat obdobná příležitost, jakou dostal filmový štáb u Bulls během sezóny 97-98, kdy mohl sledovat jejich Poslední tanec. A přesto je celá dokumentární série z větší části hlavně o Jordanovi, což je zcela pochopitelné. Žádný jiný sportovec neměl tak unikátní kariéru s tak jedinečnými "highlights", které pro zainteresované během let naprosto zklasičtěly - vítězná střela při finále NCAA 1982, nováčkovská sezóna 84-85 a titul ROY, zlomenina nohy v průběhu sezóny 85-86, postup do playoff na poslední chvíli a bodová exploze (rekord 63 bodů je platný dodnes) v zápase proti Celtics, dominance v sezóně 86-87, "The Shot" proti Cavaliers, první three-peat 91-93, první retirement, baseballové intermezzo během sezóny 93-94 a části 94-95, "I'm back!" a "Double-Nickel Game" proti Knicks v sezóně 94-95, 72-10 run v sezóně 95-96, resp. 87-13 včetně playoff, "Flu Game" (ze které se vyklubala údajná otrava jídlem) a "The Last Shot" a druhý retirement. Ne, to není, film, to byla kariéra Michaela Jordana, jehož dvojsezónní labutí píseň za Wizards už netřeba více zmiňovat. [==] MJ byl mým dětským hrdinou, mým vzorem. Vzbudil ve mně vášeň pro soutěžení, pro sběratelství. A ačkoli jsem o to coby teenager postupně přišel, vše se opět vrátilo a už těžko někdy zmizí. Dojmologie out. Trochu promyšlenější komentář snad někdy později. (18.05.2020)

Neuvěřitelná záležitost. Dramaturgicky naprosto brilantně vystavěná dokumentární série, ve které všechno perfektně sedí. Plná strhujících - nejen sportovních - momentů, ale i dojímavých scén. A to vůbec nezmiňuju střihové montáže ze zápasů, naprostá slast. V The Last Dance si Netflix sáhnul na svůj vrchol, obzvlášť pak ve finální epizodě, která je asi tím nejlepším, co jsem v tomhle žánru viděl. Kdybych mohl, dám i 10 hvězd. (19.05.2020)

Mohlo to být kratší, ale když ten materiál měli, tak proč to nepodojit. O basketu vím kulový a stejnak mě to bavilo. Dost mě zaujal Jerry Krause, vyprofilovaný jako odpornej tlusťoch, co kuje pikle. Což teda asi byl. Přesto dokázal přivést potřebné hráče a trenéry, aby byli nejlepší. A to není jen štěstí. (06.08.2020)

Jeden z nejlepších dokumentů, jaký jsem kdy viděl. Já ani vlastně basketu neholduji, přesto mě každá epizoda maximálně nadchla a těšil jsem se, jaké záběry, fotky, informace mi přichystá ta další. Několik dojemných sekvencí se také našlo a jsem rád, že jsem mohl trochu blíže poznat život jednoho z neznámějších sportovců, kteří chodili po této planetě. Díky za skvělých deset hodin mého života! (27.07.2020)

Pozitiva jsou tu vesměs už rozebraný a nebudu je přežvýkávat :-). Tak jen několik útržkovitých dojmů "tehdy a ted": NBA jsem jako náctiletej docela sledoval, takže Bulls a M.J. jsem samozřejmě silně vnímal. Jordan nebyl úplně můj nejoblíběnější hráč, ale Bulls jsem to docela přál. Snad vyjma soubojů s Utahem, kde mi byl Mailman rozhodně sympatičtější... Jména jako Horace Grant, Cartwright nebo Kukoč ( toho bylo v dokumentu hodně málo! ) bych dal dohromady i bez dokumentu. Samozřejmě Pippen - velkej borec. Zajímavý, že třeba Rodmana si z tý doby nepamatuju vůbec... Vycházely různý články, jak se kdo po epizodách cítí nebo vypadá a omílala se kontrola M.J. nad dokumentem - ovšem neřekl bych, že z něj vychází jako nejpozitivnější figura. Ale je z toho vidět, čím jsou ty úspěchy vykoupený. Kdyby nic jinýho, tak kvůli 7. dílu si to ten plnej kotel zaslouží ( matně jsem si vybavil, že hrál baseball, ale jaký to mělo důvody! ). A zmíním ještě dvě jména - Jerry Krause, pro mě doteď zcela neznámý, ale je velká škoda, že se k tomu nemohl vyjadřovat live. A hlavně Phil Jackson! Ano, ten který dal té sezoně i dokumentu téma a název. Toho uznávám nejvíc, víc jak M.J., protože to dokázal znovu. S Lakers. What time is it? GAME TIME (15.06.2020)