Invaze lupičů těl

USA jsou považovány za zemi zaslíbenou science fiction a zlatá éra americké sci-fi literatury 30. a 40. let 20. století našla své pokračování ve filmovém průmyslu, kde se počátkem 50. let vyrojila řada béčkových filmů, co parazitovaly na dobové hysterii ohledně létajících talířů a mimozemského vpádu na matičku Zemi. Invaze lupičů těl představuje v rámci téhle produkce jeden z vrcholů žánru, i po letech zůstává tento film působivý a plně použitelný. Je to proto, že se Don Siegel nesoustředil na efekty a kulisy, které už po pár letech obvykle zastarají, ale na paranoiu hrdiny, který dřív než ostatní pochopí, že čelí smrtelnému ohrožení, ale neví, jak ho zastavit. Kamera je celou dobu soustředěná na hlavní postavu - zachycuje její vzrůstající nervozitu, strach, bolest a vyčerpání. Ten film je o zoufalství člověka, který ví, že ztrácí nejbližší. Siegelův snímek má dvě interpretace - ta první, častější, tvrdí, že snímek je obrazem paranoie období studené války a strachu z postupujícího komunismu s jeho uniformitou a masovostí. Menšina zastává názor, že Don Siegel jednoduše kritizoval úpadek tradičního amerického individualismu a vznik konformní společnosti, kde názor a hodnotový žebříček vytvářejí masová média a státní instituce. Osobně mám radši remake Philipa Kaufmana z roku 1977, který nemá tu béčkovou patinu 50. let a disponuje vyrovnanější a výraznější hereckou sestavou. Celkový dojem: 75 %. (11.09.2014)

Na sci-fi horor z padesátých let je to fakt pecka. Atmosférická, s rozumnou stopáži, působivými scénami a obstojným vedením děje. Dokonce se to i rozjede poměrně rychle, takže nemám moc co vyčítat. Když to ale srovnám s remakem ze sedmdesátek, nedokázal bych říct, která verze je lepší - remake je sice utahanější, ale zato napínavější a některými scénami znepokojivější, ale originál je kratší, sice taky atmosférický, ale ne tak napínavý a znepokojivý. Každá verze má své pro a proti, ale v hodnocení je prostě vidím na stejno. Každopádně za zhlédnutí stojí obě verze a ani jedna není špatná. Akorát tahle má maličko optimističtější konec než remake. EDIT: Po druhém zhlédnutí jsem vůbec neměl klidné spaní, jelikož jsem se sám sebe ptal, co se stane, když Miles usne. Jestli to stejné, co Becky, tak je lidstvo ztraceno tak jako tak. Mám sto chutí tomu dát plný počet. Silné 4* (08.06.2020)

Mezi sci-fi horrory z 50. letech výjimečný kousek, i když pořád je to v podstatě jenom slátanina o útoku z vesmíru, která dnešnímu divákovi přijde pěkně přešlá dobou. To by byla pravda, kdyby Invaze neměla výbornou atmosféru a několik opravdu zdrcujících scén, které jak správně podotýká Braddy, mají mnohem větší sílu než kdyby se v nich objevil tucet gumových vraždících monster z bažin. (11.02.2003)

Invaze lupičů těl právem znamenala přelom ve filmové sci-fi a "zařídila" si věčnou a vděčnou pozornost bibliografických citací a odkazů pod čarou. Jedná se o skutečně mistrovské dílo, a to přesto (nebo spíše právě proto), že námětem se musí nutně řadit do kategorie B filmů. Narozdíl od kolegů bych nezmiňoval herecké výkony, ale atmosféru, kterou se takto podaří vystihnout skutečně jen jednou za čas, Od prvního záběru scénář neubere na tempu, s pomocí hudby, zvládnuté kamery, dobrého střihu a svěží stopáže drží diváka v napětí a konec (s výjimkou scény na dálnici, kterou bych jako přehnaně emotivní a hlavně zbytečnou škrtnul) je naprostá lahůdka. Pro mě film prosince a jeden z nejlepších v tomhle roce. Jo a mimochodem, Dana Wynter byla neskutečná kočka s postavou, kterou by jí mohla závidět i dnešní herecká generace! (28.12.2012)

Super! Ale trochu mě zklamala nedotažená myšlenka toho, proč ty těla rostou a stávají se kopií lidí, když nakonec stačí, aby člověk usnul a vymění se vlastně pouze jejich mysl. Co se pak stane s tím druhým tělem? Kdyby ty kopie zabíjely své předlohy ve spánku, zlikvidovaly je a zaujaly jejich místo, tak by to přidalo na surovosti a mohlo to být ještě zajímavější. (11.10.2018)