Woodstock

Hľadať slová je zbytočné. Sidney Westerfeld dokonale zhodnotil celý Woodstock už v úvodných minútach filmu: „This thing was too big. It was too big for the world! Nobody has ever seen a thing like this! And when they see this picture in the news, over the moving pictures... they'll really see something!“ (10/10) (02.01.2012)

Jako připomínka jedné z nejdůležitějších hudebních události 20. století je to senzační. Má to skvělou atmosféru a výbornou výtvarnou stránku (obraz se zdvojuje, kamera rotuje, klidní interpreti jsou snímáni jako v klubu - světlo, stín, naopak při nářezových záležitostech kamera divoce kmitá). Ale co vám budu povídat, jako film to pro mě bylo ,,přepálené". Viděl jsem verzi, která má tři a půl hodiny a přiznám se, že u posledního Hendrixova sóla už mě slušně bolela hlava a přál jsem si, ať to už skončí. Každopádně ale kus skvělé práce. (17.08.2010)

Jsem sice silně ovlivněn, přesto si ale myslím, že moje hodnocení je objektivní: od dokumentu jsem se dozvěděl to, co jsem se dozvědět chtěl - poznal jsem atmosféru festivalu, jeho klady i zápory, slyšel jsem účinkující, málem jsem tam byl také (ach, kéž by :D).... Délka filmu mi nijak nevadila - naopak vychutnal jsem si ho na několikrát a to málokdy vypínám film před koncem. (06.05.2009)

Paradoxně mě na tom vůbec nezajímala ta muzika, ač to je asi největší koncentrace kvalitních umělců na jednom v jeden čas, co kdy byla a co kdy bude, ale spíš mě bavily ty věci kolem, když lidi popisovali, co vidí, jak se jim festival líbí a tak. Ty tři hodiny ale byly úmorné, což se nakonec podepsalo na hodnocení. 50% (13.07.2017)

Unikátní dokument/záznam jedné z nejvýznamnější kulturních událostí minulého století. To, co se podařilo ve Woodstocku, byla úžasná shoda všech okolností a již nikdy se to nepovede. Původně běžný festival nabobtnal do obrovských rozměrů… Odhad 60 tisíc návštěvníků vzal za své při předprodeji (180 tisíc lístků) a na místo dorazilo přes půl milionu návštěvníku. Pořadatelé jednoduše zbořili ploty a pustili všechny bez placení a to ještě několik stovek tisíc to vzdalo a jelo domů. Nevyhnutelný chaos a kolaps všech základních služeb snášela drtivá většina návštěvníků v jakési zvláštní kolektivní a sdílené pohodě (mír, láska a porozumění), také proto je Woodstock legendární. Samotné záznamy jednotlivých vystupujících jsou pak jen dalšími třešničkami na dortu. Dokument není rozhodně dokonalý, ale stejně jako Woodstock je nezapomenutelný a plně si zaslouží maximální hodnocení, jako celá akce. Jen tak mimochodem, na festivalu zemřeli dva lidé a narodily se dvě děti. :-) (25.07.2017)