Partie krásného dragouna

Zfilmovaný krimi příběh seriálového cyklu Hříšní lidé města pražského. Policejní rada Vacátko a jeho vyšetřovací tým tentokrát dostávají méně prostoru, než je obvyklé. Do popředí se dostává možná nepřekvapivě policejní komisař nezdolného Vladimíra Menšíka a také z vraždy podezřelý mladý poručík od dragounů Josefa Abrháma, v jehož neprospěch hovoří svědectví staříka. Poručík je snoubencem komisařovy dcery a ten nedopustí, aby měl ve své rodině vraha. Do vyšetřování se pouští na vlastní pěst a svoji verzi předloží vrchním vyšetřovatelům. A jak to všechno dopadne, se nesluší prozrazovat. Film je spíše hozený do komedie s krimi zápletkou ze staré Prahy, konkrétně z Proseka, která je tady přesvědčivě vyobrazena, a všichni herci odvádějí skvělé herecké výkony. Do toho hraje odpovídající hudební doprovod mistrovského Zdeňka Lišky. A vše to řídí s přehledem Jiří Sequens. Jenže když krimi, tak krimi, a když komedii, tak komedii. Asi tak. Tím chci naznačit, že sice obojí dokáže dobře koexistovat v jednom filmu, ale i když se fackující Menšík s Abrhámem těžko dají překonat, tak se snaha o vážné pojetí filmu vytrácí s každým komediálním výstupem zmíněných herců. 60% (16.06.2012)

"Rudi, jenom mi řekněte jako muž muži, má to snad znamenat, že jste se včera dopustil něčeho, co bych neměl a ani bohdá nechtěl, jako Váš bývalý nastávající tchán a policista, slyšet?" Komisař Zdychynec byl dokonalý vyšetřovatel, Rudi zase skvělá motýlí povaha, výhodné partie byly báječně naivní a pánové ze Čtyřky ty zamotané rodinné vztahy svým vyšetřováním moc nerušili. A aby byl výčet kompletní, tak já jsem se u toho skvěle bavil. (05.02.2019)

Vcelku banální příběh by bez skvělých hereckých výkonů padal do podprůměru. Ostatně Sequens nepatří mezi naše nejlepší režiséry, za pozornost snad stojí jen Atentát z roku 1964. Několik momentů si lze vskutku vychutnat např. snahu zbavit Helgu Čočkovou svatebního šatu brutálním serváním či komediantský výstup rozkošně cáklé Květy Fialové. Na herce je radost se podívat, s příběhem už to tak slavné není. Určitý problém jsem měl i s naším nejgeniálnějším skladatelem Z.Liškou, kterého si velmi cením. Doprovodná dechovka mi příliš nesedla ( nic proti dechovce, na veselici či v hospůdce je vítaná). Na přelomu 60. a 70. let vznikaly onačejší komedie ( nejlepší pak rozhodně Pane, vy jste vdova!) než je Partie krásného dragouna. (08.11.2011)

Příjemná podívaná! Skvělé výkony Josefa Abrháma, Stelly Zázvorkové, Josefa Bláhy a mnoha dalších pod taktovkou zkušeného režiséra! Zvláště oceňuji, že komické scény v žádném případě nepřecházejí do trapnosti a některé z nich jako by ani nebyly předepsané ve scénáři, ale vznikly spontánně při natáčení! Anebo tak alespoň působí a o to lépe, že? Taková je třeba scénka, kdy se Stelle Zázvorkové při jejím impozantním odchodu z ložnice zachytí klika v zástěře. Musela jsem si tuhle scénu pustit vícekrát a vždycky mne znovu rozesmála. - - - A co se předlohy Jiřího Marka týče, právě čtu jeho Panoptikum kriminálních příběhů a vychutnávám si skvěle vystiženou atmosféru 1. republiky, v mnohém tak diametrálně odlišnou od našich vyspělých pokrokových časů, že je to k nevíře! Například Partie krásného dragouna: Kdo z mladých by dnes věřil, že potrat byl tehdy zakázán a provozovaly jej tajně tzv. andělíčkářky, které za to byly stíhané a trestané vězením? Kdo by tomu věřil dnes, kdy v některých tzv. vyspělých západních zemích je možné zabít dítě až do poslední minuty před příchodem na svět a pokud dítě potratový zákrok přežije, je možné ho beztrestně zabít i už narozené tím, že se mu neposkytne žádná pomoc a nechá se bez ošetření umřít zimou, hladem a žízní?!! A to je nucen vykonávat zdravotní personál, ať s tím souhlasí nebo ne! Žijeme v krásných časech! Och, pokrok nezastavíš! (05.03.2019)

Partie krásného dragouna je nejfraškovitějším kusem ze všech příběhů pana rady Vacátka. Vtipně hravý nadhled se táhne filmem od jeho počátku až do velkolepého finále. Věty létají a vlají ve větru, o slovní invektivy není nouze, vše je v pohybu a ženské vnady rafinovaně útočí na mužskou ješitnost. Kulisy a kostýmy jedinečným a nenuceným způsobem vtáhnou každého do elegantní vznešenosti doby svého děje. Ve víru tělesné rozkoše a finančního zaopatřování. Ústřední postavou příběhu, u které vše začíná i končí, je sebevědomý a jednostranně ctižádostivý dragounský poručík Rudy Macháček (vynikající Josef Abrhám). V jeho náruči je nával a pořadník, v jeho srdci je neuhasitelný žár, v jeho očích je nezdolný oheň dobrodružství, dráždí ho obvinění a stále se žene vpřed. Hlavní postavou je policejní komisař Áda Zdychynec (skvělý Vladimír Menšík), který se neúnavně a z velmi osobních důvodů snaží vypátrat viníka. Je nezastavitelný ve své posedlosti a zlobě. Hroutí se mu svět do mdlob nevěřícího a zhanobeného blázna. Hrdinou příběhu je pražský policejní rada Karel Vacátko (dobrý Jaroslav Marvan), který se střídavě baví a nechápavě čílí rozehranou několikavrstevnou partií neúnavného dragouna. Vacátko je vyzbrojen zarputilým ohařem a policejním inspektorem Josefem Brůžkem (pozoruhodný Josef Bláha) a jeho neurvalým kolegou a policejním inspektorem Josefem Boušem (příjemný Josef Vinklář). Výraznou postavou je Zdychyncova žena (dobrá Stella Zázvorková), zachraňující čest své rodiny i profesní čest svého muže. Zvláštní kategorií jsou ženy motýlího dragouna. Nejjasnější je duchaplná andělíčkářka Otýlie Dragičová (skvělá a šarmantní Květa Fialová), věrná a stálá ve své podpoře. Zdychyncových dcera Kamilka (půvabná Helga Čočková), spolu s Evou Jarolímkovou (půvabná Jana Šulcová) a Hildou Braunovou (půvabná Carmen Mayerová) jsou především v naději a očekávání. Z dalších rolí: starý a popletený svědek Kostka (příjemný Bohuš Záhorský), či cirkusák a nebezpečný vrhač nožů Josef Zuzánek (zajímavý Jiří Holý). Svou noblesu a hravý nadhled si film zachoval až do dnešních dob. Je to svěží a velice příjemná zábava, která se jen tak neomrzí. (06.10.2016)