Ballet mécanique
Obsahy(1)
Podnět ke vzniku Mechanického baletu dal americký filmový výtvarník Dudley Murphy, který chtěl ve dvacátých letech vytvořit sérii "vizuálních symfonií". Oproti tradičnímu vyprávění postavili Dudley a Léger sérii dynamických obrazů lidí i strojů, přerušovanou nesouvisejícími titulky a abstraktní animací geometrických tvarů. Přesto se v Mechanickém baletu objevují návratné motivy, z nichž nejznámější je kubistická podobizna Charlese Chaplina, která snímek uvádí, i zakončuje. Film experimentuje s celou škálou filmových postupů, které nebyly ve své době běžné (rytmické vracení téhož záběru, krouživé pohyby kamery, apod.) (Hwaelos)
(více)Recenze (28)
+2* dnešní artový podvečer zakončuji tímto starším snímkem, kterému nejde rozhodně vytknout originalita a v době vzniku byl určitě průkopnický. Já ho však sleduju dnešníma očima a to už asi dokáže zaujmout jen zarputilé avantgardní umělecké vyznavače. Pokud mezi ně patříte a máte náladu, tak si balet přehrajte sami. Mě to však jednou a ještě z přetáčením stačilo ;-) [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Ten "rozbor" mi docela nadzved. A nebylo to kocovinou. Poznámky: Klouzačky, kolotoče, hrnce, poklice, vidíte tu podobnost? (Vařečky a hrnce). A pozor, všiměme si že nula je kulatá! Samozřejmě všichni interpretujou, jen pan starosta neoformalisticky anállízuje. Nebo to bylo jinak? absurdní, absurdní jako Gambini! ()
Rytmizovaná vizuálna báseň v strhujúcom rytme bez akéhokoľvek deja, ktorej dominuje pohyb. Pohyb vecí živých i neživých. Mechanický balet predmety pohybom uvoľňuje k bezbrehej kinetike. Geometrické tvary, časti strojov, taniere, fragmenty tváre, nápisy, opakujúce sa reálne zábery, či nuly divo pulzujú v rytme klavírneho sprievodu. Prestriedané zábermi nejasne uchopiteľných konštrukčných častí. Výklady dejovo neuchopiteľného dávajú priestor divákovej predstavivosti. Opakovanie a rytmus navodzujú predstavu večného kolobehu, kedy v šialenom rytme behu života sa vlastne pohybujeme celý čas v zajatí rovnakej melódie, rovnako ako šialene bežiaca myška v rotujúcom drevenom valčeku. ()
Kubistický malíř Fernand Léger neodolal svodům filmového světa (stejně jako Man Ray či Marcel Duchamp) a experimentálně abstraktním Mechanickým baletem vzdal hold pohybu. Dynamičnost, pulzující obraz až jakási vizuální hektičnost vytvářejí působivý kontrast reálných záběrů s různými rotujícími tvary. Režisér nesmíná obraz klasickým způsobem, ale v duchu němé francouzské avantgardy ho deformuje, trikovými postupy formuje uhrančivé optické iluze. Bohužel se mi do rukou dostala neozvučená kopie, tudíž výsledek nebyl až natolik působivý. ()
Obrazová hra a vizuálna pestrosť ktorou je táto avant-gardná snímka obdarená ma nesmierne zaujala. Na rok 1924 to je prevratná filmová extáza v ktorej sa miesia inovatívne prvky zaznamenávania obrazu spolu s kubistickou výzvou smerovania umeleckého filmu. Francúzi holt vedeli ako sa takéto veci majú nakrúcať. Obrazy preskakujú s jedného motívu do druhého, v abstraktnej rýchlosti mechanických strojov sa s ničoho nič objaví avant gardná herečka Kiki. Veľmi sa mi páčil aj hudobný doprovod ktorý zremastrovali v roku 2001. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (2)
- Pôvodná Antheilova skladba mala kvôli nedorozumeniu 30 minút. K prvému zladeniu hudby s obrazom došlo až v roku 2001, dovtedy sa film uvádzal ako nemý. (ČSFD)
- Úvod a záver s podobizňou Charlieho Chaplina pochádza z Légerovho prvého filmového pokusu Kubistický Chaplin z roku 1921, ktorý však nedokončil. (ČSFD)
Reklama