Soupeři

Uražená ješitnost měnící se v nenávist, která přerůstá ve stupňující se posedlost. Dva důstojníci Napoleonovy armády hýčkají své ego a podstupují stále nové nelítnostné souboje, to vše na pozadí napoleonských válek, které mění tvář Evropy. Scottovi nejde o vylíčení historických událostí, které tvoří pouhé kulisy k dobrodružnému příběhu dvou chlapů, co skvěle ovládají své zbraně. Je na co se koukat a komu držet palce, jakkoliv charaktery se prakticky nevyvíjejí a scénář není právě rafinovaný. Ridley Scott tady ale už ukazuje, že umí zatraceně dobře vytvářet nádherné obrazy a má smysl pro budování napětí. Celkový dojem: 70 %. (11.12.2016)

Ridley Scott v Soupeřích (podobně jako například v pozdějším Dobytí ráje) předvádí označení filmu jako „pohyblivých obrazů“ v zcela doslovné (a dech vyrážející) praxi. Od věcí nejdrobnějších v sytých zátiších, přes impresionisticky magické obrazy venkova, Ruskou zimu z které se vám zavrtává mráz až do morku kostí, přes nestálé hry stínů a nespočetných druhů světel. Pokud bychom pokračovali ve vypůjčování si pojmů z jednotlivých uměleckých disciplín, pak by se daly podmanivé obrazy brát jako „barva tónů“, zatímco o rytmizaci snímku se stará leitmotiv soubojů. Ty, ač je jich dostatek, nejsou zdaleka nudné a naopak, svojí rozmanitostí až zaráží. Ať se již bavíme o zbraních dle výběru, různorodém prostředí zápasů, či třeba nápaditě využitých střihových fíglů. Příznačným je v tomto ohledu například souboj, v kterém se poprvé zcela zřetelně láme Carradinova odvaha – jeho mysl se vrací ve strachu ke vzpomínkám, následně zpět k realitě, aby nakonec těkavě proplouvala mezi očekáváním vlastní, či soupeřovi smrti. Tyto obrazy se stupňují v četnosti i v rychlosti střídání, až divák nakonec neví, co je to skutečnost a co je jen představa - což posiluje nesnesitelné pnutí v otázce, co se vlastně stane/stalo. Však také hra s napětím prostupuje celý snímek – už od samotné premisy nepředvídatelné (a neustálé) hrozby od posedlého Keitela, přes podobně umanutý charakter Carradina, u něhož je úžasný paradox v tom, že čím více běží děj snímku, tím více musí člověk obdivovat jeho smysl pro čest a férovost. Čímž mu však na postavě záleží víc a víc, až do momentu, kdy si vlastně začne přát, aby zvolila v posledních soubojích raději ústup a zbabělost a tak eliminovala hrozbu smrti. Tím je divák zcela nepokrytě vmanipulován do těžkého morálního dilematu, před kterým hlavní postava neustále stojí a celý příběh tak získává velmi pikantní příchuť (no vida, začalo to u malířství a končí u kuchařství – ale řekněte, není umění vybrat a použít ve správném poměru ty skutečně vhodné ingredience? Člověk až nestačí žasnout, jak dokonale vyváženou pochoutku ukuchtil pro diváka v podstatě „začínající“ režisér). (01.03.2017)

Scottova prvotina, ale již zde je patrné, jaký talent v něm dřímal. Budu se opakovat, ale VIZUÁLNÍ STRÁNKA, to je dokonalost sama. Když k tomu připočteme vynikající herecké výkony obou hlavních představitelů Keitha Carradina a hlavně Harveyho Keitela je postaráno o parádní podívanou. Celý příběh se točí okolo soubojů dvou důstojníků napoleonské armády, jejichž spor vznikl maličkostí, ale rozrostl se v posedlost. Zejména jejich vzájemné souboje jsou " lahůdkovou podívanou ". A závěr je opravdu důstojným zakončením celého snímku. Poctivé 4*! p.s. Nemůžu si pomoct, ale tento snímek by se měl povinně promítat v poslanecké sněmovně a v Ne kolem oběda by " běžel " politický pořad DUEL, ale místo plamenných řečnických soubojů bych jednotlivým kandidátům rozdal šavle. Takový souboj Paroubek versus Topolánek, to by mělo náboj a nepochybně i rekordní sledovanost. Na to, ale tito jmenovaní nemají dostatečné " koule " :o) (25.06.2009)

Scottova prvotina má velice zvláštně strukturovaný děj. V podstatě jde jen o neustálé opakování nikdy nevyřešeného souboje a nějaká dějová vata mezi tím. Jenže díky tomu film rychle ubíhá a ač působí díky té struktuře jako téměř až krátkometrážní dílo, funguje bez problémů. Samostatnou složkou je pak kamera, která dělá ze Soupeřů vizuálně úchvatný zážitek. Rozhodně povedený debut. 7/10 (02.11.2016)

Tenhle film má v podstatě jen jednu velkou slabinu a tou je samotný děj. Potkají se dva, jeden se na*ere, utkají se, jeden prohraje, následuje nová výzva, další zuřivý souboj - jeden vítěz, jeden poražený... a tohle se opakuje stále dokola, než konečně nastane nějaký posun ve vztazích obou znepřátelených mužů (někdy asi 20 minut před úplným koncem). Nemám co vytknout hercům, vizuální ani zvukové stránce; repetitivnost situací bohužel způsobila, že se mi film zdál delší než ve skutečnosti byl - nenudila jsem se, ale nebyla jsem uchvácena. Obstojný nadprůměr - 68%. (25.06.2009)