Vetřelec

Ridley Scott načal mé nadšení pro tato děsivá a slizká zvířátka. Ponurá atmosféra, depresivní hudba, napětí z neznáma, dokonalé monstrum a výborní herci, jež mě některé tváře nahánějí husí kůži. Výborný film ve všech směrech a právem má srdcovka, mé hodnocení 5 hvězdiček... "In space no one can hear you scream" (20.02.2006)

co bych mel napsat... i po nekolika shlednutich (i kdyz faktor prekvapeni pominul) je to stale mistrovske dilo pana Ridleyho. Uz od zacatecnich titulku je citit husta atmosfera, a ta pretrva temer bez prestavky az do konce, nejhustsi je pak, kdyz je Ripleyova posledni prezivsi.. vsechny postavy jsou sympaticke, tezce se pak diva na jejich umirani (snad az u jedne..), a nejlepsi je, ze neni presne rozdeleno, kdo je hlavni a kdo vedlejsi postava, takze az do konce nevis, kdo muze umrit a kdo ne.. sice to funguje jen poprve (a pokud si nevidel predtim ostatni dily), ale zato je odemne dalsi plus. Proste klasika, ktera stvorila nejhnusnejsi hororovou postavu v dejinach (a to, ze ji cely film neni poradne videt, dodava jeste vetsi porci strachu a temnoty).. takova slizka, hnusna, bez spetky krasy (a je mi jedno, co jeden robot povidal..) :-)) a dalsi dil pokracuje, sice jinym smerem, ale stejne dobre.. (21.07.2009)

Vetřelec je podobně jako Hvězdné války "instantní klasika" na poli sci-fi žánru. K tomu se navíc jedná o prvotřidní a naprosto brutální horor, který ve své době neměl obdoby. Z dnešního pohledu se sice o něco hůře sežvýkává Vetřelcův kostým a možná i tempo některých scén, ale film jako celek funguje překvapivě dobře. Ba dokonce skvěle. Nefalšovaný strach ze zvuků ve ventilaci, úlek a zhnusení, když se to monstrum objeví na obrazovce, to vše i po více než 40 letech funguje... 9/10 (21.01.2008)

Po sedmi letech jsem si film, kvůli kterému se o film jako takový začal zajímat, pustil znovu. Překvapilo mě, že za ta léta neztratil nic ze své působivosti. Snad jenom to, že ony legendární momenty si pamatuji až dostatečně živě na to, aby mě dokázaly nějak vyděsit, či napnout. Ale toť čistě subjektivní pocit, protože Scottova promyšlená režie, ve které dokonale ždíme všechny podstatné prvky – chladnou výpravu kosmické lodi, hru světel a stínů, Goldsmithovu hudbu, racionální posádku a v neposlední řadě legendárního nezvaného hosta, dokáže i po letech uchvacovat. Dnešní generaci (mých současníků), pro které se filmová hrůza vyrábí formou vřískajících teenagerů a remaků asijských bubáků, už tenhle vesmírný opus zřejmě nic neřekne, ale za ta léta už není podstatné co, ale jak! Bez kapky nostalgie, s plným vědomím ‚stárnutí‘, bez debat stále strhující pecka. (21.02.2009)

Dneska odpoledne jsem si odškrtla z dlouhého seznamu filmů "musíte vidět" další kousek, který pro mě byl hodně hodně dlouho soukromou výzvou. Jak to říct, já se prostě u hororů bojím. A je to venku. Tedy, přiznání je venku. Vetřelec taky, ale tohle napsat je vlastně už spoiler. Tak ne, Vetřelec je stále vetřený, protože kdyby nebyl, nemělo by to další díly. Noční můry mám co do děje i horší, ale takhle hnusnej ksicht se mi ještě nezdál. (26.02.2017)