Kalašnikov

Sympatický počin, snaha zmapovať život človeka, ktorého tvár v podstate nikto nepozná a každý si pri spomenutí slova "Kalašnikov" okamžite vybaví len zbraň, sa podľa mňa podarila dobre. Nebolo to nič extra, veľa sa toho logicky točí okolo vojska, ale aj tak zaujalo. No čo už, niekto sa preslávi vynájdením lieku, niekto zostrojením smrtiacej zbrane. Napriek tomu paradoxne väčšina sveta viac pozná Kalašnikova než napríklad Fleminga, objaviteľa penicilínu. (05.08.2020)

Bylo to něco mezi Ronem Howardem a reklamní kampaní mezinárodní společnosti. Prostředí stalinistického Sovětského svazu drceného nacistickými vojsky působilo téměř vlídně, a ty věčně rozzářené tváře vojáků mě postupem času začaly iritovat. O trochu vážnější a temnější myšlenky zavadil film jen dvakrát. I tak hlavní hrdina působil jako lehce asociální a rozčilujícím způsobem umanutý solitér. Jestli ho scénář polidštil, jak už to u podobných filmů bývá, tak bych s ním tedy pracovat nechtěl. (11.02.2021)

Sice nechapu, proc tvurci ve filmu upreli Kalasnikovi vyucni list..., ...tak musim konstatovat, ze se jedna o velmi dobre natoceny zivotopisny film. Ktery mapuje zasadni kroky v konstrukterove zivote, ktery vymyslel snad nejrozsirenejsi zbran, druhe poloviny dvacateho stoleti... Libila se mi vyprava, dialogy a pribeh jako takovy. A je to bez jakehokoliv patosu. (03.08.2021)

Jasný.. AKčka jsou kult, všichni je milujeme a konstruktér takové zbraně si zaslouží poklonu. Problém je, že i když se to přibarví a zdramatizuje, pořád je to o pendlování mezi nákresy, dílnou a střelnicí a to prostě není materiál pro vtahující drama. Jurij Borisov to hraje na takového toho jednoduše bodrého vidláka s vizí, až to zavání kýčem. Olga Lermanová je krásná ženská. Chemie mezi ní a Jurijem funguje a ta romantická linka je tak překvapivě nejsilnější složkou filmu. Osobně mi to přišlo málo syrové. Všichni tady byli vlastně docela pozitivní, všechno vypadá mnohem hezčí a načančanější, než by člověk v Rusku na konci války čekal. Rusové si prostě natočili takovou nablýskanou pohádku o jejich národním pokladu. Nic víc, nic méně. (21.10.2023)

Kalašnikovův život a vývojová cesta k ikonické zbrani jsou vděčný materiál pro životopisný film, který by šel více do hloubky. V tomto ovšem případě jde o víceméně konvenční záležitost, kde svůj díl musí vedle profesní a kariérní stránky dostat i osobní a romantická linie, aby se bavily i divačky. Film je po všech stránkách kvalitně natočený i zahraný, ale mně chyběl větší důraz na technickou stránku, konstrukční detaily, podmínky soutěží i představení ostatních konstruktérů. Já se třeba ve jménech jako Děkťarjev, Špagin nebo Sudajev orientuju, ale dovedu si představit, že řadě lidí až tak moc neřeknou. Přičemž minimálně poslední z nich by zasloužil víc prostoru. taky myslím, že takový film byl příležitostí (nevyužitou) vysvětlit konečně laikům rozdíl mezi samopalem (pistolnyj pulemjot=PP+D/Š/S) a útočnou puškou (avtomat). Vcelku jsem spokojen, ale je to zas tak tri celé peť, ne úplně čistá čtyřka. P. S. Pro všechny časy: AK NENÍ okopírované StG 44. To je jen taková klasická západní potřeba přidávat ke všemu úspěšnému ruskému něco západního, jako třeba vymyšlené označení "Mosin-Nagant", které neexistovalo ani za cara ani za rudých časů. Když už, lidi by si měli spíš hledět kulometu M60, což je už od pohledu kopie německé zbraně FG 42, přesto "kupodivu" k ikonické zbrani Johna Ramba nikdo nepřipojuje jméno Louise Stangeho. (28.08.2021)