Taxikář

Když Paula Schradera vyhodila manželka z bytu, trávil většinu svého času na ulici ve vlastním autě. A tu ho napadl skvělý nápad, představa taxikáře pomalu projíždějícího nočním městem a pozorujícího okolní špínu. Martin Scorsese po něm horečně sáhnul a natočil nízkorozpočtový film, který se navždy vepsal do filmové historie. Velkolepý symbol žlutavého taxi, které důstojně proplouvá ulicemi, jež je uprostřed všeho okolního svinstva, avšak přece je od něj svým způsobem izolováno a podle většinového názoru působí jenom jako trpně přihlížející svědek; to samé má platit i o muži, který ho řídí a který tu jenom proto, aby plnil přání svých zákazníků a rozhodně se jim nepletl do života, což však nemusí platit vždy. Postava Travise Bickleho je však jiná, pro svou osamělost a dosavadní neúspěchy v osobním životě má dost času k přemýšlení, hodnocení a odsouzení neřádstva, které je všude kolem něj pácháno. Rozhodne se a jedná. A dá nám tak nečekanou naději, že má smysl něco podniknout, že násilí nemusí plodit jen násilí, pokud ovšem zlikvidujeme pečlivě a beze zbytku všechnu dotyčnou špínu. (04.01.2005)

Dvadsať rokov som čakal, až budem môcť jeden z najslávnejších Scorseseho filmov vidieť na plátne vo festivalovej atmosfére. Stalo sa, navyše z čerstvo reštaurovanej kópie, uvedenej samotným reštaurátorom. A nič. Taxikár je maximálne tak hodnotným svedectvom doby, miesta a nálady New Yorku 70. rokov, čo mu dodáva historický význam (podobné kvality som nedávno ocenil v Lumitovom Serpicovi). Výborná je tiež nápaditá a kreatívna kamera a temná Herrmannova hudba. Scenáristicky, v zaobchádzaní s hlavnou postavou je však snímka chladná, odmeraná, príliš skratkovitá a vo finále vyznieva až karikaturisticky absurdne. Akoby sa jednalo o dramaturgicky nezvládnutý zostrih kompaktnejšieho a epickejšieho diela. (07.07.2011)

Jak se na úvod sluší, musím povědět, že titulní postava Travise (v podání Roberta De Niro) byla trefa. Když se podívám zpětně, tak stejně neutěšeně vypadá i v reálném čase pražské Václavské náměstí. Je samozřejmě také plné podivných individuí, včetně drog a prostitutek, takže srovnávat s tehdejším New Yorkem možná není na místě. Ale abych řekl pravdu, film se mi líbil. Příběh o muži, který chtěl spasit padlého anděla a doufal, že se věci zlepší, jde až do absurdní krajnosti. Přesto, nebo možná právě proto, stojí Taxikář za zhlédnutí. (26.03.2016)

║Rozpočet $1,3milióna║Tržby USA $28,262,574║Tržby Celosvetovo $31,500,000║ Robert De Niro a Martin Scorsese je dvojica, čo ma vždy prekvapí a v tomto prípade tomu nie je ináč, De Niro a jeho poňatie pokojného a rozvážneho taxikár z občasnými výbuchmi, je postava pri akej si človek nie je istý čo spraví v nasledujúcej scénke a preto je tento film v moc ohľadoch originálny a prínosný, v niektorých miestach to je priam delikatesa. Okrem výborného De Nira tu prim úlohy hrajú aj ďalší známi herci ako Jodie Foster, Harvey Keitel či Cybill Shepherd. Verím že ďalšie pozretie ešte viac poteší. /85%/ (28.04.2009)

Kultovní dílo Martina Scorseseho s fešným mladým De Nirem. Musím ale říct, že jsem asi čekala větší psycho. I když na druhou stranu, onen zdánlivě nenápadný přerod ze slušného člověka, který poctivě dělá své zaměstnání, do nelítostného mstitele, který po zásluze trestá "odpad společnosti", byl ztvárněn skvěle. Mladičká Jodie Foster ztvárnila postavu dětské prostitutky naprosto famózně a je až s podivem jak vyzrále ve své roli působila. Stejný dojem jsem měla třeba z Natalie Portman v Leonovi či Christianu Baleovi v Říši slunce. Kromě toho mi přijde, že všichni tito, včetně Jodie, vypadají od těchto svých dětských rolí pořád stejně:) Už tehdy měli v těch svých dětských obličejích vrytou jakousi dospělou vážnost a serióznost, která jim zůstala dodnes. A navíc, pokud se rozhodnete podívat na Taxikáře, uvidíte Harveyho Keitela s dlouhými vlasy:) Závěr filmu, kdy Travis Bickle koná spravedlnost v "doupěti špíny", je síla. Když se podívám na naše městečko, které kdysi vzkvétalo a co se z něho stalo teď, zcela chápu Travisův postoj. Na každém kroku za*raní notorici, ožralci, feťáci, kriminálníci a cizáci. Trosky zdegenerované chlastem a drogama se válí po lavečkách a pořvávají a pokřikují, na koho se jim zamane. A těmto špínám a sketám se každý měsíc vyplácejí sociální dávky. Na takové "lidi" poctivý občan pracuje. Člověk už se pomalu bojí vyjít i za dne sám ven. Někdy cítím tak šílený vztek, agresi a odpor, že mám pocit, že bych to všechno nejradši... ale to zná zřejmě každý, kdo v podobném městě žije. (18.10.2015)