Bringing Out the Dead
Dotyk smrti
Režie:
Martin ScorseseScénář:
Paul SchraderKamera:
Robert RichardsonHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Nicolas Cage, Patricia Arquette, John Goodman, Ving Rhames, Tom Sizemore, Marc Anthony, Mary Beth Hurt, Cliff Curtis, Nestor Serrano, Aida Turturro (více)Obsahy(1)
Záchranář Frank Pierce je po pěti letech nočních služeb psychicky na dně. Práce v sanitce z něj udělala alkoholika, jenž trpí depresemi a halucinacemi. V ulicích města vídává duchy pacientů, které se mu nepodařilo zachránit. Nešťastné bytosti bloumají po Manhattanu s výrazem nevýslovného utrpení a Frank čte v jejich očích výčitky. Naději do jeho světa vnese tajemná dívka Mary, dcera muže, kterého se Frankovi podařilo tak tak zachránit. Dvojici možná čeká vykoupení, ale zcela jistě budou muset napřed projít peklem. Mezi newyorskými narkomany se totiž začala šířit nová droga, jejíž požití má až příliš často smrtelné následky. A Frankovi právě začíná další noční šichta… Téměř mysteriózní drama režiséra Martina Scorseseho vzniklo podle autobiografické knihy Joea Connellyho, jenž několik let pracoval u newyorské záchranky. Tragické příběhy pacientů se tu prolínají s černohumornou otrlostí záchranářů i absurditou amerického zdravotnického systému. Scorsese se před Počítání mrtvých (1999) po letech vrátil ke spolupráci se scenáristou Paulem Schraderem, který se podílel na režisérových nejlepších filmech Taxikář (1976) a Zuřící býk (1980). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (303)
Scénář: Paul Schrader .. The point is, everybody go through a stretch where folks gonna die on you, Just don't meditate on it. _ Skvělá hudba (takřka všudypřítomná a samé Martyho oblíbené vypalovačky), výtečná kamera, perfektní noční atmosféra a spousta monologů jednoho duševně stonajícího saniťáka. Obsah tak výživný není, ale díky nápadité režii odsýpá ve svižném tempu. Nic, co bych si zařadil do Scorsese TOP, ale dobrý film rozhodně. 75%. ()
Zajímavý ponurý snímek Martina Scorseseho, který ačkoli je stejně ospalý jako jeho hlavní hrdina, nenudí ani na chvíli a dává nám nahlédnout do špíny jedné čtvrti New Yorku. Je tu pár kuriozit jako napíchnutí na zábradlí nebo smrdutý pan O., které trochu čeří děj a mohou i pobavit. Film je ale i tak dost depresivní a určitě vás odradí od života a práce v New Yorku, pokud jste o nich někdy snili. Kdyby nebylo té mírné roztahanosti, dal bych za čtyři. ()
To je takový dost zvláštní film, saniťák, jehož snem je, aby ho konečně vyhodili z práce a on si mohl odpočinout, všude vidí jednu dívenku, kterou nedokázal zachránit, jeho dost blázniví kolegové, kteří si ten adrenalin snad užívají, šílený kluk z ulice, kterého kdysi střelili do hlavy a on vždycky skončí v nemocnici přivázaný a křičí, že chce napít a bývalá feťačka, která bojuje sama se sebou a nesnese trápení lidí a tak je pořád odvazuje a pouští a všude okolo krev, smrt a bída. Takový vesele depresivní film. ()
Ho hó, skoro jediný zdejší Scorsese v modrých číslech, tož jsem si řekl, že je to možná pro film dobré doporučení. A měl jsem recht, něco tak krásně vyšinutého jsem už dlouho neviděl. Znáte lyricko-akční seriál Emergency? Tak tady ho máte v celovečeráku, ovšem v řízné punkové úpravě a okořeněný nějakými těmi barbituráty a opiáty a chlastem a existenciální depkou a psychedelickým humorem a všeobecným šílenstvím v ulicích i domech šíleného New Yorku. V hlavní roli jeden hodně přepracovaný zdravotník-saniťák, pár jeho praštěných kolegů, pár praštěných pacientů, jedna zjevující se mrtvá dívka a jedna živá dívka na půl cesty mezi jeptiškou a smažkou. Se slzou v oku vzpomínám na časy, kdy mladý Coppola (i jeho žena) ještě dostávali skvělé role, řvu smíchy při "záchranářských" scénách s kazatelem Rhamesem nebo mlátičkou Sizemorem, hážu bez rozmýšlení pětku a říkám si, že jedna projekce je na vstřebání tohohle klenotu málo. ()
Tak takto si predstavujem totálne vyčerpaného a vyhoreného človeka, N. Cage to zahral na jednotku. Jemu takéto výrazné a komplikované postavy balancujúce medzi životom a smrťou idú, to je voda na jeho mlyn. Trúfam si povedať, že bez neho by film nedosiahol možno ani priemerné hodnotenie. Tiež sa dá povedať, že som práve videl jeden z najzvláštnejších filmov od Scorseseho vôbec, akoby to ani netočil on. Na druhú stranu je škoda, že sa film nevyhol stereotypnému opakovaniu jedného obsahového motívu (ožerem sa, nafetím sa, zachraňujem, odovzdám pacienta na záchranke....). Chcelo to ešte niečo, čím by sa dejová konštrukcia oživila, v jednej scéne by tu síce snaha bola (scéna z bytu dílera drog), ale to bolo vzhľadom na dĺžku filmu málo. Našťastie aj napriek tomuto handicapu snímok nenudil, hlavne vďaka výrazne temnej atmosfére a zaujímavým dialógom. 70/100 ()
Galerie (96)
Photo © 1999 Paramount Pictures
Zajímavosti (16)
- Priemerná dĺžka záberu filmu (ASL - Average Shot Length) je 5,1 sekundy. (Flipper)
- Natáčelo se od 15. září 1998 do 7. ledna 1999 v New York City (New York, USA). (BMW12)
- Když Nicolas Cage (Frank Pierce) během příprav pracoval se záchranáři, pacienti jej vůbec nepoznávali: "Bývají v takovém stavu, že vás ani nevnímají. Předtím jsem na to myslel. Jak si budou říkat: To je ten z Města andělů a chce si mě vzít s sebou. Nic takového. Jediný, kdo mě ve východním Los Angeles poznal, byl nadržený doktor jako vystřižený ze seriálu Pohotovost. Pamatoval si mě ze Skály. Ať se prý dívám. A já koukal, jak křísí lidi elektrošoky, jak je celý od krve, jak mu na stole leží dvě mrtvoly... A snažil jsem se předstírat, že to se mnou nic nedělá. A on, co si o tom myslím. Předváděl se, protože tam byl hvězdou on - v tom svém království. Prožil jsem pár opravdu podivných dnů." (NIRO)
Související novinky
Zemřel herec Tom Sizemore
Z kalifornského Los Angeles přichází smutné zprávy, ve věku jednašedesáti let totiž odešel americký herec Tom Sizemore. Zprávu o skonu médiím potvrdil hercův zástupce Charles Lago. Sizemore byl v… (více)
Reklama