Věk nevinnosti

Best of Scorsese! Mistrovské dialogy, působivá kamera, chytlavá hudba a herecké výkony s puncem geniality, vychválit jednotlivce nemožné (Day-Lewis, Pfeiffer, Chaplin, Ryder ti všichni a nejen oni - na Mrs. Mingott (Miriam Margolyes) jen tak nezapomenu, zde ze sebe odvádějí to nejlepší). Má slabost pro kostýmní dramata (sice hlavně anglická) objevila novou perlu. Já tomuto snobismu, intrikám a potlačované vášni nedokážu odolat. Díky za to Marty //Film pro náročné a trpělivé! Bez patetických a sentimentálních příměsí. (20.06.2012)

V rozsáhlé a bohaté filmografii Martina Scorseseho se na The Age of Innocence trochu zapomíná, přitom jde o jeden z jeho nejlepších filmů. Platí ale, že divák mu musí jít trochu naproti, protože oproti svým ostatním počinům tvůrce nikam nespěchá a točí de facto hodně pomalé konverzační drama. A ačkoli kostýmy jsou nádherné a oscarové, primárně o ně nejde a rozhodně nejsou tím nejvýraznějším, co diváka ohromí. Tím je naopak fenomenální vizuální stránka, protože každá hromadná scéna při hostině, na plese nebo v místnosti je natočena naprosto skvěle a dlouhé nepřerušované kamerové jízdy jsou fascinující  a ve své "skromnosti" o tehdejší době odvypráví víc než mnoho dialogů. Ostatně důraz na každý detail je pro snímek zcela příznačný, tím pádem je dobová atmosféra skoro až autentická. Příběh je na první pohled banální a hraničí s červenou knihovnou, jenže v pozadí skrývá hodně silné emoce a zdaleka se vyhýbá kýči. Tomu pomáhá i na žánr netypické obsazení, v němž kraluje Daniel Day-Lewis se svým obvyklým minimalismem, jímž ale dokáže vyjádřit úplně všechno a tragédie jeho postavy je až hmatatelná. Michelle Pfeiffer možná není prvoplánová krasavice, o to víc ale vyniká tajemnost a jakási erotická přitažlivost její rebélie, trošku zaráží oscarová nominace pro Winonu Ryder, která má nejméně prostoru a její výkon rozhodně není nikterak výjimečný, ačkoli i ona dokáže pracovat s vnitřními emocemi a naivita její postavy není až taková, jak se může zdát. Je pravda, že stopáž je malinko přetažená a občas se některé scény zbytečně protahují a opakují, to je ale asi jediná výtka, kterou lze k výsledku mít. The Age of Innocence rozhodně není jednoduchý film a pro někoho může být vzhledem k pomalosti a množství dialogů jen těžce stravitelný, pokud mu ale divák přijde na chuť, dostane jedno z vůbec nejlepších romantických dramat minimálně posledních třiceti let. 85 % (21.01.2024)

Film, ktorého najväčšou devízou je postupné smerovanie k naozaj perfektnému zakončeniu. Jedná sa o herecký koncert, kde si všetko kradne pre seba výborný Day-Lewis. Ostatní ale vôbec nezaostávajú. Scorsese je všestranný režisér, čo dokazuje aj týmto filmom. Nebojí sa výziev a musím povedať, že jeho prevedenie na poli rôznych žánrov sú vždy plné nápadov a krásnych scén. Len bohužiaľ ( a týka sa to asi len mňa) sú filmy ktorých žánre moc nemusím. Kostýmová dráma je jeden z nich a väčšinou ho dokážem akceptovať len keď tam hrá Keira Knightley. Film má naozaj výborný koniec a jedná sa určite o niečo, čo kebyže vidím v období kedy nasávam informácie z rôznych žánrov a stále sa učím, čo je to film a čo všetko sa dá s ním robiť, tak by som nedokázal zakryť nadšenie. Po tom všetkom čo som ale už videl mi pohľad do smotánky prelomu storočí prišiel pramálo zaujímavý alebo aktuálny. A podobný problém som mal aj s Little Women. Dobré je to, ale nemám potrebu sa k tomu vracať. (21.03.2020)

Je mi jasný, proč se o tomhle filmu ve filmografii Martina Scorseseho moc nemluví. Věk nevinnosti je totiž po příběhové stránce neskutečná nuda, kterou zachraňuje snad jenom on tím, jak ho natočil. Třeba to vyprávění Michelle Pfeiffer bylo to nejzajímavější na celém filmu. Jenže ani on a ani ona nezachrání celkový příběh. Stačí si do toho roku představit, že koukáte na film ne z New Yorku, ale z anglického venkova a musí Vám bejt všecko jasný. Tenhle film měl na to, aby mi způsobil obrazovou lobotomii mozku. (30.11.2014)

Kedysi šlo ukázať prípady nevery, túžby a vášne aj bez ukazovania bobrov a iných partií, len aby sa zvýšila sledovanosť. Ani milostné scény netrebalo, stačilo to naznačiť a každý všetko pochopil, z príbehu neubudlo. Aj preto má film charakteristický i protirečivý názov. Možno je na romantickú dráme málo emočný, čo súvisí aj s hlavnou postavou Day-Lewisa, ktorý ponúka len uhrančivosť až diabolskosť. Film je skôr o nemožnosti vzbúriť sa konvenciám, čo kedysi dobre a ešte lepšie už ukázala aj Karenina. So silnejším finále. (16.08.2023)