Reklama

Reklama

Adaptace prvního románu autora knižních bestsellerů Johna Grishama, jejíž režií byl pověřen Joel Schumacher. Afroameričan Carl Lee zastřelí v soudní budově dva muže, uvězněné za znásilnění a těžké poranění jeho desetileté dcerky. Sám nakonec stane před bělošskou porotou, která má rozhodnout o jeho vině. Vybere si jako obhájce začínajícího bílého advokáta, který po jistém váhání přijme pomoc emancipované studentky práv. Z případu se stane politická záležitost, která aktivizuje i členy Ku-klux-klanu. V poklidném městečku zavládne napětí a bílí rasisté začínají řádit. Jake a jeho blízcí se ocitají v nebezpečí. Výsledek procesu je ovšem po obhájcově emotivní závěrečné řeči jasný. Osvobozující výrok poroty však vzbuzuje pochybnosti o tom, zda jedinec opravdu může brát právo do svých rukou... (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (473)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Joel Schumacher je mistr buď silně konfliktních dramat a nebo naprosto divných fantasy a čehokoliv jiného...divného. To znamená, že jednou se mu film ze života povede na jedničku, ale jakmile se dostane k dosti nepravděpodobnému a mnohdy fantastickému příběhu, tak je marnej. Čas zabíjet je naštěstí ten první případ. Ještě natočený podle knihy. Dokáže tedy ve svých dlouhých 149 minutách naprosto intenzivně zaujmout. Nedokáže to ale jenom samotný režisér. Podstatnou část filmu si pro sebe uzurpoval i samotný Matthew McConaughey. Dokonce by se dalo říct, že je to vysloveně jeho film. A to i přesto, že je to vlastně jeho první opravdu hlavní role, kterou v Hollywoodu získal. Klobouk dolů. Trošku mám pocit, že Matt patří do rolí právníků ve filmech, ve kterých hlavní roli hraje rasismus a černoši. Není to jen náhoda, že ne? ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Devadesátky byly zlatým věkem kinematografie. Téma rasismu se v amerických filmech objevuje hojně a v té době se mi zdá, že šlo spíše o dozvuky osmdesátých let a Vietnamu.  O tom se říkalo, že do džunglí na druhé straně světa byli odvedeni primárně černí kluci z amerických ulic se kterými si nikdo moc nevěděl rady... V devadesátkách co vím se už říkalo, že v Americe je nejlepší být svobodná matka se třemi dětmi ideálně Afroameričanka nebo Latinoameričanka, protože se sociální podporou pro takovou sestavu okolností se už dá slušně vyjít aniž by člověk musel chodit do práce. V té době začínal rasizmus naruby a i když určitě někde ještě zhusta přetrvával, pořád to bylo o level jinde než v šedesátkách nebo dokonce v třicátých a čtyřicátých letech. To ovšem nikdo netušil jak se to otočí v dnešních časech... Jak se bude v ulicích amerických měst klekat, jak se budou bourat sochy mořeplavců... Pokud mohl být hrdina filmu plně osvobozen, pak americký právní systém nechápu. Samozřejmě jsem mu tu plynovou komoru nepřál, ale že vraždil byl fakt. Samozřejmě člověk chápe jeho pohnutky obzvláště pokud je tátou. Ale jak by svět vypadal kdyby se spravedlnost brala do vlastních rukou? Jeho čin bych chápal třeba po mírném rozsudku těch dvou, ale ne ve chvilce kdy jdou k soudu. Film byl doslova prošpikován hereckými hvězdami, taková koncentrace se tedy hned tak nevidí. Závěr byl samozřejmě protirasistický a svým způsobem si píchnul i do chování Afroameričanů. Na mně to bylo až moc sluníčkové.. Celý soudní proces byl super, všichni hráli skvěle soudce nevyjímaje, ale pak došlo na závěrečnou řeč a bylo vymalováno. Scénka se špatným poldou ta tam snad ani být nemusela... Dávám tedy za 3 krevety a neskrývám zklamání. Mám rád hezké konce, ale nesmí se moc tlačit na pilu... Tady ke konci dost kvílela... * * * ()

Reklama

H34D 

všechny recenze uživatele

Jen málokterý film pojednávající o černých a bílých je schopen je vykreslit jinak než černobíle, ani Čas zabíjet toho není schopen. Když však přistoupíte na to, že se zde uvažuje spíše srdcem než mozkem, když akceptujete i tu špetku patosu, nebudete zklamáni. Nelze vyčítat Schumacherovi, že se zaměřil více na emocionální prožitek než akademické zpracování tématu, film se mu v tomto ohledu velmi povedl. Postavy i herci jsou skvělí, film má velice pěkný lidský rozměr a vlastně svým vyzněním připomíná Kult hákového kříže zkombinovaný s Vyvolávačem deště. Pokud se vám podaří sesednout z vysoko postaveného filozofického bidýlka, tak vás závěrečná řeč jistě dostane. 8/10 ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Nejprve klady. A Time to Kill určitě vyčnívá mezi právnickými dramaty, nejen díky érám Ku-klux-klanu a pohledu na rasismus celkově, ale skvěle těží z nadprůměrné herecké plejády, ze které je nejvíce působivé jiskření mezi Bullock a McConaugheym. Zkrátka nepřijde i syrovější atmosféra amerického jihu a úvodní pomsta. Zápory: (spoiler) Finální rádoby emotivní projev mne nechal bohužel zcela chladným, ačkoliv chápu, že v dané chvíli hlavnímu hrdinovi ve zdánlivě prohraném případu nezbylo nic jiného, než porotě zahrát na city. Nicméně bych asi ocenil spíše klasickou rivalitu mezi právnickými esy, jaká byla k vidění např v  A Few Good Men. Tzn. více prostoru pro Spaceyho a alkoholika Sutherlanda. V součtu Joel sestrojil svižný, zábavný a syrový snímek s několika hollwoodskými neduhy, který si však s sebou nese své charakteristické aroma let devadesátých, pro které mám jednoduše slabost. 80% ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Vynikajúce obsadenie a silná téma, no celé je to zobrazené účelovo. A to mi na Hollywoode vadí. V prvom rade je to výsledok procesu, ktorý je absolútnym nezmyslom. Keď sa rieši prípad jasnej dvojnásobnej vraždy, tak to nemôže dopadnúť takto.  V druhom rade zobrazenie skoro všetkých belochov ako odporných rasistov, z ktorých minimálne polovica pôsobí v militantných jednotkách KKK. No a v neposlednom rade je zarážajúce, že celá predloha od Grishama bola napísaná podľa skutočnej udalosti z roku 1984, kde 12-ročné BIELE dievča znásilnil ČERNOCH. Tak z akého dôvodu sme menili farby? Čistý kalkul. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (27)

  • Donald Sutherland chcel, aby jeho postava vynikla niečím iným ako notorickým alkoholizmom, no režisér Joel Schumacher nesúhlasil a chcel, aby vo filme o takých vážnych problémoch bolo všetko dramatické. (Arsenal83)
  • Rovnako ako román Johna Grishama, aj film získal rovnakú kontroverziu a bol široko obviňovaný zo schvaľovania vraždy. (Arsenal83)
  • Film sa natáčal v Kantone a Jacksone (Mississippi, USA), Tampe (Florida, USA) a Londone (Kanada) od 10. septembra do decembra 1995. (Arsenal83)

Související novinky

Zemřel herec M. Emmet Walsh

Zemřel herec M. Emmet Walsh

21.03.2024

Ve věku osmaosmdesáti let zemřel v americkém Vermontu herecký veterán M. Emmet Walsh. Výrazný představitel zejména vedlejších rolí ve filmech jako Blade Runner, Zbytečná krutost a Potíže s Arizonou… (více)

Matthew McConaughey se vrací k velké roli

Matthew McConaughey se vrací k velké roli

19.03.2021

Další důkaz, že dnes už je ve světě filmů a seriálů možné všechno, je oznámení streamovací služby HBO Max, že se krimi drama Čas zabíjet od režiséra Joela Schumachera z roku 1996 dočká seriálového… (více)

Reklama

Reklama