Slúžka
The Chambermaid
Režie:
Mariana Čengel SolčanskáKamera:
Laco JanošťákHudba:
Vladimír MartinkaHrají:
Dana Droppová, Radka Caldová, Vica Kerekes, Zuzana Mauréry, Aňa Geislerová, Karel Dobrý, Cyril Dobrý, Lukáš Pelč, Peter Nádasdi, Vilma Frantová (více)Obsahy(1)
Mladičká Anka odjíždí ze Slovenska pracovat jako služka do panského domu v Praze. Toto třpytivé velkoměsto rakousko-uherské monarchie v sobě skrývá nadpozemský život, který ale Anka nikdy neokusí. Místo toho ji čeká služba v domě vysoce postaveného státního úředníka a jeho rodiny. Atraktivní barevné salóny ostře kontrastují se špeluňkami, ve kterých den za dnem přežívá neviditelný personál. Anka sleduje vznešený svět, ve kterém je jejím úkolem prát špinavé prádlo a vynášet ranní moč. Ale ani na druhé straně žebříčku není svět růžový. Jeho hlavní představitelku Resi, dceru pána domu, s Ankou spojuje jen společný rok narození. Resi sotva přestala být dítětem a už se ocitá v kolotoči společenských norem. Dohodnutá svatba s „dobrou partií” měla být vysvobozením ze zlaté klece, ale realita manželského soužití není taková, jak si ji Resi představovala. Anka a Resi, dvě stejně staré dívky z opačných pólů společnosti v sobě najdou spřízněné duše. Stanou se nejlepšími kamarádkami, milenkami a jsou si vzájemně jediným světlým bodem v přísně vytyčených hranicích společensky akceptovatelných norem v období 1. světové války a skomírající rakousko-uherské monarchie. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (109)
Nevidel som Únos, ani Sviňu a dielo Mariany Čengel Solčanskej som nakúsol Slúžkou. Zdanlivo jednoduchý príbeh štiavnického dievčaťa, ktoré odchádza slúžiť do nemeckej rodiny v Prahe je ozvláštnený viacerými vedľajšími motívmi a svoje zohráva aj komplikovaná atmosféra prelomu storočí. S filmom som celkom spokojný, reálie boli starostlivo vybrané, postavy vytvárali málo opozeraní herci, sem tam ma zaujala aj dobrá hudba, páčili sa mi viaceré detaily. Obočie som dvíhal iba nad vzťahom Anky a Rézi a najmä pri malej zrozumiteľnosti časti dialógov, čo považujem už pomaly za chronický nedostatok slovenských filmov. ()
Měla jsem pocit,že mám vidět něco ,co ve filmu není! Nezaujalo, příčily se mi scény s hovnem v kýbli a podobné nechutnosti.Prostě to tak mám. Scéna, kdy služka kráčí venku někam a jde kolem poplastovaného plotu....Nikdy víc!! A neovlivní mě ani to,když někdo nazve Arsenala83 pičou...fakt úroveň!Českého diváka! Co jako je k závidění?Otázka do fora ,fakt otázka ()
Celkem povedený a v zásadě i dost dojemný snímek dle informací, že byl natočen podle skutečných událostí. Vedle dvou mně neznámých ústředních hereček dost vyniká výkon Zuzany Mauréry a zvláštně irituje postava Ani Geislerové. První polovina byla lepší než ta druhá, ale celkově dobrý dojem. Jen jsem občas byl z té změti jazyků zmatený, nicméně tak to v té době určitě fungovalo. ()
"Čo by ženy robily bez chlapov…Veď vy byste si bez nás poradili“ Lesbická linka mi příběhově přišla trošku uměle naroubovaná, ale poradil jsem si s tím, a celkově se si tento film dost líbil. Užíval jsem si hlavně vizuál s velmi zajímavou a nápaditou kameru (viz třeba záběry točené skrz škvíru ve dveřích nebo skrz okno, po které stékají kapky deště). Díky výborným lokacím jsem si užil atmosféru staré doby (zvláště Prahy). A nemohl jsem se nabažit libozvučné hudby. V neposlední řadě bych pak zmínil scenáristicky zajímavý nápad zarámovat příběh drobnými reáliemi ze života Milana Rastislava Štefánika. ()
Poměrně dlouho jsem se rozhodoval, zda na ten film (v rámci festivalu "Kino na granicy") zajít. Bál jsem se, že dostanu nějakou selanku z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byl jsem nadmíru a příjemně překvapený. Přestože by se dalo film označit za feministický (ne náhodou se režie a a hlavních postav chopily ženy), ženská linka ve filmu byla příjemná a zcela dobře uchopená. Homoerotická rovina pak pouze nenásilným způsobem poukazuje na přátelství a souznění dvou duší, které na konci na začátku 20. století nemělo šanci uspět. Mužské postavy nedostaly příliš prostoru, a když už, tak pouze v karikované a nepřirozené poloze, ovšem tento fakt lze vnímat i tak, že muž, jako vůdce patriarchální společnosti vytěsnil ženu do zcela podřízené role (žena nemohla svobodně rozhodovat o ničem, dokonce ani v případě svých tělesných žádostivostí, dokonce i sex byl pro ženu pouhou manželskou povinností). Zároveň zcela nenásilnou formou se před divákem odvíjí historické události, kdy končí jedno období (R-U císařství) a začíná nová a moderní etapa dějin (což však nemusí vždy znamenat obrat k lepšímu - národnostní třenice a druhá válka vše dosvědčují). Je nutno ocenit herecký výkon všech hlavních představitelek (dokonce ani Kerekes zde nepřehrávala), Mauréry i Geislerová předvedly svůj standardní výkon, a velmi mile překvapily Drogová a Caldová. Mužské herecké výkony hodnotit nebudu, byly opravdu okrajové. ()
Galerie (48)
Zajímavosti (19)
- Režisérka projektu Mariana Čengel Solčanská si vybrala Dannu Droppovú do hlavnej roly na základe spolupráce na filme Sviňa (2020). (Arsenal83)
- V čase 47:03 je záběr na nutrii na břehu Vltavy pojídající mrkev, což je nesmysl, jelikož děj se odehrává před a během první světové války, přičemž byly až v roce 1924 dovezeny z Argentiny na farmu v Jablonném nad Orlicí jako první v Evropě. (Petsuchos)
- Čengel Solčanská uviedla, že z natáčania jej najviac utkvela v pamäti cesta na pľac: "Cestu k zámku Slatiňany, kde sme nakrútili prevažnú časť obrazov, lemovali posledné jesenné ruže. So skriptkou Nikol (Šuplatová) sme si ráno čo ráno vravievali, že krajšiu cestu na pľac, cestu lemovanú ružami, už nikdy mať nebudeme." (Arsenal83)
Související novinky
13. ročník cen Slnko v sieti ovládl Invalida
V pátek 26. dubna 2024 se v bratislavské budově Slovenského rozhlasu uskutečnil 13. ročník předávání slovenských národních filmových cen Slnko v sieti, na nichž byly oceněny výrazné počiny a tvůrčí… (více)
Reklama