Strach

Já si nemůžu pomoct, od Schulhoffa jsem viděl dva filmy - Vrah skrývá tvář a Diagnóza smrti .- a oba dva se mi líbily, byť Vrah skrývá tvář o dost víc, ale Strach mě bůhvíjak nenadchnul. Jako jo, úvodní scéna je výborná, Hrušínský opět hraje skvěle, ale atmosféru to pro mě moc silnou nemělo (i přes velmi dobrou kameru a zvláštní hudbu, chápejte v dobré, slova smyslu) a tak jsem se místy nudil a vyšetřování podle mě probíhalo poněkud pomalu. A to finále mě poněkud zklamalo, jak samotným vysvětlením, které mi přišlo trochu přehnané, tak i tím, že ten konec je strašně divně utnutý, že jsem měl chvíli dojem, že mám staženou verzi, kde chybí konec. A Helga Čočková tady vypadá a působí, jako nějaký dost nepovedený klon Giulietty Masiny s blond vlasy a otravným hlasem. Vím, že Schulhoff umí, ale Strach na mě prostě tolik nezapůsobil. 3* (05.02.2020)

Pěkná stará česká ČB detektivka se spoustou starých reálií. Pozdější detektivky p. Schulhofa jsou však lepší. Zde je do pozadí potlačena dvojice velkých detektivů, kolektivním hlavním protagonistou je mašinerie orgánů činných v trestním řízení. Až extaticky je zobrazeno vyšetřování zamotaného případu od objevení mrtvoly uniformovanými policisty, po zapojení různých odborných oddělení až po hlavní líčení před soudem Ukázky zjišťování stop různými přístroji téměř vybočují ze žánru detektivky a přesahují až někam do dokumentu. Všechny složky vyšetřovacího aparátu pracují jako dokonale sehraná namazaná kolečka, ženou se za odhalením pachatele od časného rána do noci, naprosto neúnavně jako smečka. Dvojice velkých detektivů pendluje v Tatře 603 od hranic do své kanceláře na ministerstvu vnitra a zase zpět; v jedné scéně je vidět řidič tatrovky, který ihned poté, co kriminalisté vystoupí, vyskočí hekticky z auta a něco dělá v zavazadelníku, jakoby ani on nemohl ztratit ani vteřinu. Drtivost aparátu je zobrazena zajímavě a celkem originálně; současně však mě jakožto diváka přeci jen od filmu odcizuje, protože dokonalost justičních orgánů je nevěrohodná a vyznění je k té mašinérii bezvýhradně obdivné. (02.08.2011)

Petr Schulhoff se pomalu rozjížděl ve své plodné kariéře a již tímto filmem ukázal, že v sobě měl velice slibný potenciál. Já sice jako první film s majorem Kalašem viděl Po stopách krve (který se mi hodně líbil), ale ani tento nebyl vůbec špatný. Špionážní zápletka okořeněná o několik mordů se rozjela velmi slibně. Úvodní srážka a následné postupné vyšetřování sebou přinesli zajímavou atmosféru, ale narazil jsem tu i na několik méně záživných pasáží (kdyby se stopáž mírně zkrátila, dopadlo by to mnohem lépe). Hrušínský i Brzobohatý odvedli slušné výkony – to jsem samozřejmě od nich i očekával. Finální rozzuzlení nebylo rovněž špatné. Takže dávám lepší průměr 60%. (22.03.2018)

První z řady ,,kalašovek" je sice dobrým rozjezdem této strhující série černobílých detektivek, tedy poctivá detektivka s charismatickým majorem Kalašem, ale propagandistický rozměr v závěru stahuje celou, do té doby tak sympaticky syrovou detektivku dolů. Naroubovat na činnost západních rozvědek bohapusté vraždění je tah dobově oblíbený a hojně využívaný v ideologicky motivovaných filmech, navíc scéna u lidového soudu vyvolává nepříjemné pocity v asociaci skutečných procesů z let padesátých. Podobné velmi silně politicky motivované filmy bych normálně ohodnotil odpadem, ale mám pro majora Kalaše slabost a většina filmu plyne v jiném tónu, tedy i přes ten propagandistický rozměr vnímám tenhle film jako zajímavý rozjezd této detektivní série... (01.08.2011)

Velmi příjemné vyšetřování s ještě příjemnějším hlavním duem vyšetřovatelů, kteří pro mě byli hlavním lákadlem pro zkouknutí. Pravda, trošku se mi toulala pozornost jinam, takže jsem se v ději ztrácela, ale i tak jsem si kriminálku vychutnala. U dalšího dílu už jsem dávala větší pozor. Musím se poplácat po rameni, že jsem poznala malého Potměšila. Uhádnout vraha bylo těžké, i když vyšetřování bylo velmi důkladné. Těším se na další díl a zajímavější vraždy mladých dam. (02.10.2023)