Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (263)

mortak 

všechny recenze uživatele

Doufejme, že film nebude zakázán pro explicitní rasismus, protože všechny postavy včetně majora Kalaše používají v promluvách politicky nekorektní pojmenování "cikáni". I v tomto díle se snaží Schulhoff o dokumentární pohled, takže vidíme socialismus v plné nahotě - prázdné a zanedbané byty či chalupy, a v nich lidé, co pijí jako duha, podvádí se, nenávidí se a vraždí. Příběh je sice jednoduchý a vrah se dá brzy uhodnout,ale atmosféra houstne tak rychle, že divák nemá čas vydechnout. Kriminálka světové úrovně. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Kalaš jede za prací, tohle skončí kastrací.. Honba za pedofilním deviantním vrahem a explicitní zobrazení mrtvých dětí rozhodně nepatří mezi časté filmové jevy v československých kriminálkách a tak tu máme Schulhoffovo odvážné píchnutí do společenských tabu. Vedle skličující atmosféry a širokoúhlé kamery Emila Sirotka je nedílnou součástí mozaiky i suverénní výkon R.Hrušínského. Jeho major po maigretovsku spoléhá na svou vytříbenou dedukci, když je potřeba, přitlačí na podezřelé či naklade past a co je nejdůležitější, při vyšetřování nepotřebuje žádné moderní CSI metody, protože dobře ví, že kdo se moc ptá, moc se dozví. V té souvislosti jsem jen čekal, kdy se na něj jeho chvilková bytná v podání Milady Ježkové obrátí se slovy: „Já když vám to neřeknu, tak neusnu..“ ()

Reklama

Wiikii 

všechny recenze uživatele

Impozantní napínavé dílo co zaujme nejen hereckým uměním Rudolfa Hrušinského, ale také propracovaností vyšetřování, kde se pídíme spolu s detektivem Kalašem(Hrušinský) za šíleným vrahem. Strašně se mě líbili ty pasáže s vyslýcháním podezřelého, to bylo dokonalé. .... HODNOCENÍ: 90% (5*) ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Snad ještě lepší než předchozí snímek, ačkoliv major Kalaš tentokrát pátrá sólo (a "na dovolené"). Vše je opět velmi realisticky natočeno, vraždy (respektive jejich výsledky) jsou opravdu nesmírně odpudivé a nemohl jsem si pomoci, abych tu a tam nepřivřel oči. Rudolf Hrušínský je opět dokonale maigretovsky zabýčený, štědrý širokoúhlý obraz dělá z filmu ještě impozantnější podívanou... Zkrátka Petr Schulhoff opět napsal a sám si natočil skvost. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Do třetice všeho dobrého Kalaš opět v akci. Tentokrát sice bez Brzobohatého, ale vyšetřuje asi nejzajímavější a nejkontroverznější případ kdy pátrá po úchylném sadistovi vraždícím děcka. Film má opět mimořádně hutnou atmosféru. Nenajdete zde žádnou ideologii a ani tady se s tím tvůrci zrovna dvakrát nepářou a opět se nejde pod tři vraždy, přičemž příběh je opět správně zamotaný a všechno rozsekne až závěrečné rozuzlení a velmi chytrá past připravená na vraha který se do ní nechá chytit. Naprostá žánrová špička.85% ()

Galerie (17)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo především v okolí Dubé – např. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místo činu je Skautská skála u Sosnové. Natáčelo se také v Praze. (rakovnik)
  • Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)

Reklama

Reklama