Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Prázdniny studenta zemědělské školy Vinci Adámka v rodné vesnici na jižní Moravě jsou ryze pracovní. Natolik si oblíbí práci zootechnika, že zřejmě odmítne asistentské místo na vysoké škole... (oficiální text distributora)

Zajímavosti (6)

  • Jiří Sovák (Adamec) v knize "Smích léči aneb Neberte se tak vážně!" vzpomínal na památný natáčecí den (lehce kráceno): "V jedné z klíčových scén vyvádí Adamec býka z chléva, kleká si před něj a přesvědčuje syna, aby se zvířete nebál. A aby dodal svým slovům váhu, zahodí vodicí tyč a zůstane stát před býkem jen tak. Býk byl vybrán už dávno. Produkce volila dobře, vybrala snad nejstaršího v Evropě. Postával už několik dnů v chlévě opřený o zeď. Prali do něj hormonální injekce. (...) Chtěli ho uchovat až do natáčení při životě. (...) Líčím se v maskérně a vidím - býka už vedou. Venku sleduju, jak ho táhnou na železný tyči, v nozdře kroužek. Býk - ne oni. Říkám si: to je póza, aby to vypadalo děsivě. Trochu mě ovšem mátlo, že s ním kráčí jeho ošetřovatel a je celý vyděšený a zpocený. Hlaholím: 'To jste se nastydl, že máte tak propocenou košili?' A on povídá: 'Ale ne, pane Sovák. Oni nechtějí, abych vám to řekl, ale já s tím nechci mít nic společnýho. Tohle totiž není ten bejk, kterýho čekáte. Ten je mrtvej, předevčírem chcípl! Tohle je mladej tříletej bejk, kterej je určenej na porážku, protože má neplodný semeno. A je to takovej blbec, že vás musím upozornit, že jakmile naježí hřbet, tak tohle jézédé bude začínat od píky!' Býk funěl, oko krvavý, (...) zrozpačitěl jsem: 'No jo, ale co mám teď dělat?' - 'Hlavně dávejte pozor na to, aby neztratil tah v tlamě. Nesmíte tyč povolit, bejk musí vědět, že ho pořád držíte!' - 'To půjde jen těžko,' povídám, 'vždyť já podle scénáře musím tu tyč zahodit a ještě si před to hovado kleknout!' - 'Jéžišmarjá!' zděsil se chlápek, 'tak to už nevím, dál můj obor nesahá. Jestli ale tu tyč povolíte, bude už jen jediný východisko - rychle se střelit do ucha. Jak bejk neucejtí ten správnej tah, je zle a vy jste nebožtík!' Nádherná vyhlídka, hrozivé proroctví... ovšem nedalo se už nic dělat, schylovalo se k natáčení. Přemýšlel jsem o posledních věcech člověka a přitom jsem neustále chodil za býkem do chléva, abych se s ním nějak skamarádil. (...) Ptal jsem se, co nejraději žere. Šrot. Nosil jsem mu tedy šrot. Zavrtal do něho palici, chrastil řetězem, poulil oči a já mu teskně říkal: 'Neblbni, buď kamarád, ty seš bejk, já bejval taky bejk...' (...) Promyslel jsem všechno, co by se s takovýmhle kolosem opravdu mohlo stát. Zašel jsem za režisérem a kameramanem a povídám: 'Tak, mládenci, tentokrát režíruju já! Nadhledy, podhledy mě nezajímají, tadyhle si zapíchněte kameru, tudy já přivedu bejka, udělám s ním kolečko, tady bude stát syn - a tady si kleknu. Celou tu scénu odbudu v jednom záběru. Žádný střih, pauza, stop, znovu... Neexistuje!' Bočan přikývl: 'Má pravdu, bereme to všechno. Buď to bude dobrý pro film, nebo pro pojišťovnu.' Rozhlédl jsem se kolem a vidím - přijíždí sanitka. (...) Podíval jsem se na druhou stranu - a strnul: Odtud právě přijížděla posádka policajtů (...). Vyskákali, zaklekli za keře, v rukou samopaly. Uklidnil jsem se a povídám: 'A je to. Buď mě zabije bejk, nebo mě zastřelej ti volové.' (...) Dobře mi nebylo. Vyvedl jsem býka z chléva, vedu ho, kolečko jsem s ním udělal a filmovému synovi - hrál ho Ivan Vyskočil - povídám: 'No co? Co furt fňukáš? Co se furt bojíš...? Vždyť je jako beránek, ale nesmíš projevit strach. Nesmíš se toho bejka bát. Podívej se na mě: klidně tu tyč zahodím.' Udělal jsem to a klekl si. Koukám býkovi do ksichtu - byl zblblej. Nechápal, co se děje. Co si má myslet, když po takových ostražitostech má najednou tolik svobody. Ale přece zkusmo couvl. A to byla ta pravá chvíle, abych nohou dupl na vodicí tyč. Tím jsem mu trochu škubl tlamou, aby věděl, že té svobody zase nemá až tak moc. Zůstal poslušně stát. Scéna byla dokončena, býka odvedli, mě odnesli... Záběr s býkem se povedl. Kdybych žil na Západě, byl bych od té chvíle milionář - museli by mi zaplatit šílený peníze. Když jsme nějaký den nato natáčeli v Praze, dostali jsme zprávu, že 'můj bejk' hned druhej den dopoledne rozbil maštal a zabil dva koně." (NIRO)
  • Scénář je adaptací novely "Prázdniny" spisovatele Jana Kostrhuna, která vznikla jako příspěvek k 25. výročí združstevňování vesnice. (Xell)
  • Filmový debut Martina Stropnického. (M.B)
  • Filmovanie prebiehalo v Prahe, Žíšove, Vrbici, Brumoviciach a Rakviciach. (dyfur)

Reklama

Reklama