Plavení hříbat

Trochu nadhodnocuji, ale stejně by to na silné čtyři bylo. Ale jen proto, že je mi tohle téma velmi blízké. A Sovák mne velmi překvapil v roli otce, který jako by znal mého tátu, který pochází z Vysočiny, tak podobně se chová. Až mne to překvapilo. Nejen v tom dobrém, ale i tou vesnickou tvrdohlavostí. Jinak příběh vypráví o klukovi z pravděpodobně moravské vesnice (pět hodin jízdy do Prahy a zpět), který v Práglu studuje vysokou školu zemědělskou, a nemůže se rozhodnout, jestli v Praze zůstane a bude na vejšce dělat asistenta, což je jistě velký kariérní krok, nebo jestli zůstane doma u krav a u koní. Jeho dívka Marie, která chce naopak z vesnických či snad maloměstských poměrů vypadnout, už má v Praze jistou kariéru učitelky a neměnila by. Jenže o něho má zájem ještě jedna spolužačka (v podání tehdy neuvěřitelně moc - až nesexy - oplácané Macháčkové). Do toho jsou zde ještě různé podpříběhy (Strážnice, býk, kůň zabiják, sklípek, notorik v podání Menšíka), které podle mne velmi vhodně doplňují celkové "vesnické" vyznění filmu. Užijeme si i řadu skvělých záběrů na vesnici, vinice, kopce, pole, a kdo to má v duši, jako já, asi snáz tomuto filmu podlehne. Nakonec mi přišlo, že těch 85 minut je sakra málo - někde to chtělo trošku víc rozvést a klidně film udělat o trochu delší. Trochu mě vyděsila na úvod písnička Zdeňka Lišky - ale nakonec jeho hudba docela vhodně doplňuje vyznění filmu. Celkově mne film oslovil právě pro tu uvěřitelnost. Protože tyhle situace a prostředí znám osobně a můžu posoudit, nakolik přesně jsou pojaty. A jsou skutečně velmi přesné. Na druhou stranu chápu, že člověk, který není z vesnice a při studiích v Praze se necítí ztracený, asi film moc za svůj nevezme. (27.03.2019)

Ivan Vyskočil hraje študenta hnojařiny, kterýmu zbejvá poslední rok studia a neví, jestli má radši dělat v kravíně v jeho rodný vesnici a nebo se odstěhovat do Prahy. Dost mě pobavilo, že tenkrát se na hnojárně učilo, jak kontrolovat olej v motoru a dokonce se tam dělal zápočet z jízdy na koni. Jinak je tohle "drama" spíš taková nepovedená komedie. Dramatická je snad akorát scéna, když V. Dlouhýho nakopne kůň a on chcípne. A pak možná ještě to, když Menšíkovi zdrhne manželka a on vzteky rozmlátí svůj nábytek jak Kolesa, když ho na pracáku nasrala úřednice. A co se týče hereckýho projevu Vyskočila, tak líp snad hrajou i ty křováci ve filmu Bohové musejí být šílení. (19.06.2011)

Hynek Bočan trpí podle mě nějakou úchylkou k hnoji (viz Druhý dech) I já trpím mnoha úchylkami, tedy bych mu to odpustil. Toto je ale vážně průser, velmi amatérsky zvládnutý, nezáživný a nanicovatý. Na rozdíl od Dietla je tlačeno na pilu Hovna, krmení, krávy, bejci, koně. Pramálo se scénář věnuje osobním dramatům hrdinů. A přitom tolik příležitostí! Ten smrad v kravíně mohl být pouze kulisou pro příběhy obyčejných jezedáků. Je však hlavním tématem, stejně jako smradlavý kozel v rodině. Na úkor toho je opomíjená voňavá a sexy Jana Švandová. Není ten Bočan gay a fekalista? To by vše vysvětlovalo. (12.02.2012)

Jedna z psychologických sond do vesnického života jihomoravské dědiny normalizační éry a především do problému odcizení se svému rodnému prostředí a hledání budoucího životního uplatnění v rozporu s očekáváním svých blízkých. Řada známých herců bezchybně ztvárnila typické vesnické postavy; od Jiřího Sováka, jako zemitého "sedláka" (nyní už pouze družstevníka) s gustem se rýpajícího v žumpě, přes vesnického furianta, Vladimíra Menšíka, kterému flaška přerůstá pomalu přes hlavu, až po nadšeného tanečníka Josefa Somra, který by pro strážnický festival obětoval poslední trenýrky. Snad jen Vlastimilu Brodskému se v hnoji hrabat nechtělo, a proto se spokojil s menší rolí předsedy družstva. (10.01.2005)

Hynek Bočan natolik vstoupil po Pasťáku v 70. letech do bezvýzznamnosti, až je to s podivem k jeho čtyřem výrazným snímkům předešlé dekády. V polovině let 70. stvořil snímek, který odpovídal politickému zadání - tápaní představitele nehumanitní inteligence, nejlépe technika nebo zemědělského inženýra (jako v tomto případě). Osobně se domnívám, že takovýto námět nutně nemusí být úplně hloupým a realitě nebyl zcela vzdálen, po scénaristické stránce se mi zdál věrohodným (podobné typy jako hrdinův otec jsem při svém působení na venkovské škole ještě v 21. století zaregistroval). Brzdou jsou herečtí představitelé (Ivan Vyskočil, Jiří Sovák) a vůbec celková neosobitá a zaměnitelná realizace. Domnívám se, že kdyby film točil Karel Kachyňa, film by sice zůstal ideově v linii normalizační propagace práce (svým způsobem ale dílo navazuje na ruralistickou koncepci zakořeňenosti postav sedláků se svou půdou) a užitečné inteligence, ale nesporně filmem alespoň zajímavým, nikoliv zbytečným. (08.01.2010)