Farářův konec

Farářův konec je neuvěřitelně silné filmové podobenství, jemuž může z diváckého hlediska asi nevíc ubližovat jeho jistá "experimentálnost". To slovo píšu v uvozovkách, protože spíše než o snahu experimentovat tu zjevně šlo o snahu nezasazovat film do konkrétních reálií. Ani v roce 1968 přece nebylo úplně možné natočit syrový kritický film z komunistických padesátých let. Navíc to Schormovi umožnilo pracovat s tématem frašky, s divadelní nadsázkou a ještě k tomu skvěle rozehrát řadu paralel biblického textu. Přesto je nutné říci, že je to tak trochu z nouze ctnost a že je to na filmu poněkud znát... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, kinej, Radek99,Matty, Pohrobek... (03.12.2017)

Decentně humorný film o falešném knězi, který způsobí v rané socialistické vesnici chaos. Je tu mnohem potřebnější jak rozhlas, stříkačka a další "vymoženosti", které mají lidi sbližovat. Brodský, Libíček, Brejchová, na ně radost pohledět. Záměrné paralely se životem Krista vcelku podařené. Dá se v tom najít mnohé, mně vadil ten crazy feeling Škvoreckého frašky. (17.11.2009)

IHS - aj, král tvůj béře se k tobě sedě na oslici - dnešní optikou lacinější pokus o převlek dobových epických motivů ( v návaznosti na Jasného Procesí k panence a Podskalského Bílou paní ) do jinotajných rouch duchovní lyriky a pout'ové frašky, ♫hudebně oscilující mezi Matuškou, vesnickými odrhovačkami a exploatací hloubky Dvořákových Biblických písní. Škvoreckého vlažná hra na lidičky bez výraznějšího režijního pointování, střih bez citu pro rytmus, pouze nahozené herecké výkony, vše navíc srážené množstvím zúčastněných neherců - nic co by v dobové produkci přesvědčivěji nezazářilo v jiných opusech. Překvapivě tu ale nalezneme základní kameny celé Troškovy Hoštické anabáze. 2-3* Škoda nedotaženého tvaru (13.04.2012)

Hodně rozporuplný film. Biblická alegorie na Ježíšův život, konflikt křesťanské víry a komunistického přesvědčení, místy i docela vulgární komediálnost. Vnímat se tento film dá opravdu na mnoha úrovních. Závěrečná scéna „ukřižování“ pak při pozorném čtení nese přímo atributy geniality. Přesto, že se jedná o zdařilý film, postrádá Farářův konec ve své alegoričnosti onu poetickou hravost Juráčkova Případu pro začínajícího kata nebo hořkost Němcova snímku O slavnosti a hostech a ve své mnohovrstevnatosti se občas tak trochu ztrácí. Škvorecký konečnou verzi příběhu popisuje jako „platónskou ideu české vesnice, protknutou jako trny konkrétnem tajné policie a zarámovanou do struktury chaplinovské frašky". (26.08.2010)

Nemůžu si pomoci, ale nedokážu se ztotožnit s většinou. Mě tento film vůbec neoslovil, nudil mě, vlastně na něm nenacházím žádný světlý okamžik. Přiznávám bez mučení, že se mi nelíbila už předloha. Škvorecký napsal haldu mnohem lepších věcí a Schorm uměl natočit i film, který nepůsobil jako uspávadlo. (09.12.2011)